Hříchy říše
Brian McClellan
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397187/bmid_hrichy-rise-S1N-397187.jpg
5
91
91
Bohové krve a prachu série
1. díl >
Nově vytvořený stát Fatrásta je rušným místem - pohraniční destinace pro kriminálníky, lovce pokladů, odvážné osadníky a kouzelníky hledající relikvie minulosti. Jen železná vůle lady kancléřky a její tajné policie drží hlavní město Zeměpád pohromadě proti nepokojům utlačovaného obyvatelstva a machinacím mocných říší. Povstání, které hrozí Zeměpádu, musí být potlačeno lstí a silou, úkol, jenž padne na bedra špeha jménem Michel Bravis, usvědčeného válečného zločince Bena Stykea a lady Vloru Flint, žoldnéřskou generálku s bouřlivou minulostí. Zatímco vzájemná pouta procházejí zkouškami, jsou ničena a posilována, je z půdy vykopán monolit, ponurý a prastarý jako čas sám, a lid Zěměpádu brzy odhalí, že nepokoje jsou jejich nejmenší starostí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , TalpressOriginální název:
Sins of Empire, 2017
více info...
Přidat komentář
Naprosto strhující kniha, ve které nám McClellan ukazuje, jaký je mistr pera a jak od první trilogie Prachmistrů vyrostl. Na mě rozhodně fungovala délka jednotlivých kapitolek i jejich pravidelné zakončení na ostří nože. Hříchy říše mi rozhodně připravily velmi mnoho okamžiků typu "jen jednu další kapitolu a jdu spát"
Do knihy jsem šla s naprosto minimálním očekáváním. Zlákala mě anotace i obálka, ale po předchozích pokusech s některými autory, jsem se docela obávala, abych nebyla opět zklamaná. Po dvou letech odkládání jsem nakonec zkusila přečíst první kapitolu.
Přečetla jsem kousek, který mě zaujal a pak už to šlo samo. Původně jsem si chtěla jen udělat lepší představu, zda to za to bude stát, ale příběh mě už nepustil. Začetla jsem se a o odložení už nemohla být řeč.
Chvíli mi trvalo pochopit svět, magii a prachmistry, ale nijak zvlášť dlouho. Této sérii předchází ještě jedna, kde bych se o tom nejspíš dozvěděla více, ale ta mě teprve čeká. Kniha byla už od prvních stran velice čtivá, nabitá akcí a velice poutavá. Ani na chvíli jsem se nenudila, protože se neustále něco dělo. Každá maličkost, každý dialog a skutek, vše mělo význam i své následky. Žádná hluchá místa, vycpávkový text, který by to zbytečně prodlužoval. Všechno bylo důležité a tvořilo obrázek o hlavních postavách. V příběhu nejde tolik o vztahy, ale spíš o vyšší cíle, politiku, intriky uvnitř země, až se to pomalu přelévá ve větší problémy jako útok cizího státu.
Nejdřív to působí jako vnitřněpolitická hra, problémy jednoho města, nekalosti z vyšších míst a řešení problémů s chudou částí obyvatelstva, která začala jaksi ztěžovat život ostatním. Z počátku to vypadá, že půjde jen o toto a revoluci, která by změnila poměr sil nebo ještě lépe, změnila vedení města. Jenže zdání může klamat. V momentě, kdy se za hradbami objeví námořní lodě, hra se přesouvá jinam a vnitřní půtky ustupují větší hře.
Postavy mi sedly naprosto všechny. Různé charaktery, od těch správných po padouchy, takže jsem si výjimečně oblíbila snad všechny. Každý hrál svou roli. Ale každý má svá tajemství, takže si myslím, že o další neočekávané zvraty nebude ještě nouze.
Musím říct, že kniha nakonec pro mě byla velkým překvapením. Nečekala jsem, že se takhle chytnu, že mě to tak moc bude bavit a už vůbec jsem nečekala, že najdu takhle výborně napsanou, vymyšlenou a vypracovanou fantasy. Já vlastně, po dlouhé době, nemám absolutně to vytknout.
Wau...
Já mám takovou radost z návratu do světa prachmistrů.. A to jsem vůbec netušila, že tahle série existuje, dozvěděla jsem se o ní náhodou a dám si velký pozor, aby mi příště žádný McClellan neutekl, protože to by byl hřích..
Tohle je jedna z těch knih, které nemůžete dát z ruky!
Prostě příběh, který strhne a nepustí!!!
První díl se kvalitou vyrovná sérii o prachmistrech. Z celé knihy dýchá skvělá atmosféra jiného světa plného kouzel, postavy jsou zajímavé a s různými charaktery.
Prolíná se sice více dějových linek, ale jsou přehledné a postupně se spojují. Akce je nejdříve dávkována pozvolna, spíše se seznamujeme s novým prostředím, ale zhruba od poloviny knihy se tempo zrychluje, objevují se zvraty a nová zjištění. Zkrátka, čtenář je neustále držen v napětí a očekávání, naštěstí nenásleduje Cimmrmanova fáze zklamání :-)
Srdcovými postavami jsou Vlora s Olemem a Ostrostřelci a ztráta každého z nich zabolí. Ale překvapilo mě, že v bitvě nepoužívají dělostřelectvo
Jako na horské dráze.
Ze začátku jsem se nemohl začíst. Spousta nových postav a ne moc záživné linky. Ale všechna ta nezábavnost byla nutná, aby mohla vybudovat pozdější výbuch zvratů, peprných situací a neustále pokračujícího, kontinuálního napětí.
Chyběly mi zde dvě zásadní postavy z minulých dílů a to Taniel a Ka-Poel. Do děje byly včleněny asi v polovině knihy a to dost nečekaným a nepředvídatelným způsobem.
Vynikající a zábavná postava záporáka Fidelise Jese - který mě bavil snad nejvíc - by si zasloužila lépe rozpracovat. Jeho náhlý a nevygradovaný konec byl později dost studená sprcha. Tohle šlo udělat lépe.
Jinak linka Vlory (zde lady Flint) a Olema byla strnulá a zatuchlá. Vlora byla peprným elementem prvních tří knih. Zde byla nikam se neposouvající statický element, okolo kterého se točil celý děj.
Nové postavy mě ze začátku knihy vcelku nebavily, postupem času jsem si oblíbil Bena Styka. Michela ne, ten mi přišel až do konce dost nijaký. Jinak oproti prostředku knížky, kde všechno jelo a napětí bylo na svém místě, tak finále a poslední čtvrtina knihy už pomalu zdechla. Gradace zde holt nevyšla.
Solidní práce a dobrá zábava ve stylu prvních tří knih, která ovšem nedosahuje na jejich nadprůměrný "wow" efekt.
Předchozí serie - Prachmistři - od McClellana mě neskutečně chytla a jeho svět mě učaroval a zamilovala jsem si několik postav (a za přežití dvou z nich jsem se neskutečně modlila, páč jakmile si někoho v knize nebo ve filmu zamiluje tak prostě umře). A i přes konec, který mě trochu zklamal jsem se pustila i do jeho další knihy a to i přes to, že ta se neodehrává v Devateru, ale pořád se točí kolem prachmistrů. A dokonce potkáte i čtyři postavy z předchozí série. A hromadu nových. A jsem opravdu ráda opětovné setkání s Olemem i s ostatními (ale Olem byla jedna z těch postav, které sem předtím fandila), Navíc se setkáváme i se spoustou nových postav, z čehož si mě dvě dostali celkem na svoji stranu a u Michela opravdu doufám, že se dožije konce této série a Lindet si to pěkně odskáče.Jako start serie opravdu povedené, se spoustou zvratů a hromadou postav (přičemž o ty dvě nejzajímavější jsme již přišli - jedna shodila masku a druhá přišla o hlavu, škoda). Sice se dle recenzí bojím, že konec této serie se ponese v podobném duchu jako konec předchozí, ale dokud to nepřečtu, tak neuvěřím. Jediné zklamání z knihy pro mě je v chybějící postavě Borbadora a to nejen protože on je nejlepší postava předchozí série, ale hlavně proto, že jeho postava měla předtím nejvíce otevřený konec a ze všech postav mě nejvíce zrovna u něch zajímalo, co bude po Adranské revoluci dělat. No nic nezbývá než doufat, že se ještě ve zbylých dvou knihách objeví, nebo že dostane do budoucna "vlastní" serii.
(SPOILER)
Výborné. Vůbec bych neřekla, že to má něco přes 600 stránek. Bavili mě tam všichni.
Co si budeme povídat, Vlora není Tamás, ale byla mi příjemná a to s tou Lindet bylo super. Jak jí chtěla zatknout, škoda, že jí nezatkla, to jsem nečekala. Miluju takovéto nečekanosti.
Celou dobu jsem neměla ponětí, co se z toho vyvine. Nic jsem netušila. Že je Tampo Taniel mě nenapadlo ani ve snu (mám podezření, jestli není Ka-poel pramáti, ale asi ne). Že Ben a Lindet jsou sourozenci? Wow. A Fidelis Jes luxusní postava, moc mě bavil, ten úvod s Michelem a ty duely, dost dobré.
Michel mě taky překvapil, ale trochu jsem čekala, že to bude černý kůň (ale ne takhle). Za mě super. Ještě než se prozradil s Tanielem, tak jsem si ho oblíbila. Působí jako nekňuba, ale je pěkně schopný.
Doufám, že se to ještě nějak zamotá s Dynizany a ne, že to bude jen armáda proti armádě, ale zatím to tak nevypadá, díky Lindet a Vloře, za což jsem ráda. Chvíli mě napadlo, jestli udělá autor z Vlory a Taniela nepřátele, to by bylo taky zajímavé, ale jsem ráda, že spolupracují. To s těmi kopiníky bylo taky dobré. Vůbec Ben Spyke je dobrej a s Celine jsou super dvojka.
Maximálně spokojená. Jdu na druhý díl (doufám, že z Adra připlují na pomoc Bo s Nilou, to by byla pecka:)).
Bez Příběhů prachmistrů a bez předchozí ságy je to možná náročné čtení. Ale jako pokračování předchozích náramně chytlavě čtivé. Občas skoro až na knedlík v krku. Hrdinové bez bázně a hany, kteří zázračně obžívají, i když mají tělo (a duši) samý šrám. Schéma stejné jako v předchozí sáze, ale velkého detektiva vystřídal double-agent, Tamáse nahrazují jeho děti (fyzické i adoptivní), Bohy Ka-Poel a Šílený Ben Syke. Intriky, boje, nepřítel v sobě i vnější.
Joj, už se těším na další díl.
Jak tady píší někteří další, chvíli mi trvalo, než jsem se začetl a zabral do děje. Pak jsem se do něho ponořil a nechal se unášet a čekal, kam se bude ubírat. Nemůžu ale říct, že by to byla kniha typu "chytne a nepustí", to určitě ne. To, že je jde o "young adult" není vyloženě na škodu, ale sem tam kapka krve nebo třeba spermatu by knihu určitě trochu oživila... Co naopak hodnotím pozitivně je fantaskní svět, kde se běžně známé a používané věci prolínají s neotřele uchopenou magií, takže je ponechán prostor pro fantazii čtenáře. Na co jsem si nezvykl (ani za celou sérii), je překlad. Jeho autor si s ním mohl dát rozhodně víc práce a slovo "zatraceně" už nikdy nechci číst...
Jak jen to napsat. Ze začátku jsem se vůbec neorientoval v ději, a i když mám po přečtení hrubou představu, stále na tom nejsem tak, abych mohl někomu popsat, o čem že to vlastně těch 700 stran bylo. No a tak mám vlastně jen 2 možnosti. Začít okamžitě část 2. díl a nebo to prozatím nechat trošku uležet.
Dlouhé jak tyden pred vyplatou a nektere pasaze mi prisli trochu nadbytecne. Jenze, je to opravdu sakra poctive odvypravene a McCellan me porad nutil byt zvedavy co bude dal. Pavucina postav a jejich vztahu je prehledne rozvrzena, pribeh odhalovan postupne, nechybí dramaticke konverzace, epicky bitvy, kvalitni zaporaci a jakasi kolonialni atmosfera michla s francouzskou revoluci. Inu, nejspis se do Fatrásty jeste vratim a to hned dvakrát, byt to (zatim) neni moje osobni fantasy top.
Když jsem před pár lety dostal k Vánocům knihu ze série Prachmistrů, nevěděl jsem, jaký klenot mám v rukou. Dostal jsem totiž až druhý díl a nějakou dobu mi trvalo, než jsem si koupil první a pustil se do čtení. A od té doby mě Prachmistři nepustili. Bohové krve a prachu pak byli jasnou volbu, kterou jsem musel mít. V původní sérii je jen zmínka o Fatrástě, teď jsme přímo v ní a o deset let později. V zemi, která je jakýmsi odrazem Spojených států amerických, kde si místní kolonisté před pár léty vybojovali nezávislost a vedou války s kmeny původních obyvatel. Setkáváme se starými známými, ale druhé housle nehrají ani postavy nové. Tentokrát mi ale trochu trvalo než mě děj pohltil. Hlavně linka s Michelem mě zpočátku nebrala, ale nakonec se ukázala jako zajímavá. A negativa? Autorovi by měl jeho redaktor vysvětlit, že méně je někdy více. Kniha má přes šest set strany a místy se děj táhne jak med. Kdyby byla kniha řekněme o 200 stran kratší, ke škodě by to nebylo.
Velmi povedená další série od autora Prachmistrů, sekáváme se zde se známými postavami z první série. Bohužel zde chybí polní maršál Tamás, který byl takovou špičkou první série. (A odebral se na jejím konci na věčnost, bú, škyt.) Román je opět akční, stále mi připomíná éru skutečných Napoleonských válek, což je jedno z mých oblíbených historických období, kam se čas od času vydávám, hlavně v knihách pana Jiřího Kovaříka. Vskutku povedené fantasy, jenž mohu doporučit všem milovníkům tohoto žánru. O kapku slabší než Prachmistři, proto jen čtyři hvězdy. Motto: "Když ne Tamás tak aspoň Taniel Dvě kule. " Howgh.
Po celý čas, odkedy som ju začala čítať, až doteraz - mesiace po dočítaní a neustálom odbiehaní ku knižnici, či tam stále je - mi pripomínala stretnutie so starým priateľom.
Prvé minúty sú ostýchavé. Našľapujete opatrne, pretože ste už zabudli, na čo sa môžete pýtať a na čo zasa nie. A po pár nesmelých otázkach, niekoľkých prešľapoch na "zakázané územie", nájdete pevnú zem pod nohami. Našľapujete sebavedomo, spomínate si na dávne rozhovory. Detaily, ktoré ste mali za dávno zabudnuté, Vám zrazu vykročia v ústrety. Spomeniete si na príchuť slobodného smiechu. Na príchuť nečakaných prekvapení a zvratov. Spomeniete si na všetkých tých, ktorých ste stratili po ceste. Keď sa však spoločne strávený čas opäť nachýli ku koncu, rytmus srdca Vám nesmelo preskočí. Najprv zo strachu, že si nabudúce nespomeniete na dávneho priateľa. Na príbeh, v ktorom ste boli spolu s ním. A na vzdialenosť, ktorá síce nie je dlhšia než natiahnutie sa ruky za knihou, ale je rovnako bolestivá. Napokon sa však strach preklopí v radosť a očakávanie. Čo nové prinesie obrátenie stránky...Na aký príbeh Vás dávny priateľ opäť zavedie. Koho stretnete. A koho stratíte...
Tak takýto pocit som mala, priatelia, z tohto McClellana. Nostalgický. Krásny. Naplňujúci. Smutný. Nekonečný....
Tentokrát mi chvíli trvalo než jsem se začetl a je tu znát změna ve vyprávění příběhu. Prachmistři ani privilegovaní (ti především) už tu nehrají takovou roli, příběh se točí spíše kolem politiky než akce, tu dostaneme až ke konci - osobně mi tento koncept tolik nevadí ale ocenil bych zaměření na více postav i celkově stran konfliktu, podívat se na situaci z více úhlů. Byla by super kapitola za nějakého Dinizského špeha, zapojení více ostrostřelců nebo pohled paloánce - bylo by fajn o nich vědět víc. Hádám že se to celé ještě rozjede v dalších knížkách a už se nemůžu dočkat!
Na tuhle knihu jsem se těšila jak malá holka na Vánoce, Prachmistři byli vážně milým překvapením. Sice se posuneme o 10 let později a do jiné země, ale za starými známými. Autor vsadil na osvědčený koncept a tak i Hříchy říše jsou podány z pohledu tří postav. Tentokrát je ale rozjezd knihy znatelně pomalejší a spíše než na radikální dějové zvraty je zaměřený na jednotlivé vypravěče a inktriky, kterých jsou součástí. Také magie je tady znatelně méně, privilegované byste prakticky napočítali na prstech jedné ruky. Tedy alespoň do zhruba poslední třetiny, kdy se plně vyloupne zápletka pro celou sérii a všichni budou muset ukázat, že ještě nepatří do starého železa. Husí kůže zaručena. McClellan je stále stejně skvělý vypravěč a já jsem vážně zvědavá, co bude dál.
Pro Prachmistry mám slabost. Moje nejoblibenější čtení. Setkání s starými známými se světa Prachmistrů. Velká spokojenost. Doporučuji. Samozřejmě plný počet hvězd.
Hříchy říše sú voľným pokračovaním výbornej prachmajstrovskej trilógie. Americký spisovateľ Brian McClellan sa aj tu drží svojich osvedčených receptov. Vrhne čitateľa od začiatku rovno do deja, prepletá niekoľko dejových línií, ktoré sa v istom bode prirodzene pretnú a hlavne vracia na scénu pár skvelých postáv (impozantný plukovník Šialených kopijníkov Ben Styke) a predovšetkým svoj zaujímavý a vcelku originálny svet, pozoruhodne kombinujúci éru pušného prachu s mágiou.
Možno by knihe prospelo, keby autor trochu ubral z jej rozsahu, 640 strán je celkom dosť na to, čo sa tam všetko stane, ale to už je asi choroba z povolania väčšiny fantasy autorov. Napriek tomu sa mi čítala dobre, dej slušne odsýpa, stále sa niečo deje, neustále sa intriguje a špehuje, vynárujú sa staré tajomstvá, k slovu sa prihlasujú zabudnuté ríše a keď sa to ku koncu začne konečne poriadne mlieť, stojí to naozaj za to. Uvidíme, čo prinesú ďalšie časti, ale túto novú sériu so starými hrdinami rozbehol McClellan veľmi solídne.
Znalosť predchádzajúcej trilógie i poviedkovej knihy nie je úplne nevyhnutná, ale rozhodne pomôže v orientácií a prehĺbi zážitok z tejto knihy, ktorá ešte pred svojím českým vydaním vzbudila veľké pohoršenie čitateľov svojou pripravovanou, absolútne otrasnou obálkou (bohužiaľ som si ju nestihol zarchivovať ako odstrašujúci príklad). Našťastie ju po všetkých tých negatívnych reakciách vydavateľ radšej zmenil tak, aby sa podobala na obálku svojho amerického originálu.
S každou další knihou je to lepší a lepší :-) V další sérii ze světa prachmistrů se setkáte se starými známými, i novými postavami, které jsou neméně zajímavé. Těším se na další díl :-)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Příslib krve |
| 2019 | Hříchy říše |
| 2016 | Podzimní republika |
| 2016 | Krvavé tažení |
| 2017 | Příběhy ze světa prachmistrů |
Od autora som už čítala jeho prvú trilógiu, ktorá sa mi veľmi páčila a tak som sa tešila aj na túto. A taktiež bola skvelá. Autor píše pútavo a aj keď som spočiatku mala pocit, že sa to dosť tiahne, tak nakoniec to vypálilo veľmi dobre. Na začiatku nás totižto zavalí novými postavami, ktoré mi najprv prišli zvláštne a nie až tak sympatické, ale časom sa mi dostali pod kožu. Bola som rada za Vloru a Olema, tí mi celkom prirástli k srdcu už v prvej trilógii. Dej spočiatku plynie celkom pomaly, najprv sa snažia nájsť nejakú vodkyňu vzbúrencov, potom zas vojnového zločinca, ale potom to začne. Bitky, krv, mágia, umieranie. Mnoho z toho, čo sa tam dialo, som nečakala. A všetko sa to dialo v zaujímavom prostredí, Fátrasta je zaujímavo exotická a autorove popisy brilantné a pritom vôbec nie rozvláčne, úplne som cítila to teplo, prach a všetko, čo si postavy zažívali. Teším sa na ďalšie časti.