Bohové nepřicházejí z hvězd
František Houdek
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/168815/bmid_bohove-neprichazeji-z-hvezd-168815.jpg
3
9
9
Motivy povídek Bohové nepřicházejí z hvězd, Hokus a Škola hrou jsou klasická témata žánru sci-fi, jako jsou stroj času, roboti nebo návštěva mimozemské civilizace. Hlavním hrdinou první povídky je mladý archeolog, který se shodou náhod ocitá u dvou neuvěřitelných událostí. Se svým profesorem odkryje v pražském podzemí záhadné pravěké sídliště s kostrou současného člověka a po čase je v podchodu na Václavském náměstí svědkem situace, kdy se tu náhle objeví dva pralidé. Jak spolu obě události souvisí? V druhé povídce se roboti po celosvětové vzpouře, kdy využijí lidského sklonu k lenosti, chopí nadvlády nad lidmi. Ale podaří se jim ji udržet? V třetím příběhu se vášnivý vědec snaží přijít na kloub dvěma záhadám. Jedna se nakonec vysvětlí docela prozaicky, ale druhá, související s návštěvou neznámé civilizace, je už těžším oříškem... -- 1. vydání. -- zdroj: www.legie.info --... celý text
Přidat komentář
Stihla jsem jen dvě povídky ze tří a mám z nich dost rozporuplné pocity z promarněného potenciálu. Sci-fi je v nich taková malá, česká, lokální, což se mi dost líbilo a i to fantastično je tam řešené jen tak mimochodem, mezi sháněním grantů a právníků, což mám ráda. Ale nevím, z nějakého důvodu to dohromady moc nefunguje, takže když mi vypršela výpůjční lhůta, ani mi nebylo líto, že už ji musím vrátit.
Zvládla jsem přežvýkat jen první příběh: Bohové nepřicházejí z hvězd a i to s vypětím všech sil. Myšlenka byla zajímavá. Tajně vynalezený stroj času, který naše společnost uzavřená ve svých vlastních vědeckých dogmatech, vzdor zjevným faktům, nepřijme, protože prostě shodou okolností nefungoval. Ostatní důkazy jsou jen shoda okolností. V tomto ohledu krásně příběh vystihuje nedokonalost vnímání světa vědou a zároveň ji výstižně kritizuje. Za to má dvě hvězdičky...
Nic jiného už ocenit nedokáži. Příběh je roztahaný, dost špatně vykreslený. Postavy jsou nedostatečně popsány, stejně jako místa a situace. Vše je tak nějak letem světem až se z toho člověk ztrácí. Dialogy nepřehledné.
Část díla
- Bohové nepřicházejí z hvězd 2013
- Hokus 2013
- Škola hrou 2013
Autorovy další knížky
| 2008 |  Jak léčit nemoc šílené medicíny |
| 2013 | Bohové nepřicházejí z hvězd |
| 1989 |  Přemožitelé času 14 |
| 2007 | Čeští vědci v exilu |
| 2011 | Vivisectio mundi |
Na rozdíl od předešlých komentářů jsem přečetl celou knihu. To však nemění nic na tom, že v podstatě s komentáři níže souhlasím. Základní myšlenky pana Houdeka byly opravdu zajímavé, bohužel celkový příběh povídek nebyl dotažen do konce. Postavy mnohokrát postrádají hloubku, nevyvíjí se, někdy jsem měl problém představit si aktuální situaci a její prostředí. Dialogy také nebyly silnou stránkou.
Co bych ale vypíchnul, byly určitě pomrknutí k filozofii. Témata nejsou jenom vědecké - mají co do činění s filozofickými myšlenkami. Kosmologie, návštěvy skrz časoprostor, budoucnost lidské civilizace, možnost ovládnutí světa umělou inteligencí. Jak už jsem psal, myšlenky zajímavé a hodné zamyšlení.
Líbilo se mi i promíchání, dalo by se říct univerzitní, reality se sci-fi. Sci-fi příhody zasazeny do skutečných reálií. Ze třech povídek jsem si asi nejvíce užil Hokus s velice nečekaným závěrem. Nejhorší, resp. nejmíň mě bavila právě titulní Bohové nepřicházejí z hvězd.