Bojím se jít domů, že uvidím kožené kabáty na schodech
Vítězslav Nezval
https://www.databazeknih.cz/img/books/99_/99180/bojim-se-jit-domu-ze-uvidim-kozene-kabaty-na-schodech-99180.jpg
5
1
1
Každá smrt spisovatele byla jiná, ale všechny provázely podobné dohady - Vladimir Majakovskij, Karel Teige, Konstantin Biebl…: sebevražda, nebo úklad, osobní neštěstí, anebo neštěstí ztráty veliké historické naděje? V Památníku národního písemnictví objevené rukopisné záznamy Vítězslava Nezvala, pořízené po sebevraždě jeho přítele básníka Konstantina Biebla, se staly inspirací k této knize.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
smrt vzpomínky 50. léta 20. století komunismus časopisy, noviny čeští spisovatelé Konstantin Biebl, 1898-1951 nevyřešené případy pátrání
Autorovy další knížky
| 2001 |  Manon Lescaut |
| 1969 |  Edison |
| 1999 | Básně noci |
| 1966 | Sbohem a šáteček |
| 1971 | Anička Skřítek a Slaměný Hubert |
Knížku jsem si chtěla přečíst především kvůli Vítězslavu Nezvalovi, moc mě zajímá, co to vlastně bylo za člověka. To, co jsem potřebovala, jsem se dozvěděla především na posledních pár stránkách. A bylo to povzbuzující čtení. Ne tak zbytek knihy. Netušila jsem, jak krutá byla padesátá léta u nás i pro umělce. Nikdo si nemohl být jistý nikým a ničím, Robert Vlach to příhodně nazval „požírání hadů hady“. Milující strana a vláda dokázala citlivé lidi uštvat k smrti jen pouhými náznaky. Kniha byla místy, kdy probíhá vyšetřování tragédie bezprostředně po ní, napínavá jako detektivka, jinde zas podávala svědectví o tehdejší situaci ve společnosti. Je přínosná, jelikož vyplňuje některá bílá místa a přináší nejnovější poznatky bez zatížení komunistickou ideologií. Jsem autorům vděčná za jejich bádání, chtělo by to ještě mnohem více takových publikací.