Bojoval jsem proti islámskému státu
Christian Haller
Směsice šoku z neuvěřitelných krutostí páchaných bojovníky tzv. „Islámského státu“ v Sýrii a Iráku, smyslu pro spravedlnost, idealismu a znovuobjevené touhy po dobrodružstvípodnítila spíše pacifisticky založeného muže, který ani neabsolvoval vojenskou službu a doposud nenavštívil žádnou mimoevropskou zemi,k rozhodnutíopustit svůj poklidný a bezpečný život v menším německém městě a navázáníkontaktu sfacebookovouskupinou „Rojavští lvy“, verbující zahraniční dobrovolníky na pomoc kurdským milicím při obraně a osvobozování jejich území. V říjnu roku 2014, aniž by informoval svou rodinu a blízké, skutečně odjíždí nejprve do Iráku a odtud na území západního Kurdistánu na severu Sýrie, kde je po základním výcviku vyslán po boku kurdských Lidových obranných jednotek na bojiště. Spolu s ním tu Kurdům proti vojenským silám radikálního uskupení pomáhají i další dobrovolníci ze Západu. Jejich počty jsou ovšem nesrovnatelné s počty zahraničních bojovníků na straně Islámského státu. Kniha představuje osobní, nepřikrášlené svědectví člověka bojujícího v první linii s nepřítelem, který svým počínáním budí hrůzu po celém světě. Její autenticita je ještě posílena skutečností, že ji autor sepsal na základě svých deníkových záznamů a její poselství umocněno jeho kritickým, spíše protiválečným smýšlením. Po sedmi měsících autor, vystupující nyní z bezpečnostních důvodů pod pseudonymem Christian Haller, svou misi v důsledku deziluze z válečného dění ukončuje a vrací se zpět do Německa. Přesto je dnes přesvědčen o smyslu své účasti.... celý text
Literatura naučná Historie Vojenství
Vydáno: 2016 , VyšehradOriginální název:
Sie nannten mich, 2015
více info...
Přidat komentář
Spojler !! Bojoval jsem ,je velice nadnesené,spíš omylem jsem se nachomejtl u pár naprosto bezvýznamných přestřelek. Zvěrstva islámského státu znám jen z doslechu.Ti chudáci Kurdové ,za které jsem přijel nasazovat svůj život, mne okradli o všechny prachy a pak mi naschvál popravili mého psa .
Hlavně jsem čekala něco jiného (to je tak, když si někdo ani nepřečte anotaci). Vyprávění vojáka NATO, a ne nějakého německého dobrodruha. Je mi jasné, že ten dobrodruh asi vyznívá negativně, ale já jsem se prostě ještě nerozhodla, jestli mám před Agitem smeknout, nebo si zaťukat na čelo.