Bojovali a umírali v Indočíně
Ladislav Kudrna
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69066/bmid_bojovali-a-umirali-v-indocine-7PW-69066.jpg
4
14
14
Podtitul: První vietnamská válka a Čechoslováci v cizinecké legii. Autor Ladislav Kudrna se tentokrát zaměřil na První válku v Indočíně (v letech 1945-1954) a zdejší působení občanů ČSSR ve francouzské cizinecké legii v bojích proti VietMinhu. Kniha se nevěnuje jen bojovému nasazení našich jedenadvaceti občanů, ale i tomu, co mu předcházelo a posléze následovalo. Tedy proč tito mladíci, v mnoha případech nezletilci, utíkali do zahraničí. Proč vstoupili do služeb cizinecké legie, jaký byl průběh války samotné, jaké panovaly podmínky ve vietnamských zajateckých táborech. Nechybí zpracování průběhu repatriace zajatců a přeběhlíků do Československa a vývoj podpory československých orgánů Ho Či Minovu režimu, zacházení s repatrianty po příjezdu do vlasti, jejich propagační využití, respektive potrestání. Kniha obsahuje řadu unikátních fotografií a dosud nepublikovaných dokumentů. Vydal Ústav pro studium totalitních režimů (ISBN 978-80-87211-26-7) a Naše vojsko (ISBN 978-80-206-1099-7).... celý text
Přidat komentář
Kniha se věnuje velice zajímavému a v běžném mainstreamu nepříliš známému tématu, což je chvályhodné. Její faktická stránka se asi nedá příliš kritizovat a je i její největší devízou. Člověk po dočtení získá skutečný vhled nejen do života našich indočínských legionářů, ale obecně i do myšlení tehdejších lidí obecně a díky poslední třetině i do fungování tehdejšího československého mocenského aparátu. Moc se mi líbí, jak je kniha střízlivá, nic nepřibarvuje a skutečně se snaží jít přímo k pravdě, jež se v příběhu ukrývá. Negativem je, že některé pasáže skutečně nejsou příliš čtivé, spíše až nudné; to platí především o posledních částech. Nejlepší byl popis samotného operačního nasazení; ten byl poučný a zároveň zajímavý. V kapitolách o repatriaci se nám hezky ukazuje, jak šílený komunistický režim byl; zkostnatělý, pomalý, absurdní a neschopný. Do technokracie měl skutečně daleko. Ono i ty nudnější kapitoly jistě plní faktografickou stránku věci, ale třeba popis vztahů s Vietnamem byl občas vážně těžký. Každému, kdo má rád historii a téma těchto dobrodruhů ho aspoň trochu táhne lze na každý pád Bojovali a umírali v Indočíně s klidným svědomím dpopručit.
Výborne zmapované nie veľmi známe obdobie účasti našich občanov vo vojne v Indočíne. Zaujímavé na tom je, že vojaci neboli po návrate z Légie odsúdení, ako by sa dalo v tej dobe predpokladať i keď si niečo vo väzení odsedeli...
Knihu bych pomyslně rozdělil na dvě části. Část kteá se dobře čte to je vstup Čechů do cizinecké legie a jejích nasazení v Indočíně. Tato část se čte naprosto sáma , o to je lepší, že se většinou jedná o vyprávění samotných legionářů. Druhá část je politická situace v České republice vztah k Vietnamu tato část mě upřímně nějak nebavila i když hezky zmapovala celou tu dobu.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Bojovali a umírali v Indočíně |
| 2020 |  Kniha v barvě krve |
| 2022 | Fakta a lži o komunismu - Co byla normalizace |
| 2008 | Mnichov 1938 a česká společnost |
| 2008 | Útěkář Otakar Černý, plukovník letectva v záloze |
Kapitola o kontextu je bohapustý plagiát, nic víc. Kdyby to docent Opišto uznal, neměl bych s tímhle trotlem problém. Vlastní výzkum pak představuje takovou českou malou domů, kdy autor/blb neumí franinu a vytahal většinu informací z českých archivů. On by to nebyl problém, kdyby uměl řeči a byl schopný vytvořit funkční výchozí platformu o cizincích v cizinecké legii. Takhle dostaneme populárně naučný spisek s mnoha fotografiemi a mnoha doslovnými citacemi, který má charakter blbě napsaných rozsáhlých medailonů. Kdyby autor nedostal za tuhle srajdu na Slezské univerzitě docenturu, byl bych v hodnocení mírnější