Bolo raz zelené údolie

20.06.2021

Ze začátku jsem si trochu zoufal, do čeho jsem se to pustil. Dlouho dlouho jsem si nemohl zvyknout na tu archaickou češtinu a ten patetický styl. Pokud se jednalo o popis děje a dialogy, to ještě šlo, ale když se autor pustil do nějaké lyrické pasáže nebo úvahy ... Nicméně musím poctivě přiznat, že když už se mi podařilo pořádně soustředit, musel jsem uznat krásu těch lyrických pasáží i hloubku úvah. Vytrval jsem ovšem a nelituji. Na děj a pěkné postavy nesmírně bohaté dílo. A jako bonus velmi zajímavé informace o životě a zvycích lidí v prostředí hornického venkova Walesu v prvních desetiletích 20. století. Žasl jsem třeba nad tím, jakou sílu si tu dokázalo uchovat zvykové právo a jak často dovolovalo použít i poměrně brutálního násilí, které bylo běžnou součástí života mužů. Nápadník dostal nakládačku od jejích bratrů poté, co si dovolil pozdravit mladou dívku, aniž předtím požádal o svolení jejího otce, bez zásahu státních policejních složek se obešlo i těžké ublížení na zdraví nebo dokonce usmrcení člověka, pokud se tak stalo z pohledu komunity z dostatečně závažného důvodu, žák za určitých okolností mohl zmlátit svého učitele, aniž ho za to vyhodili ze školy a tak dále.
PS: A ještě jedno pozitivum knihy - žádná pravopisná chyba a jeden jediný překlep. To už dneska člověk nevidí.