Bordeaux - Vášeň až do dna
Paul Torday
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/4589/bordeaux-vasen-az-do-dna-4589.jpg
4
31
31
Wilberforce, mladý, úspěšný majitel softwarové společnosti, obvykle odchází z práce po devatenácté hodině. Cestou domů kupuje v blízkém supermarketu pizzu či jiné hotové jídlo, které po příchodu domů ohřeje v mikrovlnce a sní. Potom zapne počítač a dál pracuje na vývoji nového softwaru. Jde na pár hodin spát. A kolem páté opět vyráží do kanceláře. Jednoho dne se však tento rytmus nenadále změní. Aniž by věděl proč, místo do supermarketu se po křivolaké silnici vydá k nedalekým kopcům. Zdá se mu, jako by slyšel podivné volání. Má dojem, že kdesi za horizontem na něj čeká něco, co dosud nepoznal. Když vyjede na vrchol, stane před cedulí s nápisem Francis Black - kvalitní Bordeaux. Návštěvníci jsou vítáni. Chvíli váhá. Připadá si jako Alenka, která na stolku v zaječí noře objevila lahvičku s nápisem Vypij mě. Má jít dál? Potom mávne rukou a řekne si - proč ne? Udělá krok a ocitne se v říši divů. V říši plné smíchu, radosti a přátel, v níž najde svoji osudovou lásku Catherine. Také tam naváže hluboký vztah s mužem jménem Francis Black, který mu na smrtelné posteli odkáže své jmění. Od této chvíle se Wilberforcův život promění ve zběsilou jízdu. Jízdu naplněnou vášní a touhou, ale i neštěstím a smrtí. Odkaz Francise Blacka je totiž velice zrádný.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , JotaOriginální název:
The Irresistible Inheritance of Wilberforce, 2008
více info...
Přidat komentář
Jsem nadšená, budu mít dlouho o čem přemýšlet. A navíc způsob vyprávění od konce - dokonalé.
Podle mne je to kniha tak nějak o ničem, tak trochu ztráta času ji číst. Nic zajímavého se nedozvíte, nic vám nedá, není nad čím přemýšlet.
Dočetla jsem ji až do konce, ale měla jsem odložit dříve, ačkoliv to vůbec nedělám.
Zajímavý retrospektivní styl, který mě pokaždé dostal nějakou novou informací z předchozího života Wilberforce. Poslední věta to všechno završila.
Celkem příjemný čtení, taková nenáročná oddychovka. Líbil se mi retrospektivní styl, který vyvolával zvědavost a chuť číst dál.
Zajímavý nápad s retrospektivním vyprávěním, které podpořilo pozoruhodný psychologický vhled do problematiky závislosti. Tady však s chválou končím. Hlavní postava nijaká, vedlejší šablonovité a plytké, dialogy až na výjimky hloupoučké. Dočetla jsem to jen abych věděla, jak to dopadlo - nebo spíš, jak to začalo.
Kniha se mi líbila, jen jsem byla zklamaná, že děj šel pozpátku, ale po milovníky vína jako jsem já, vřele dopoučuju, jen to opavdu nesmíme přehánět jako představitel tohoto románu :)
Štítky knihy
víno aristokracie, šlechta anglická literatura adopce počítače černý humor alkoholismus manželská krize závislosti
Tato kniha je podle mne u nás nedoceněná. Mě osobně velmi oslovila. Asi jako každého, kdo zažil ve svém okolí závislého člověka, směřujícího k sebedestrukci. Ale nebojte se, není to přímočará kniha jako My, děti ze stanice ZOO. Nemá základ v realitě, ale je to mimořádně zajímavá, smutná, ironická i vtipná fikce, která vypráví příběh alkoholika trochu jinak. Tady se náš hrdina propracuje k těžkému alkoholismu a smutnému konci přes velmi sofistikované a znalecké popíjení kvalitních vín ve vybrané společnosti lidí, mezi kterými doufá najít přátele.
Po přečtení knihy jsem si kladla mnoho otázek. Co vede člověka k tomu, že najednou propadne závislosti? Smutné dětství? Úspěšná, ale vše pohlcující práce? Osamělost, touha najít nové přátele a třeba i náhradního otce? Zachrání ho potom láska půvabné dívky, nebo dá přednost sebedestruktivní vášni ke kvalitnímu vínu a ta ho jako bludička zavede do bažin?
POZOR! Při čtení určitě dostanete chuť na sklenku dobrého vína! Proč ne? Jenom s mírou!
UPOZORNĚNÍ: Kniha je vyprávěna retrospektivně, což jí přidává na zajímavosti. Napřed trochu tápete a pak do sebe na konci vše tak nějak zapadne. Ale pokud toto nesnášíte, tak začněte klidně odzadu. I tak bude příběh zajímavý. Já se přiznám, že jsem knihu přečetla oběma způsoby a dokonale vychutnala.