Semeno zla
Andrew Hall
Nekonečná řada obětí – to je důsledek invaze mimozemských bytostí, které se usadily nedaleko Borgentownu. Inteligentní a kruté rostliny potřebují ke svému dalšímu rozmnožování lidská těla a berou si je bez jakýchkoliv skrupulí. Pamelina sestra, její vysněný idol i další kamarádi se postupně...
Přidat komentář
Au,tak tohle zase hodně bolelo - příběh je něco mezi hororem VĚC a komedií Adela ještě nevečeřela, ovšem bez logiky chování hlavních hrdinů, napínavé atmosféry a vtipu. Místo semena zla se vysemenilo 26 nudných až trapných kapitol. Opět tedy to byl horor to vůbec přečíst. 30% za pár světlých míst.
Koukám že kdysi líbilo...no, uplynul čas, přišel život a akorát mě tyhle naivnosti se.ou.
Rozsekají u nich a unesou dceru a ona přesto jde chrápat a ráno "se odejde věnovat své firmě". Fakt půjdete do práce po únosu svýho děcka?? Myslím že by každej normální rodič lapěl u telefonu a čekal na info. Taky nechápu proč matka jakože vlastní a založila firmu Hermés...
No ale tohle nablblý chování má svý vysvětlení žejo.
Je to brak neskutečnej.
Takhle kniha mně hodně nadchla. Sci-fi. Ale zajímavé. Nikdy jsem nic podobného nečetla a byla příjemně překvapená dějem. Opravdu jsem měla z téhle knihy dobrý pocit.
Bohužel musím naprosto souhlasit s Nellinkou, neboť ona vystihla snad vše, co je na téhle knize špatně. Irelevantní chování a naprostá absence nějakého zdravého rozumu, logického uvažování postav, či dokonce adekvátní citové odezvy na něčí smrt. Pohrát si autor o krapet víc s návazností, detaily a lidskostí postav, mohlo by se jednat o slušnou béčkovou jízdu, nad jejíž nepropracovaností by tu nemuseli všichni spílat.
Nicméně, Stopy hrůzy vždy byly zábava devadesátkového hororového braku a proto je tak na tyhle v něčem pořád kouzelné knížečky třeba pohlížet. V rámci série je tohle pro mě jeden z těch slabších dílů, na zaplnění večera nějakou jednohubkou, která nenutí ani při nejmenším přemýšlet, však ideální. Dvě hvězdy minimálně za to, že jsem se od toho do tří do rána nemohla odtrhnout, jak hloupé a chytlavé to bylo.
Souhlasím, že to je klasika devadesátých let minulého století, přesto mě to docela bavilo.
Bohatýrský slepičky balí bohatýrskýho kohoutka.... a nevšimnou si, že on není on.
To, že smrdí, pozná číča až v díře.
To, že právě zabitá kamarádka ožívá a je jiná, nikoho nepohne to řešit.
Na to, že chlastaj jak pominutí a nevidí určitou barvu řeší jen udiveným pohledem.
K tomu, že se jejich matka chová jako povýšená nána, nechávají beze slov a rády se přizpůsobují.
Přiletělo cosi, ale mladí se seberou a typicky americky do toho vlezou ... nikoho nepřekvapí, že někdo ví, co jsou snímače z biomasy apod.
Nikdo neřeší, jak je možné, že ač musí rostliny pro získání gen-infa dlouhe prorůstat do mozků obětí, v případě Salome a symbionta došlo k přeměně a vtělení se ve vteřině.
Jak mohly rostliny navázat v životech svých obětí a jak mohly žít jako mladí lidé a fungovat?
Prostě psaníčko, které nemá jaksi .. návaznost ani smysl.
Asi ve třetí/čtvrté třídě u nás ve škole byly jednou za čas k prodeji různé knížky, co si pamatuju, spíš na mě působily nezajímavě a nudně, často hodně levné. A tak jsem si jen tak koupila po 10,- korunách pár horůrků z téhle edice-Většinou jsem se spíš smála, je pravda, že to má své kouzlo. :) Béčko to rozhodně je, ale do teď si na tenhle i dalších pár příběhů pamatuji.
Béčkový (ne-li hůř) horor, u kterého se o Vás strach ani neotře, natož aby prostoupil celé Vaše tělo. Knihu vidím spíše jako silně banální oddechovku. Jako nejvíce absurdní a nejméně uvěřitelná mi přišla pasáž, kdy Pamele, obyčejné dívce, která se nikdy nesetkala s ničím nadpřirozeným, před očima kamarádů vyjel z rukou zářící blesk, podťal palmu a veškerá reakce party spočívala v tom, že jeden z přihlížejících kluků utrousí vtípek ve stylu "Jsi horší než Terminátor" a dál všichni včetně Pamely nevzrušeně pokračují v předchozí debatě. Považujete tento přístup za normální nebo lépe řečeno odpovídající dané situaci, kdy se mladí lidé nečekaně stali svědky, popřípadě dokonce účastníky něčeho nadpřirozeného? Já rozhodně ne. Měla jsem sto chutí knížku okamžitě odložit a ztrestat tím spisovatele, který byl zřejmě příliš líný na to, aby se pokusil o uvěřitelné propracování. Neudělala jsem to pouze proto, že knihy zásadně dočítám.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Utopená Sally |
| 2000 | Mrtvý se nesměje |
| 2000 | Ďáblice |
| 1999 |  Africký démon |
| 2000 | Semeno zla |
Scifi normalně neču, ale tahle knižka se mě libila, i když mě prišel ten děj dost uspěchany.