Borisek
Alois Havel , Zdeněk Třešňák
Příběh jedenáctiletého sovětského chlapce Boriska, sirotka, kterého se ujme pluk Rudé armády. Pracuje zde jako zdravotník, učí se se zbraní, jezdí na ukradeném kole, usne v cizím kočárku... S Rudou armádou projde jako osvoboditel až do Bakova nad Jizerou, kde se setká s matkou vojáka, kterého viděl umírat a možná najde novou maminku. Kniha je silně ideologicky laděná. Předobrazem k jejímu napsání byl film z roku 1975.... celý text
Přidat komentář
Je to už strašná řádka let, kdy jsem tohle dílko měl v ruce, ale i dnes mě napadá otázka, co vedlo autory k jeho sepsání až tolik let po válce, že by úlitba tehdejšímu režimu?
Autor, v roce 1945 předseda revolučního národního výboru a učitel školy v Bakově sepsal příběh Boriska, syna pluku, jedenáctiletého chlapce, který přišel s Rudou armádou jako osvoboditelé do městečka Bakova nad Jizerou. Chlapec chodí po ulici s pistolí na opasku, učí se jezdit na ukradeném kole, usne v cizím dětském kočárku a další příběhy tohoto malého ruského vojáčka. Podle doslovu se prý jedná skutečnou postavu, tak nevím. Je to silně ideologický příběh vydaný v období počínající tvrdé normalizace. Knížečka, kterou jsem kdysi dostal a po přečtení několika stránek odložil, ale nakonec mně zvědavost nedala a přečetl si poslední stránku.
V roce 1975 vznikl ve spolupráci s běloruskými filmaři film o jedenáctiletém sirotkovi, kterého se ujme Rudá armáda a on s nimi bok po boku projde válečnou vřavou až do osvobozeného Československa. Kniha, obohacená fotografiemi z filmu vznikla až tři roky poté a prakticky nepřináší nic nového. Jako děti jsme nevnímaly výrazně ideologické ladění a naivně jsme hltaly dobrodružství malého chlapce, který nám byl představován jako hrdina, navíc měl údajně skutečný předobraz. Nic proti skutečným válečným hrdinům, ale je dobře, že podobné blbosti už dneska děti číst nemusejí.