Ti, kteří utíkají pěšky
Milan Daněk
Cestopis, který čtenáře zavede do mexických Měděných kaňonů, kronika jednoho běžeckého závodu nebo odhalení pravdy o zázračných běžcích kmene Tarahumara, které proslavila kniha Zrozeni k běhu? Knížka Milana Daňka Ti, kteří utíkají pěšky je vším dohromady. Seznámí čtenáře s historií a tradicí dálkových běhů, odkryje tajemný háv, do něhož jsou „nejlepší běžci planety“, indiáni kmene Tarahumara, zahaleni, a přiblíží krásy mexické krajiny, která turisty kvůli vleklým drogovým válkám příliš neláká. Společně s autorem v ní čtenář zakusí, jaké je uběhnout osmdesát kilometrů nahoru a dolů rozpálenými kaňony, a setká se s neobyčejným Caballem Blankem i nejlepšími tarahumarskými běžci. České pokračování příběhu z knihy Zrozeni k běhu vypráví o jedinečném setkání s Tarahumary, o výjimečném muži jménem Caballo Blanco i o běžeckém závodě s indiány obutými do sandálů z gumy starých pneumatik.... celý text
Přidat komentář
Moc pěkná kniha . I český běžec se mezi skvělými Tarahumary neztratí .
Kniha popisuje nebo spíše vysvětluje mnoho nejasností z knihy Born to run.
Není to úplně cestopis, ale kniha přináší osobní svědectví a postřehy party Čechů, kteří navštívili oblast legendárních běžců a běželi s nimi Caballův závod. Je doplněná i o fotografie, které vše pěkně dokreslují. Je krásné, že i přes smutný konec, žije Caballův odkaz dál.
Run Free
Nejedná se o klasický cestopis, každopádně čtení jsem si užila. Je pravda, že bych se obešla bez tolika poznámek o jiné knize, která se věnuje stejnému tématu, jen s hodně velkou dávkou mystičnosti a idealizování. Ovšem témat běhu ultramaratonu, Tarahumarů i popisu krajiny se autor zhostil velmi dobře.
Ani nevím, jestli jsem někdy nějaký cestopis četla. A pokud ano, nezanechal ve mně žádný dojem. Tady se spojuje cestopis a běhání, které mě teď docela zajímá. Nenajdete tady ale žádné rady okolo běhání, ani žádný zázračný popis jak se stát legendárním Tarahumarským běžcem. První polovina je spíš cestopisná, kocháme se přírodou a lehkým vyprávěním autora. Ve druhé polovině se spíš běží a dostáváme se k jádru knihy. Potom nějaká fakta a shrnutí. Nemůžu hodnotit více než třemi hvězdami, zas tak úžasná kniha to nebyla, ale odpočinkovou stránku věci splnila, "podívala" jsem se do Mexika a nakonec si i "zaběhla" závod.
Určitě nečekejte romantický nádech Born to run. Není to žádná motivačka, po které to budete chtít zkusit také.
Zato čekejte osobní svědectví bandy Čechů, kteří tam skutečně byli. Potkali tváří v tvář postavy z knihy, běželi s nimi Caballův závod. A přinesli pár fotek ,takže měděné kaňony přestaly být tak strašně tajemné.
Doporučuji přečíst knihu Born to run jako první, budete lépe chápat.
Skvele cteni pro sportovni nadsence popisujici cestu nekolika ceskych ultramaratoncu za indianskou legendou. O techto indianech a jejich super bezeckych schopnostech jsem slysel od kamaradu jiz drive. Vedel jsem i o tom, ze nekde od nich prisla inspirace modni vlny behani "naboso". Zdroj inspirace pro tento cestopis "Born to run" jsem bohuzel necetl, ale mel jsem ho v seznamu knizek vyhlednutych k precteni. Nahodou jsem tedy narazil na alternativni knihu, prave tento cestopis. A mozna jsem i dobre udelal, protoze se zde nektere fikce z knihy Born to run vysvetluji a zaroven kniha obsahuje spoustu zajimaveho fotografickeho materialu. Dale autori cestopisu zde odkazuji na jejich uspesny filmovy dokument, ktery je mozne shlednout v archivu Ceske Televize (bohuzel ve spatne kvalite zaznamu a mozna i ve zkracene verzi). Nezbyva mi nez obdivovat vsechny ucastniky za jejich neuveritelne bezecke vykony a podekovat jim za zprostredkovani jejich dobrodruzstvi. Obdivuhodne vykony predvedly i indianske ucastnice zavodu v krojich a sandalech, marne se snazim predstavit si ceskou selku jak bezi 80km :-)
Moje první letošní dočtená knížka a hned favorit. Hned bych se do měděných kaňonů vypravila...možná snad i začnu běhat :) Po Zrozeni k běhu to rozhodně stojí za přečtení, Caballo Blanco v trochu "obyčejnější" a sympatičtější podobě.
Skvělá knížka! Trvalo mi dost dlouho, než jsem se do ní pustila, přestože Born tu Run jsem přečetla třikrát a Měděné kaňony osobně navštívila. Navíc se trochu znám s autorem i s několika postavami, tedy běžci... Takže moje odkládání četby je pěkná ostuda a trapas, ani nevím, jak se to stalo. Asi jsem čekala něco jako poměrně nudný deník, ale hned od první stránky mi bylo jasné, jak moc jsem se mýlila, a pak už jenom hltala. Báječné, čtivé, moc zajímavé! Budu se ke knize určitě vracet a vlastně mám po přečtení sto chutí se vrátit i do Mexika.
Bohužel jsem nečetl Born to Run (napravím), ale knížka pro mě byla i tak poutavým cestopisem popisujícím bádání po stopách Born to Run, zároveň si Daněk nic nedobarvuje a nepřikrášluje a píše vše jasně.
Kdo četl Zrozeni k běhu, tak by si určitě měl přečíst i tuto knihu. Je to v podstatě jiný pohled na stejnou věc (běh, oblast, závod, lidi). Méně romantický, více reportážní, ale rozhodně ne méně čtivý. I když závěr je hodně působivý. Autoři ze svých dvou cest do Měděných kaňonů natočili i dokumentární film, na který se musím podívat. Bude zajímavé srovnat své vlastní vizuální představy se skutečností.
Kniha pro všechny co četly ,,Zrozeni k běhu,, at už jí mají doma jako svojí běžeckou bibli nebo jí proklínají jako Mein Kampf.Já jsem někde mezi ale po přečtení této knihy se mi konečně udělalo jasno v mnoha věcech popisovaných v ZkB a musím říct že mě docela fakt že ta kniha je vlastně jedna velká polopravda sklamala.Naivně doufám že to autor psal tak jak napsal pouze z čisté nevědomosti (Spíš běhal než něco pilně dokumentoval) než že by to úmýslně psal románovým stylem.Nevím jestli se dá dopředu něco napsat s úmyslem že to bude Bestseller.Kniha je to skvělá ale po přečtení je k ní povinnost přečíst i tuto.Zrozeni k běhu dávám plus že dokáže románovým stylem člověka přinutit člověka běhat (Asi jako Harry Potter létat Famfrfál- joke) ale musí se brát s nadsázkou ale téhle knize dávám 5* za její upřímnost a nenudná fakta která milovníkům ZkB otevřou oči.
Asi trochu zklamání :(. Knize musím vytknout, jak se autor několikrát otírá o knihu Zrozeni k běhu. Osobně dávám přednost, když napíši svůj názor své zážitky a pak ať si každý udělá názor sám, než na někoho ukazovat a psát, že to co napsal není pravda. Ale abych jen nekritizovala, byli tam i pěkné pasáže, hold, každý si musí najít to své :). Run Free
Dobře se četlo, škoda že je to dost krátký.