Borůvky
Barbara Nesvadbová
Pozval mne na rande cizí muž. Taková věc se mi stává už málokdy. Ne jako před třemi lety, kdy nejméně každý týden. Ani jako před pěti, kdy téměř každý den. Fakt nekecám.
Přidat komentář
Požádala jsem paní v knihovně, že bych chtěla nějaké vtipné fejetony :-)
Vtipné počítač nevyhledal, ale našel fejetony :-) a tak jsem si odnesla tuto jednohubku.
Je to vyprávění paní Nesvadbové o jejích kamarádkách, kolegyních a přátelích, kteří poznali manželství a nevěru.
No, nijak jsem se nepobavila, přijala jsem to jako názor jiného člověka a to je vše.
Já žiju tak, abych byla šťastná každý den, přála bych to každému a tak bych tuto knížečku ani nedoporučila :-)
Báru čtu už dlouho, občas mi kniha sedne, občas ne. Ale z "Borůvek" mám pocit, že jsem konečně sehnala ten poslední střípek puzzle a díky trefným fejetonům pochopila mužský svět. Báře tentokrát tleskám (i když trošku posmutněle), a děkuji, asi mi to pomohlo od pravděpodobných těžkých chvil v budoucnu. Ovšem pro romantičky a nepoučitelné láskařky to asi vhodná četba není.
Zpocatku mi prisla kniha o nicem. Pozdeji po pochopeni autobiografickych prvku jsem se trochu vice zacetla. Kdyby byla knizka od jine autorky, asi bych pointu nepochopila, ale tohle je proste typicka Bara Nesvadbova a jeji pohled na muze :-)
Fejetony o tom, jak každý druhý podvádí. Autorka očividně muže odsuzuje (alespoň tak to na mě působilo) a taktéž se vztahy zřejmě nemá dobré zkušenosti. Je opravdu hodně skeptická. Kniha mě nenadchla.
Myslím si, že tato kniha je příkladem toho, že jméno dělá více užitku než-li obsah…nebo snad děj. Kdyby tuto knihu napsala nějaká neznámá pisatelka tak by se podle mě neprodal ani jeden kus…ano, tak moc je špatná. Paní Nesvadbová až přehnaně používá slovo „kooperace“ a celkově působí nedostatkem slovní zásoby. u mě palec dolů se vzkazem: méně je někdy více a jedna úspěšná kniha nezaručuje další.
Je to prostě hloupé, povrchní, jakože vtipné. Přečetla jsem asi polovinu a definitivne knihu zaklapla. Slova jen tak prošuměla a dnes už si nepamatuji jediný příběh.
Krátké historky o manželství, sexu, nevěře. Rychlé čtení u kterého jsem se smála opravdu jen vyjímečně. Kniha se snaží být humorná, ale příběhy jsou často fádní, trapné a na můj vkus příliš zlatokopecké.
Rychlá četba pro výzvu,odreagování od kriminálek a hororů.Některé kapitoly mě potěšily,že v Tom nejsem sama,ale jinak neni co napsat.Rychlovka na jeden den.
kniha se dá hodnoti 3 slovy: blábol, blábol, blábol...
půjčila jsem si v knihovně cd - nedalo se to poslouchat...
Achjo, co říci o knize, jejíž nejsem cílovou skupinou? Nemohu si pomoci, povrchní čtení pro povrchní lidi. Palec hore za originální výtvarný doprovod. Mimochodem, jsem opravdu jediná, kdo všiml si té větné stavby místy vskutku opravdu nevydařené?
Zřejmě nejsem cílová skupina, jelikož nejsem ještě ani vdaná, natož rozvedená a ani nemám děti. Nevěrná jsem také nebyla.
Řeknu to ve zkratce. Kniha se bude líbit čtenářům - spíš ženského pohlaví - kteří už četli nějakou knihu od Barbory a kterým se její kniha líbila. Dále s touto knihou budou spokojeni ti, co již některou ze zmiňovaných věcí - nahoře - zažili a nebo ji rozumí.
Neříkám, že se mi kniha nelíbila, pár kapitol si mě získaly. Knihu si ale přečtu v momentě, když budu aspoň vdaná, abych pochopila vše, co Barbora ve svých fejetonech popisuje.
Nesmím opomenout ale krásné ilustrace a rozdělí kapitol, to nemělo chybu! (teď mluvím o druhém vydání, které vyšlo někdy začátkem listopadu 2017) :)
I v této knize autorka s nadhledem sobě vlastním a s osobitými názory na lásku, sex a manželství komentuje soužití s mužem nejen z vlastní zkušenosti, ale přidává i zážitky svých přítelkyň a kolegyň. Je to taková úsměvná pohodová dovolenková četba.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Laskonky |
| 2007 | Bestiář |
| 2022 |  Povídky, které pomáhají |
| 2008 | Pohádkář |
| 2007 | Řízkaři |
Blízká setkání jiného druhu, asi tak nějak bych zhodnotila borůvkové pamlsky, co mi Bára naservírovala, jako drobné literární pohoštění.
Jejich vzhledu a svěží chuti se v podstatě nedá moc co vytknout, jsou tím, čím jsou - pamlsky, nic víc, nic míň, navíc, voní autenticitou postřehů – o mužích, o ženách a o tom, co je mezi nimi. Ozvláštněné jsou specifickým autorčiným humorem, osobitým pohledem na věc a svérázným životním nadhledem – nad soužitím (dle autorky) dvou zcela odlišných živočišných druhů …
U Báry Nesvadbové jsem zvyklá na to, že je odvážně otevřený člověk ve svých názorech (přestože nejsem pravidelná čtenářka tohoto žánru, řekněme humoristicko-psychologicko-feministické ženské literatury, od Báry už jsem po několika přečtených zvyklá na ledasco) – a to se mi na ní vlastně líbí – je prostě taková, svérázně nezávislá realistka, není podbízivá, nabízí prostě svůj úhel pohledu, své nemalé životní zkušenosti, postřehy, názory, poznámky - ke stavu světa ...
Často se o ní píše, jako o feministce, ale asi bych ji tak, navzdory jejímu výrazně holčičímu světu, kterým se obklopila, nenazvala, spíš je to taková pragmatická hledačka – rovnováhy – mezi osobní svobodou a potřebou důvěrné blízkosti …
100+1 podob mají mezilidské vztahy – ty „borůvkové“ jsou o komunikaci, ať už potřebujete vykomunikovat cokoliv :-).