Bosá královna
Ildefonso Falcones
Falconesův román nás zavádí do 18. století, doby plné předsudků a nesnášenlivosti. Kdo jiný by mohl být jeho hrdiny než představitelé dvou opovrhovaných ras: černoška, propuštěná otrokyně, a cikánka rebelka, a navíc ženy. V příběhu přátelství, vášně a pomsty putujeme ze Sevilly do Madridu, z ruchu cikánské Triany na nejznámější madridské divadelní scény; pašování tabáku, pronásledování cikánů a zrození hrdosti, svobody a lidské odvahy…... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
La reina descalza, 2013
více info...
Přidat komentář
Je to třetí kniha,kterou jsem od autora četla. Tak jako první dvě,tak ani tato nezklamala.
Život mezi cikány,pro mě nepochopitelné myšlení a pohled na život,to vše je v tomto obsáhlém románu .Jejich hrdost,pýcha na příslušnost k rodinám,ale i vypočítavost a neschopnost zařadit se mezi bílé. Zní to asi zpupně,ale tak to bílí cítili a cítí po staletí.
To nepochopení je oboustranné a je těžko říct,co bylo dřív,jestli pronásledování nebo pronásledovaní.
Co jsem si z knihy odnesla , kromě zajímavého příběhu,je i to,že se vlastně nic nezměnilo. A cením si toho,že se autor ani na okamžik nesnažil dělat z cikánů oběti a z bílých svatoušky .Je to prostě uvěřitelný popis doby a mentality lidí 18.století s přesahem do 21. století.
Ráda čtu historické romány a p.Falcones mě zatím nezklamal, tak jsem si vypůjčila i tuto knihu. Historických údajů a zajímavostí tam je dost, lásky, zrady, útrap a statečnosti také, jak to v takovém románu má být, ale přesto mě kniha hlavně ze začátku nudila. Cikánské téma je pro mě hodně vzdálené a při čtení knihy mě do děje moc nevtáhlo, nedokázala jsem se dost vžít do postav a prožívat s nimi jejich trápení. Ale nakonec mě po dočtení knihy cosi donutilo zamyslet se nad nelehkým životem této komunity a zejména žen všeobecně. Pokud srovnám popisovaný středověk v jiných knihách od stejného autora, a 18. století v této knize, tak se toho bohužel moc nezměnilo - pronásledování, bída, postavení žen i menšin, nadutost bohatství atd.
Španělsko je moje milovaná země, kde jsem měla to štěstí žít, proto jsem po knize doslova skočila. Zavzpomínat si na Sevillu, vybavovat si, jak dnes vypadají popisovaná místa, a ještě se něco dovědět o minulosti a způsobu života, tomu se nedalo odolat. Tématika osvobozených otroků pro mě byla dosud neznámá, vhled do tohoto tématu jsem vítala. Za mě skvělá kniha, ale chápu, že pro někoho může být zbytečně popisná a rozvleklá, já to brala spíš jako studijní materiál.
Knihu mi půjčil kamarád a já vůbec nevěděla, co od ní čekat. Nicméně mi netrvalo dlouho a do cikánské komunity a příběhu černé Caridad jsem se vžila. Zajímavá historie španělských cikánů, náhled do jejich mentality, a také zachycení počátků vzniku flamenca, určitě stojí za přečtení.
Tak trochu jsem se nemohla začíst, aniž bych byla schopná určit, co mi na knížce nesedí... a nakonec bych ji charakterizovala nejlíp ilustrací na titulce: papírové hemžení postav, které vzbuzují dojem romantiky, ale přitom vlastně jako by samy nic neříkaly, jako kdybych se dívala na živé obrazy a nečetla příběh. Ale počtení to bylo solidní (tedy i na váhu a objem), možná jsem se jen v momentální náladě nesešla s autorem...
Kniha se mi nakonec líbila, ale tak nějak mě nic nenutilo ji číst. Proto jsem ji dočetla více než po měsíci.
Až ke konci jsem si našla vztah k některým hrdinům, ale na většině mi něco vadilo - hlavně asi ta neochota respektovat cizí majetek u cikánů.
Líbilo se mi, že někteří zde prodělali viditelný vývoj osobnosti.
Vadila mi obrovská černobílost charakterů důležitých postav, která je ale u tohoto autora typická.
Co se mi na autorově tvorbě líbí je historická spjatost s konkrétními daty španělské historie a v závěrečné poznámce také objasnění, co v románu je dle skutečnosti s pramennými doklady.
Po opravdu dlouhem vahani jsem dala 4 hvezdicky, abych tak knihu odlisila od jine od stejneho autora, ktera se mi libila jeste mene a ktere jsem dala 3. Ale jsou to hoooodne slabe 4 hvezdicky. Ackoliv je Spanelsko moje srdcova zalezitost a knihu jsem cetla v ramci ctenarske vyzvy (kniha o oblibenem miste/zemi) zadne vytrzeni se nedostavilo. U knih tohoto autora mam trochu problem s tim, ze jeho postavy jsou bud hodne nesympaticke (hlavnimu hrdinovi Katedraly more jsem tu inkvizici skoro prala) nebo nemastne-neslane a jejich osud je Vam vlastne jedno. Knize take ublizila trochu zavadejici anotace na obalce knihy, cekala jsem neco jineho. Nakonec, kdyz jsem se do knihy poradne zacetla, nebyla tak spatna. Ale prave zacist se byl problem. Dvakrat jsem jeji cteni prerusila a precetla jinou knihu. A hrdinove Bose kralovny mi vubec nechybeli.
Vzhladom na to, ako dlho som to citala, dalo by sa cakat, ze ma to nebavilo. Opak je vsak pravdou. Tato kniha mi poskytla mnoho zaujimavych informacii a zaroven nametov na premyslanie (ako sa ludstvo nemeni a neustale si najde nejaku mensinu, ktoru nenavidi, prenasleduje a odsuva na okraj spolocnosti). Napriek tomu, skutocne ma dej bavil az v poslednej tretine, ked som napata rozmyslala, ci sa este zivoty postav, ktore sme sledovali este niekedy prepletu. Problemom pre mna bolo aj to, ze mi ani jedna z postav neprirastla k srdcu. Ked tam nikto taky nie je, citanie sa pre mna stava tazsim, lebo nedokazem sa natolko vcitit do nesympatickych postav. Zrejme som sa nedokazala ztotoznit ani s Caridadinou submisivitoi ani s povestnou ciganskou pychou, ktora pre mna hranicila az s hlupostou.
Opravdu skvěle napsaný román z 18.století o kultuře a životě cikánských obyvatel v té době.
Nemůžu říct, že bych litovala času, který jsem s knížkou strávila, protože čas s knížkou nikdy není ztracený, ale netěšilo mě to. Žádná z postav mi nepřirostla k srdci, všechny byly nějakým způsobem divné a celkem mi nezáleželo na tom, jak dopadnou. Vadila mi klišé o cikánské cti a na odiv stavěné hrdosti, občasné sklouzávání k červené knihovně, takže asi jediným přínosem byly informace o pokusech španělského království zbavit se cikánů nebo je naprosto asimilovat.
Kniha z úseku v dějinách, který téměř neznám. Jedná se o pokus zlikvidovat cikány ve Španělsku. Kniha je rozepsaná hodně dobře. Děj má více vrstev, všechny postavy jsou rozpracované a uvěřitelné. Pak však přijde svatba a děj sklouzává k vulgaritě a lacinosti. Přestávám věřit autorovi a nechápu hrdiny.
Historický román z (pro mne) nezvyklého prostředí a doby.
Jako u předešlých knih IF, tak je to opět rozsáhlé dílo nadité historickými fakty a reáliemi. Navíc se silným příběhem. Ze začátku jsem byl uchvácen neobvyklým prostředím, jinak uvažujícími cikány se svým osobitým způsobem myšlení a jednáním.
Poslední přibližně třetina knihy ale jakoby sklouzla do pŕílišné romantiky a postupně mne přestávala bavit. Jako bych už měl hlavních hrdinů a jejich utrpení dost.
Třikrát jsem se ke knize vrátila a zkoušela navázat v četbě tam, kde jsem přestala. Zase neúspěch. Zjišťuji, že toto není autor pro mě. Už jsem se pokoušela číst jeho jinou knihu a vadilo mi totéž: přehnaná pompa na úkor děje. V Bosé královně je to navíc i okázalé předvádění hrdosti Cikánů. Ano, tradice zavazují, ale já opravdu neumím pochopit hrdost na takový životní styl, který je založený na podvodech. K práci je prostě nikdo nedonutí, pokud z ní oni sami nemají prospěch. Je mi líto černošky Caridas, ani nevím, jak to s ní dopadne. Nedočtu to, bohužel. Hrdinové mi musí být v něčem sympatičtí a ne vzbuzovat takovou dávku nevole. Omlouvám se všem, co byli nadšeni.
Připadalo mi to hodně rozvleklé - spousta postav a příliš patosu, postavy až moc jasně rozdělené na "ty hodné" a "ty zlé". Možná je to tím, že jsem četla knihu pomalu, po malých částech a hrozně dlouho, ale stejně... pokud jde o historický román, měla jsem v rukou už mnohem lepší věci. Od autora se mi daleko víc líbila Katedrála moře - i když i k ní jsem měla výhrady. Trochu kostrbaté mi přišlo i přeskakování v ději, Falconés teprve zpětně vysvětluje, jak došlo k situacím, které popsal o pár řádků výš... Tahle knížka mi moc nesedla.
Štítky knihy
18. století Španělsko španělská literatura Romové, cikáni flamenco historické romány romance
Autorovy další knížky
2010 | Ruka Fátimy |
2018 | Katedrála moře |
2018 | Dědicové země |
2013 | Bosá královna |
2021 | Malíř duší |
Třetí kniha od autora z prostředí Španělska, které mě zajímá, se odehrávala v prostředí cikánů o jejich hrdosti, vychytralosti a soužití mezi španělskými poddanými začátku 18. století. Děj knihy je trochu slabší než předchozí volné historické romány autora o Španělsku. V příběhu je i osvobozená černoška, která se ocitá po plavbě z otrocké Kuby na březích Evropy ve Španělsku. Moc bych tomu nevěřila, že zůstala tak dlouho svobodná.