Botky plné horké vodky

Zachar Prilepin (p)

Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Pomocný dělník, stěhovák, omonovec, pracovník bezpečnostní agentury, čečenský veterán – tohle vše má za sebou jinak vysokoškolsky vzdělaný Zachar Prilepin (*1975), který publikuje od roku 2003. Kniha Botky plné horké vodky přináší jedenáct až brutálních příběhů o přátelství, zradě, lásce i věrnosti. Odehrávají se tu historky kruté a tragické, ale někdy zároveň velmi komické. Což je ostatně pro mimořádně svébytnou Prilepinovu poetiku příznačné. Pro nás, Středoevropany, je to navíc velmi syrové svědectví o bezútěšném bytí postsovětského Ruska. První Prilepinova kniha přeložená do češtiny.... celý text

Literatura světová Povídky

Vydáno: 2011 , Argo
Originální název:

Ботинки, полные горячей водкой. Пацанские рассказы (Botinky, polnyje gorjačej vodkoj: pacanskije rasskazy), 2007

více info...

Komentáře 6

Recenze 0

Hvězdičky 22

Tempo & emoce

Přidat komentář

23.11.2024 3 z 5

Benny215

Zvláštní když jsem četl povídku "Babička, vosy, meloun" narazil jsem v ní na to, že ať se chlapi hrabou v zemi stejně k ničemu jinému se nehodí a právě v té chvíli jsem četl komentář od A Mitrofanova "Mrtvý ruský muž jako zdroj příjmů" to je ruská realita. Není vůbec špatné mít informace z více zdrojů.

25.07.2023

Ruralista

Soubor klukovsky či chlapsky syrových, avšak též citlivých až něžných povídek protkaných onou specifickou ruskou poetičností. Pro melancholickou, vnímavou duši jsou některé příběhy doslova vtahující lahodnou záležitostí, až má člověk pocit, jako by je prožil taky.

14.08.2016 3 z 5

Salonka

Bylo to hodně opilé léto.
...
Když se tam na nás Michail tak díval, jak často a důrazně zakláníme hlavy, nevydržel a také se připojil k požívání dalších dávek lihovin.
Den, který začínal tak pomalu a zkostnatěle, najednou jakoby přímo před našima očima vzlétl vzhůru a rázem ztratil tvar i obrysy; už při tom vzletu jsme se ale několikrát dokázali probořit do podivných jam, kde jsme se dlouze chechtali, hrubě do sebe strkali veselýma rukama – a čas tím časem vůbec nikam nepostupoval.
...
Už si nevzpomínám jak ostatní, ale já spolehlivě upadl do vzácně skvělého stavu, kdy po každé další sklence střízlivíte, protože pijete bez ustání a poťouchle čekáte, kdy vás to, hovado jedno vožralý, konečně porazí.
...
Vykročili jsme po břehu a z mé hrsti bázlivě čnělo hrdlo zpola či možná skoro zpola plné vodky.
„Dáš si?“ užil jsem jedné z nejdůležitějších frází, určujících osudy ruské civilizace.

A tak ďalej. ;-)

Veľmi pekne urobená knižočka, ktorá obsahuje jedenásť poviedok kúpajúcich sa nielen v litroch čistého alkoholu, ale aj v znesiteľne pálivej zmesi autorových spomienok. Niektoré poviedky v podstate nemajú dej, lyricky odzrkadľujú aktuálnu atmosféru, prípadne porovnávajú chuť minulosti a prítomnosti s dôrazom na odlišnosti sveta vtedy a teraz. Ostatné dej majú, venujú sa jednej udalosti či napríklad konkrétnemu popoludniu so všetkými zapamätanými vnemami. Jednotiacim prvkom je priateľstvo, láska k životu a ženám a samozrejme ten vyslobodzujúci a všadeprítomný – alkohol.

Hodnotím však ako priemer, čakala som viac, navyše autorov štýl mi veľmi nesedel.