Botostroj
Svatopluk Turek
Protibaťovsky zaměřené sociální drama. Medailón o autorovi napsal Jiří Hájek.
Přidat komentář
Dobrý sloh, strohý, jakoby úsečný. Obsah ovšem rozporuplný, ideologicky poznamenaný, a nejen to, prostě černobílý. Nedivím se, že to autor i nakladatel u soudu prohrál, tohle prostě není Baťa, i když vezmu v úvahu, že na rozdíl od doby, ve které jsem vyrůstal a jež ho bez milosti zavrhovala, je dnes patrně zase nekriticky veleben. Pravda, jako obvykle, bude opět mimo ideologické šablony.
Ostatně, v menším měřítku, vyrůstal jsem v kraji, v němž nesmazatelnou stopu zanechal také jistý továrník Schovánek se svou Tofou...
Po literární stránce má dílo přece jen jisté přednosti před filmem z 50. let, ve kterém - patrně aby nedošlo k omylu - byl představitel Botostroje natolik podobný Baťovi, až to tlouklo do očí. Rád bych si ostatně přečetl knihu v původní podobě, nikoliv v úpravách, kterou autor provedl po Únoru. Byla sice digitalizována, avšak váznou na ní stále autorská práva. Po 90 letech! K čertu s autorským zákonem!
Odvážný autor, který se nebál vylíčit těžký život dělníků, pracujících v obuvnickém průmyslu. Samotný autor po vydání čelil soudnímu stíhání ze strany velké obuvnické firmy, jejíž vlastníci se v románu poznali. Román byl soudně konfiskován, autor byl finančně zruinován soudními poplatky a dostal se do existenčních problémů. Žádné další vydavatelství si již nedovolilo, za první republiky, román vydat, z obav před vlivem této firmy.
Četla jsem knihu, viděla jsem film. Myslím si, že kniha je napsána ze závisti, protože Baťa chtěl být úspěšný. Když chce být někdo úspěšný, musí být tvrdý na sebe i na ostatní, aby něco dokázal. Baťa před nacisti utekl do Ameriky, takže pochybuji, že by je podporoval.
Nadčasové téma, aktuální i dnes. "Abych člověku prodal levný a dobrý výrobek, ... je patrně zapotřebí druhého zotročit ... Aby jeden měl pár bot za desetikorunu, je zapotřebí druhého honit jako psa." Člověk se nechá zotročit i dobrovolně a má strach se ze systému vymanit. Systém však není sociální ústav. Vše je podřízeno zisku majitele. "Naším úkolem je vyzrát na všechno svým způsobem. K tomu potřebujeme dobrých vojáků. Voják je část rozkazu. Lidi, kteří přemýšlejí o rozkaze, nepatří mezi nás." Myslím, že autor popisuje realitu situace a života ve Zlíně, ostatně i svědecké výpovědi ze soudního procesu to potvrzují.
Než jsem se dostal k této knize, viděl jsem stejnojmenný film ( rok 1954, se vším co k tomu patří ). Kniha se však od filmu podstatně liší, což je dáno i dobou vzniku, v roce 1933 vrcholila hospodářská krize a pomalu nastupovala evropská reakce.
Botostroj je velice zdařilý sociální román, který bez příkras či sentimentu ukazuje nelehké životní osudy pracujících v nelehké a ne zrovna vzdálené době ( mnohé je platné i dnes ), oproti filmu není román tak černobílý a politika se v něm řeší až v samém závěru. Je otázkou, na kolik se jedná o obraz z dění v Baťových závodech, na toto však nedokáži odpovědět.
Jedna z nejlepších knih s podobnou tématikou co jsem četl a velice silné dílo obecně.
No pavle pi, už se s dělníkama zachází jenomže lidi si to ještě neuvědomuji nebo uvědomují ale drží hu...u.
Viděla jsem dokument o Tomáši Baťovi a pár tehdejších pamětníků mluvilo docela jinak. Dobu Baťovy vlády ve Zlíně naopak považovali za období prosperity, klidu a jistoty. Pak jsem se dočetla, že během premiéry filmu, který byl podle knihy natočen, zlínští obyvatelé zdemolovali na protest kino. Nic není úplně černé, ani úplně bílé, ale za netvora bych Baťu určitě nepovažovala.
Pěkně drsná kniha.Nevím,jak by se dneska dělníci tvářili,kdyby se s nimi takhle zacházelo.Že bude kniha pravdivá,nasvědčuje i soudní zákaz vydávání.
Trošku jiný pohled na Tomáše Baťu, kamaráda dělníků :)
Zajímalo by mne, zdali to byl opravdu takový netvor, jak tato kniha líčí.
Štítky knihy
Tomáš Baťa, 1876-1932Autorovy další knížky
1954 | Botostroj |
1987 | Bez šéfa |
1936 | Mrtvá země |
1956 | Hrdinové z ostrova |
1945 | Človíček |
Kdyby nebyl autor takový myšlenkově roztěkaný grafoman, mohlo by to být špičkové dílo.
Kniha je inspirovaná skutečnými událostmi, bez skrupulí nastavuje kritické zrcadlo zbožšťovanému Baťovi a navíc se jeho dílo stalo obětí poměrně skandální cenzury.
T. Svatopluk ovšem slibně se rozvíjející děj zabíjí hromadou floskulí, opakujících se ideologických úvah a nekonečných souvětí. Dialogy se stávají jen jakýmsi random battlem desítek hlavních i vedlejších postav, z nichž některé tam vůbec nemusely být.
No nebudu chodit kolem horké kaše, nedalo se to dočíst.