Vetřelec - Chladná výheň
Alex White
Výzkumné stanici RB-232, ztracené v odlehlém koutě vesmíru, se říká Chladná výheň. V této tajné dílně kuje Weyland-Yutani nové zbraně. Nepracuje se tu ale s rozžhaveným železem. Surovinou, kterou chce všemocná společnost proměnit ve zbraně, jsou xenomorfové, jejichž rasa dosud zůstává pro lidstvo velkou neznámou. Vedoucí projektu, doktorka Blue Marsalisová, však vidí mnohem větší potenciál svého výzkumu. Tvorové Manumala noxhydria, známí jako ksichtolepové, disponují nejvražednějším patogenem ve vesmíru – látkou plagiarus praepotens, schopnou přepsat hostitelovu DNA. Blue na vlastní pěst zkoumá její možné léčebné využití, aby mohla zvrátit zhoubný postup vlastního genetického onemocnění a zachránit si tak život. Ale čas se jí krátí. Kdosi se pokouší zničit celou stanici a všechny na palubě… Pokud se o to dřív nepostarají vetřelci!... celý text
Literatura světová Horory Sci-fi
Vydáno: 2019 , BaronetOriginální název:
Alien: The Cold Forge, 2018
více info...
Přidat komentář
Autor čerpal z Vetřelce - Vzkříšení. Začátek opět pomalý jako v předchozím Vetřelci - Peklo, pak se to sice rozjede, ale tentokrát jsou vetřelci (zde syčáci) jaksi v pozadí a hlavním padouchem je člověk. Škoda, že celá série není provázaná, každý díl napsal někdo jiný. Více než na knihy o vetřelcích se těším na nový celovečerní film a seriál.
Celá knižní série je sice dobrá, ale něco mi na ni přesto nesedí.
Fanoušky vetřelčí série jistě potěší, že se Chladná výheň odehrává souběžně s dějem filmových Vetřelců. Carter Burke (hlavní záporák) je přímo v knížce zmíněn. I jeho projekt, což je samozřejmě lidská kolonie na LV-426.
Zjištění, že Weyland-Yutani pokračovala v průzkumu na LV-426 i po zmizení Nostroma a že tento projekt přinesl své ... ehm ... ovoce je dalším milým rozšířením vetřelčího universa.
... A to je asi tak všechno. Děj je zoufale předvídatelnej a to i za předpokladu, že se případě těhle pažravých monster nedá nic moc vymyslet.
Navíc zápletka s pokusy na vetřelcích je až moc obšlehnutá z Vetřelce: Vzkříšení ...
Ale čte se to slušně. Autor umí vykreslit stísněnost vesmírné stanice, akční scény i zoufalý boj o přežití. Dá se.
Tak napsané je to slušně. Průběh děje byl celkem očekávaný, tím, že po úvodním seznámení s výzkumnou stanicí dojde k úniku vetřelců, no a pak už je to boj o holý život, a současně sledujeme chování hlavních postav. Nesympatický šmejd byl Dorian Sudler, jemu jsem přál to nejhorší...
Zakončení se mi nelíbilo, tedy takhle jsem si závěr nepředstavoval a dost mi pokazil dojem z knihy...
Hodnocení je slabší trojka.
Tak tentokrát to byla velmi slabá 3. Z těch knih o vetřelčí populaci a jejich příběhů co jsem četl, to bylo zatím nejslabší. Od začátku se to tak nějak všechno zdlouhavě táhlo. Nakonec se ukázalo že nepřítelem není pro hlavní postavu vesmírný zabiják, ale samotní lidé.
Miluji svět Vetřelce a Predátora. Stejně tak jako jejich knížky. Když mi bylo 11-13 let byl jsem štěstí bez sebe, když jsem od rodičů dostal první knížky o těchto slavných monster. No a v r.2016 začala "nová éra" knih o nich. Tento nový příběh o Vetřelcích nesoucí podnázev Chladná výheň se dle mě víceméně povedl. Sleduje osud dvou odlišných postav (kladné a té druhé, spíše záporné, ale inteligentní). Možná bych něco pozměnil, zejména urychlené finále, ale i tak jsem dost spokojen. Zde nešlo jen o zběsilé zabíjení vesmírných monster. Mělo to zajímavé nápady a scénář. Za mě slušných 80%!
Příjemné překvapení s tímto novým přírůstkem do světa vetřelců, za mě rozhodně jedna z těch zdařilejších knih, a to i přesto, že samotní vetřelci zde hrají trochu druhé housle
Přečteno v originále. Dost mě ale zajímá český překlad, už podle "ksichtolepů" v anotaci to musí být pořádné peklo :)
Za mě asi nejlepší knižní Vetřelec, kterého jsem četl. Hlavním důvodem bude nepochybně odklon od klasické kompozice, tj. banda nevinných a nic netušících a strašlivě nepřipravených lidiček najde vetřelčí vejce a zděšeně sleduje nechutný konec svých kolegů, než tomu sympatický hlavní hrdina zatne na poslední chvíli tipec. V téhle knize totiž všichni už od samého počátku vědí, s čím že si to hrají, a o případných důsledcích svého počínání nemají sebemenší iluze. Nejsou to ani žádní jednorozměrní svatoušci, nad kterými by srdce usedalo, a hlavní "hrdina" (pokud si tenhle titul vůbec zaslouží) je klinický psychopat, který emoce vnímá jen jako nástroj k ovládání jiných.
Tenhle mix je úžasně osvěžující a čte se jedním dechem, ale bohužel se v knize objevují i momenty, nad kterými nevěřícně kroutíte hlavou. Proč proboha mít kód, který najednou odemkne všechny bedny (namísto univerzálního)? Proč se na místě, kde je životně důležité, aby nikdy neselhaly systémy, vyvíjí virus, který má dělat přesně tohle? Logické rozpory neodpouštím, proto snižuji z jinak plného hodnocení na 4*.
Malinko slabší než ostatní díly série, ale pro fanoušky vetřelce naprosto super. V knize je popsán klasický scénář jen s tím rozdílem, že zde mají více prostoru hlavní postavy o kterých si uděláte obrázek hned ze začátku (a zcela na rovinu fandíte vetřelci, ne lidem).
Upřímně doufám, že autor ještě něco napíše. :-)
Je to zajímavý příběh, dobře se to čte a rozhodně je to napínavé... nicméně je asi lepší, když nad tím dějem, a hlavně postavami, nepřemýšlím.
Ale na druhou stranu... vetřelci jsou tady víceméně jen pro udržení napětí, je to spíše thriller, než pěkná akce s kilometry vyhřezlých střev, na jakou jsem zvyklý.
Příjemná změna? Možná.
A ten závěr? Přijde mi to trošku absurdní, ale... budiž.
Prvni kniha od tohoto autora. Docela zajimave sci-fi. Vadilo mi, ze vsichni hlavni hrdinove byli vice ci mene padousi. Nebylo komu fandit. Pokusy na simpanzech - desive.
Ehm,tak tenhle příběh mě zklamal.Tohle vůbec nebylo o Vetřelcích,ti hrají v příběhu druhé housle.Příliš dlouhý rozjezd,to od knih tohoto typu nečekám.Navíc,spousta nesrovnalostí.Jeden příklad za všechny- žena,jenž nemůže hýbat nohama "se vtiskla dozadu,jak jen to šlo,kopala do deaktivovaného ventilátoru"(st.294).Sorry jako,ale ne.
Chodilová perlí jako vždy a narozdíl od ostatních pevně doufám, že Alex White zůstane jen u této knihy. Tohle se hrubě nepovedlo.
Tak na tuto knihu jsem se moc těšil. Zaskočilo mě hodnocení, tady 60% na konkurenci 85%. No ale stačí se kouknout na hodnocení "čtenáře" s nelichotivým nickem, pro kterého je "odpadem" 9 z 10 knih, které čte (možná). Ale jsem fanda všeho kolem Alien umiversa. A jsem moc rád, že jsem se nenechal odradit. Příběh graduje, syrové napětí se dá krájet. Že to je otřepané? Vesmír, stanice a hromada vetřelců...no a co? Co by taky kdo chtěl jiného? To je to, co dělá Vetřelce Vetřelcem. Ta atmosféra. A ta tady je. Klobouk dolů před autorem a překladem. Snad se k nám dostane i něco dalšího od tohoto autora. A nejlépe zase z Alien universa...
KÓDOVANÁ ZPRÁVA
ODPOSLOUCHÁVACÍ STANICE AED1413-23
DATUM: 2179-07-20
Pevně doufám, že Alex White nezůstane jen u jedné knihy. Zatím si ho nebudu dávat do oblíbených, přeci jenom je to jeho prvotina. Ale musím konstatovat, že tohle se mu povedlo. Stále je vidět, že na téma Vetřelci a Predátoři jde napsat příběh, který zaujme a i když jsou v něm spousty stejných aspektů, které už tu byly, příběh je napínavý a opět překvapí novým pojetím a osobami. Ne jinak je tomu u Chladné výhně. Od počátku až do konce se to velmi dobře a lehce čte, postavy jsou věrohodné a prostředí opět tajemné a temné.
Citát: Čas tak utíká, když si Dorian hraje na Boha.
Osobně se mi strašně moc zamlouvala hlavní postava kontrolora Doriana. Svým způsobem života tak trochu připomíná obraz jeho jmenovce. Aby unikl minulosti, nechává se posílat do hlubin Vesmíru na vzdálené objekty Weyland - Yutany a po každém zmrazení a opětném probuzení je méně lidí, kteří ho nenávidí. Prostě umřou stářím, ale Dorian v podstatě nezestárnul. Líbí se mi dokonce i jeho povaha. Je to hajzl, ale inteligentní hajzl. Zneužívá lidi, které nakonec nechá z práce vyhodit. Což je vlastně podstata jeho práce. Asi proto se mi zamlouvá, nemá rád lidi. Ale po incidentu na Chladné výhni si dokonce zamiloval Vetřelce a tím mě úplně uhranul.
Malá ochutnávka:
Zavřel oči, dlouze se nadechl a zklidnil tlukot srdce. Je zábava vyhazovat vědce. Myslí si o sobě, jak jsou chytří a nenahraditelní. Až se do toho Dorian vloží, pojede to na Chladné výhni jako po másle.......
Musím také něco napsat o dalších postavách. Možná nejpřekvapivější postavou byla vědátorka Blue. Všechny ty spletitosti ohledně jejího handycapu jsou zajímavě pojaté a hlavním překvapením byl sexuální vztah této rozporuplné postavy. Ona je vlastně ve své podstatě hlavní kladnou postavou, ale možná taky ne. I ona má své mouchy, stejně jako Dorian. Pro milovníky ságy Alien vs. Predator je toto povinností, pro ostatní to mohu jen doporučit. Pokud máte alespoň základní znalosti tohoto světa, mohl by se vám tento příběh líbit.
Citát: Škrábání se pomalu přibližovalo, smrt se blížila mezi ječícími alarmy. Šlo to po něm.
Po dlouhé době jsem fandil zápornému hrdinovi. Nedá se nic dělat, ale je to pravda a já se za to nestydím. Podobná věc se mi už dlouho nestala. Dorian je borec a tleskal jsem jeho činům. Možná taky proto jsem dal knize pět hvězd, i když vím, že má spousty nedostatků.
Ale na to sere Vetřelec, já se bavil, já fandil, já to žral. Stejně jako místní Vetřelci s Dorianem. Z příběhu jsem vybral třináct citátů a vložil je Alexu Whiteovi na jeho, zatím, skromný profil.
Citát: Vždycky se považoval za elegantního tvora, dokud nespatřil tyhle vražedné mašiny.
Začátek má Chladná výheň pozvolnější a chvilku trvá, než si jeden zvykne na nesympatické hrdiny, kteří v podstatě nedělají nic jiného, než že se mezi sebou vzájemně nenávidí. Alex White ale umí zaháčkovat, takže člověk je docela zvědav, co z toho komorního dramatu nakonec vyleze. Naneštěstí si vybral tu nejschůdnější cestu, pročež výsledkem je jen další parafráze na Stanici hrůzy Stevea Perryho. Což mi přijde jako největší slabina, která bije do očí o to víc, když se ukáže, že kromě vetřelců se testuje na izolované stanici ještě experimentální počítačoví virus. To je jako skladovat petardy vedle granátů, a pak se divit, když jedno odpálí druhé. Velký bengál hadr.
Přesto autorovi nemohu upřít cit pro vystupňování napětí, které funguje především díky všem těm patologickým vztahům mezi hrdiny. Až se vlastně dá říct, že xenomorfové jsou tu jen vedlejší pohromou, která události rozvíří, ale není jejich hybnou silou. A mimo jiné výsledná pointa je pěkná. Akorát by dle mě slušela spíš povídce.
V podstatě průměrný sci-fi thriller, ve kterém není originální ani zasazení (vesmírná stanice), ani námět (experimenty na Vetřelcích), ani dějový oblouk (sabotáž a následný masakr), a který v akčních či atmosférických pasážích nemá potřebný drive. Alex White je nakonec paradoxně nejsilnější ve vykreslování charakterů, ten dálkový souboj smrtelně nemocné vědkyně a chladného, zvráceného auditora je na fyzické i mentální úrovni popsán s kreativitou a intenzivní poutavostí, a v těchto momentech je četba Chladné výhně velká zábava. Bohužel zbytek okolo je generická vata, ve které navíc Vetřelci jsou spíš jen jakési pozadí ústředního konfliktu, než hybatelé děje.
Další povedený příběh z vetřelčí série. Sice se nekoná nic převratného ve světě vetřelců, ale je to svižné, čtivé a záporná postava je pěkně podlá. Rozhodně stojí za přečtení.
Ze začátku to pro me nebylo nic moc ... ale tak od sté stránky to byl skvělý příběh s napětím.
Slušné, očekávatelné, oddychovka na večer. Ale myslím, že jsou i lepší knihy o vetřelcích.