Bouřlivé vody
Colleen McCullough
Romantika a dobrodružství v idylické Anglii doby Jane Austenové – v tomto rámci se odehrává nápaditý příběh australské autorky Colleen McCulloughové, kterou zlákalo pokušení napsat pokračování příběhu o sestrách Bennetových, známého z románu Pýcha a předsudek. Skvělá vypravěčka si za hlavní postavu vybrala Mary, prostřední z pěti sester, a dokázala napsat strhující pokračování, plné překvapení a nečekaných zvratů. Po sedmnácti letech je Mary už osmatřicet – ale rozkvetla do krásy a po matčině smrti je rozhodnutá vyrazit za vlastním dobrodružstvím. Vydává se na cesty, povzbuzená novinovými články záhadného autora, a touží napsat knihu. To se ovšem nelíbí jejímu švagrovi, který má obavy, že by mohla odhalit neblahá tajemství. Jiskřivá romance z pera slavné autorky se čte jedním dechem a prozradí nám, že na pravou lásku není nikdy pozdě.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , Knižní klubOriginální název:
The Independence of Miss Mary Bennet, 2008
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha byla pro mne zklamání.
S ohledem na to, že se mi od autorky dříve čtená díla líbila, sáhla jsem po tomhle s velkým očekáváním. S Pýchou a předsudkem to má společné jen jména postav a názvy míst. A i když se na to snažím koukat jako na dílo nesouvisející s Austenovou, je to pořád dost slabé...podivná detektivní zápletka, místy romantické části připomínající lacinou harlekýnku, k tomu celková snaha o zobrazení ženské emancipace působící dost křečovitě..
Do dočtení jsem se už docela nutila.
(A závěrečná věta tomu všemu nasadila korunu.)
30% - Musím říct, že ještě několik dní po dočtení mi z tohoto počinu jinak obstojné autorky jde hlava kolem a neustále dumám nad tím, proč u všech všudy měla potřebu pouštět se takovým způsobem do volného pokračování Pýchy a předsudku, se kterým by ji fanoušci na každé fanfiction stránce asi dost vypískali. To snad ani nemohla myslet vážně, stěží by to obstálo jako detektivní kostýmní román šmrncnutý červenou knihovnou, ovšem mám vlezlý dojem, že co se Austenové týče, četla jsme asi každá jinou předlohu, neboť s původním austenovským světem i stylem vyprávění to má společná vskutku jen jména postav, které jsou ovšem tak naprosto "out of character", že kdyby se tak nejmenovaly, nikoho by nenapadlo, kdo že to má být. Z nezáludného Bingleyho se nám tak stává záletník, kterému jen cesty do Západní Indie, kde si vesele otrokaří, zabraňují, aby povadlé Jane dělal další a další děti. Darcy zarputile nechápe, proč chce jeho syn studovat, místo aby se dal na vojenskou kariéru, sám Darcy přitom kontroluje celou Bennetovic rodinu, aby mu nedělala ostudu při jeho snahách o premiérský post, přičemž neváhá zavírat oči před tou nejšpinavější prací, kterou pro něj dělá jeho věrný poskok, a kdysi milovanou Elizabeth častuje poznámkami na téma lituji, že jsem si tě kdy bral. Elizabeth je po většinu knihy nemastná neslaná, a když se vzchopí k odporu, učiní tak proslovem a způsobem nikoli austenovsky sžíravým, který si člověk s chutí a trnutím prstů u nohou přečte ještě několikrát, nýbrž vysloveně vulgárním, který jsem raději vytěsnila. Hlavní postavou je ovšem zázračně zkrásnělá a zmoudřelá Mary, se kterou by jistě byla mnohem větší zábava, kdyby ji autorka neodložila záhy stranou v rámci poměrně nezáživné dějové zápletky jak vystřižené z šestákového románu. Inu dočetla jsem už čistě ze zájmu, co tam ještě autorka vymyslí, ale za mě - tohle se tedy příliš nepovedlo...
Knize rozhodně ublížil fakt, že se autorka pokusila navázat na tak bezpochyby krásnou knihu jako je Pýcha a předsudek.
Nemohla jsem se při čtení přes to přenést a přiznávám, že jsem často přeskakovala stránky. Nová podoba pana Darcyho mě bohužel velice zklamala. Přitom jsem se velmi těšila na čtení této knihy a mrzí mě, že ji dávám tak nízké hodnocení.
Těžko se mi hodnotí, protože se člověk neubrání srovnáním s Jane Austenovou. A tady Colleen, v tomto případě, prohrává na plné čáře.
Moje hlavní výhrada je v tom, že, minimálně v případě pana Darcyho, do značné míry změnila charakter postav. Mírný sarkasmus Jane Austenové, kterým si dovolila častovat své současníky, je nahrazen myšlenkami o sociálních podmínkách chudých a postavení žen, ovšem bez náznaku humoru.
Pokud by se román neodkazoval k Pýše a předsudku, a byl by napsán čistě jako dobrodružný, některé výhrady by ubyly, ale i tak, některé nelogické obraty v ději i chování postav, by bránily v nějakém slušnějším hodnocení.
Ale ne! Jak mám ráda autorku, tak tahle kniha byla totálním šlápnutím vedle. Kniha mne hrozně nudila, přečetla jsem ji jen s největším úsilím, a tak hezky poputuje do antikvariátu. Větší slátaninu už jsem dlouho nečetla. Jenom z úcty k autorce ji nezařadím mezi odpad, i když by si to zcela jistě zasloužila.
Četla jsem hodně knih, které se buďto snažili napodobit nebo pokračovat v příbězích Jane Austen. Tato kniha je ale jediná, na kterou jsem narazila, která se věnuje nejméně zmiňované z dcer Bennetových Mary. Pokud patříte k těm, kdo stejně jako já milují pana Darcyho a nejste ochotny slevit ze svých představ o něm, nebude se Vám tato kniha líbit. I já patřím k těm, které považují pana Darcyho takového jako je popsán v Pýše a předsudku za svého vysněného, dokonalého prince kterého jsem si přála potkat a nepotkala :-) Trvalo mi asi 30 - 40 stran, než jsem se smířila s panem Darsym a dalšími postavami v podobně, jakou jim autorka v knize přisoudila po sedmnácti letech od doby, kdy skončil děj Pýchy a předsudku. Jak už tady v komentářích bylo zmíněno, s J.Austenovou tato kniha mnoho společného nemá, není přísně puritánská, je otevřená, dobrodružná, velmi čtivá a zábavná ..... Ale hlavně, pokud čekáte Austenovskou romantiku atd. a nejste ochotni přijmout jiný pohled na starý známý příběh než je ten obvyklý, tak knihu nemůžu doporučit ........pokud ale překousnete ty své předsudky a máte rádi styl Colleen McCllough jděte do toho :-) Pro mě je to za čtyři hvězdičky :-)
Autorka umí psát velmi čtivě. Přesto tato kniha pro mě byla zklamáním, zejména, co se děje týče...
Autorovy další knížky
2004 | Ptáci v trní |
1994 | První muž Říma |
1995 | Koruna z trávy |
2005 | Říjnový kůň |
1999 | Caesar: leťte kostky! |
Byla jsem bez předsudků, tak se mi téměř detektivní příběh celkem líbil. Četla jsem jako samostatný příběh bez návaznosti na Pýchu a předsudek. Vlastně mi to přišlo od autorky trochu hloupé, provázanost s PaP a hlavně chování adorovaných hlavních postav, ji určitě ubralo na popularitě.