Božena Němcová
Karel Cvejn
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/146439/mid_bozena-nemcova-qPO-146439.jpg
5
2
2
Malý sborník z roku 1955 vyšel u příležitosti 100. výročí vydání „Babičky“. V úvodní přednášce Karel Cvejn stručně nastiňuje autorčin život a dílo s důrazem na ty aspekty, jež vyhovovaly soudobé komunistické ideologii, tedy zejména na Němcové lásku k lidu a její kritiku společenských poměrů. Následují úryvky ze spisovatelčiných děl (zpravidla méně známých, včetně článku o poměrech a platech v továrnách) a série výroků o „Babičce“, pocházejících jak od autorky samotné, tak od předních osobností české literatury a literární vědy žijících mezi polovinou 19. a 20. století. Karel Cvejn je vybírá se zřetelem k tomu, že při slavnostech po celém Československu poslouží k přednesu.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1945 |  Rozhledna |
| 1956 |  Božena Němcová |
| 1932 | Odjezdy |
| 1933 | Slepec a včela |
| 1961 | Česká literatura a náboženství |
„Hned bych čelo koupati chtěla v požárech paprsků slunečních, hned je ponořit do hlubin moře a na perutích větrů chtěla bych světem kroužit!“
(B. Němcová, povídka „Čtyry doby“ ve Fričově almanachu „Lada Nióla“, 1855)
Tahle maličká komunistická antologie mi spravila chuť po hrůzostrašné sérii ČT věnované Boženě Němcové. Skládá se z autorovy přednášky proslovené ke stému výročí „Babičky“ (1955), z úryvků ostatních autorčiných děl a z výroků Němcové samotné i předních osobností české literatury (a literární vědy) na téma „Babička“.
Pro mě osobně patřil k tomu nejzajímavějšímu Němcové článek o poměrech v továrnách. Právě se ke zkoušce musím učit o Živnostenském řádu a jeho novelách v 19. století a výrazně mi při tom pomohlo, že si teď díky Němcové umím představit konkrétněji, jak tehdy vypadala dětská nebo noční práce a úrazy v průmyslovém prostředí.
Zaujala mě také editorova zmínka o Vítězce Paulové, která měla za úkol na Němcovou donášet rakouské policii; Karel Cvejn se snaží vysvětlit, jak těžké osobní poměry k tomu dívku přivedly. Úplně nejpřínosnější pro mě byly výroky spisovatelů a literárních vědců o „Babičce“ (od K. J. Erbena po Jarmilu Glazarovou), které mi pomohly pochopit, jak ji dříve čeští čtenáři vnímali a proč pro ně tolik znamenala (hlavně vzpomínka Raisova). Četli ji opravdu jinýma očima než naše generace. Málokoho by asi dnes napadlo předčítat „Babičku“ před spaním svým dětem; málokteré děti by si dnes hrávaly na Viktorku; a málokterý student ve velkém městě by dnes nad „Babičkou“ vzpomínal na vlastní dětství prožité na venkově. (Škoda?)