Božena Němcová
Mojmír Otruba
Životnost Boženy Němcové se nejpřesvědčivěji projevuje v tom, že celkovým odkazem své osobnosti neustále podněcovala k zamyšlení, že každé generaci kladla otázky, které současně ukazovaly k naléhavým dobovým záležitostem. Proto se i tato studie - navazující na dosavadní tradici němcovského bádání a jeho výsledky - při pohledu na odkaz Boženy Němcové zamýšlí především nad těmi otázkami, které vycházejí z naší dnešní současnosti. Chce postihnout vývojovou dynamiku této osobnosti, zachytit její zápas o sebe jako o člověka nové doby a uvidět, z čeho pramení síla její tvořivé účasti na společenském dění. Studie, vycházející již ve druhém, rozšířeném vydání, je doplněna výňatky z díla a korespondence Němcové a projevy českých kulturních tvůrců o této velké osobnosti našeho společenského života. V tomto připojeném výboru z prací českých spisovatelů, básníků a kritiků (Neruda, Jirásek, Šalda, Nezval, Fučík, Seifert, Vančura atd.) chce tato kniha zároveň postihnout alespoň obrysy toho, jak Němcovou viděla česká literatura a kritika v průběhu jednoho století a jak se naši nejvýznamnější umělci 19. a 20. století vyznávali ze svých osobních čtenářských zážitků nad dílem Němcové.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1973 | Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století |
1962 | Božena Němcová |
1994 | Znaky a hodnoty |
1959 | Josef Kajetán Tyl |
2012 | Hledání národní literatury |
Z dnešní doby snad již zbytečně moc záměrně tendenčně usměrněný pohled na život a dílo jedné z nejznámějších a nejčtenějších (snad ještě pořád?) českých autorek. Na druhou stranu, dnes se na podobné pohledy a náhledy na myšlení a dílo starých autorů moc nenarazí. Takže tradiční věechno zlé, je k něčemu dobré. Rozbor autorčina života z pohledu vlivu na její tvorbu a jejího díla je možná až moc technický, literárně-vědně chladný. Chtělo by to trochu více života. Ale přináší spoustu zajímavých informací. Citatce z autorčina díla a korespondence o ní samotné vypovídají možná mnohem více, než cokoliv jiného z této knihy. A závěrečné hlasy známých osobností snad nejen literatury, už jsou snad jen povinnou onanií. Tuto část jsem dost přeskakoval, protože je to buď nudné a nezajímavé, nebo se to neustále opakuje.Z obecného hlediska ale jako někoho, kdo má ve znalostech tvorby Boženy Němcové (jen jedny slovenské pohádky) hluboké nedostatky, pro mě kniha byla v mnoha ohledech přínosem. Třeba popudem k tomu, tyto nedostatky doplnit.