Boží muka
Karel Čapek
Soubor 13 povídek a drobných próz. V Božích mukách, první samostatné knize Karla Čapka z roku 1917, dostupuje jeho umění prvního ze svých vrcholů. Stavební princip jedenácti novelových balad spočívá v tom, že v nich všechno směřuje k nějaké neviditelné, neznámé nebo nerozluštitelné události: k původu záhadné stopy nalezené ve sněhu, k osudu dívky uprchlé z domova, k povaze a osobě prchajícího zločince, k cizí minulosti. Vše v ději ukazuje kamsi za děj, ale kam? Stejně jako vše v životě ukazuje kamsi za život, ale k čemu? Povídky vznikly v letech 1913-1917 a jen několik z nich vyšlo časopisecky v Lumíru.... celý text
Přidat komentář
Velké překvapení Čapkovi tvorby. Oproti ostatním, jednoduše načrtnutým dílům obvykle s nápaditým prostředím Boží muka přináší obyčejné příběhy spojené s hlubokým zamyšlením. Knížka mi trochu připomíná ruské klasiky. Tak jako tak se jedná o čtivé, podmanivé dílo. Nejsilnější mi přišly delší povídky na začátku knihy. Boží muka pro mě jsou jedním z vrcholů dramatické tvorby tohoto milovaného českého spisovatele. Doporučuji všem, kteří sledují Čapkovo dílo nebo se rádi zamyslí či tak nějak niterně zahloubají.
Je potřeba se hodně soustředit, aby čtenáři neunikalo, co Čapek říká. K téhle knížce se už asi nevrátím.
Čapkovým knihám jsem dlouho nemohla přijít na chuť - na gymplu jsem nechápala všeobecné nadšení z antiutopických dramat a románů, jinak tomu nebylo ani první rok na bohemistice. Postupně se mi ale začal dostávat pod kůži - nenápadně.
Jeho díla o relativitě lidského poznání (noetická trilogie Hordubal, Povětroň a Obyčejný život + román Život a dílo skladatele Foltýna) mám v hlavě už nějakou dobu. Jsou to knihy nadčasové, moderní (podobnost: Coetzee - Zrání, Roth - Druhý život). A zamilovala jsem si je.
Do stejné kategorie (ačkoliv ranější) řadím i povídky ze souboru Boží muka - to je Čapek, který mne zasáhl...
Kniha ma neoslovila tak, ako som čakala. Bolo to dosť náročné čítanie a asi treba mať na ňu tú správnu náladu.
Velmi náročné psychologické čtení. I když se se závěry vyplývajícími z příběhů mohu ztotožnit, připadají mi povídky (novely), oproti dramatům, až zbytečně rozvláčné.
Část díla
Čekárna
1917
Elegie (Šlépěj II.)
1917
Historie beze slov
1917
Hora
1917
Lída
1916
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Má člověk za potřebí psát komentář? Trochu temnější skvost a pro spoustu lidí nezvykle komplikovaný Čapek.