Boží políčko
Erskine Caldwell
Světově proslulý Caldwellův román, který vyvolal nejživější zájem už při svém prvním vydání v roce 1933. Udržuje si jej podnes pravdivě drsnou kresbou jak hrdinů děje, rozvíjejícího se kolem podivínského farmáře, posedlého vírou v objevení zlata na svých pozemcích, tak proletarizaci propadajícího prostředí venkova amerického Jihu a lidských vztahů, ve kterých je mocnou hnací silou sexus, neuznávající a nedbající mravních ani jiných zábran. Předmluvu napsali Jaroslav Hornát a Eva Masnerová.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1964 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
God's Little Acre, 1933
více info...
Přidat komentář
Na jednu stranu opravdu slušně bizarní, na druhou naprosto uvěřitelný příběh rednecků, který se čte i přes své stáří díky vynikajícímu překladu lehce a svižně. Moc mě to bavilo!
Bom dia.
V týhle knížce se hlavní hrdina jmenuje Ty Ty, což dává rozum, protože jsem to četl já já. Tenhle Ty ty ty už patnáct let kope na dvorku ďoury, páč si myslí, že má v zemi zlato. Kdyby byl chytrej, začal by randit s Ornellou Štikovou, to je totiž profesionální zlatokopka. Jenže to on ne, takže tam kope společně se svýma synama, kteří se bohužel nejmenují Vy Vy a My My, ale Shaw a Buck. Tahle pošahaná família má ale více členů. Je tu ještě dcera Darling Jilla, která nejede #metoo, ale naopak #játoo, snachy Rosalinda, Rosamunda, Rosacmunda, Romadurda a tak nějak, už si to moc nepamatuju, protože mi někdo nalil litr vína a já to dočítal v komatu. Co si ale pamatuji je, že tá ta Ty Ty Ty chtěl vošahávat dceru Rosaprndu, zeťák Will chtěl ojet Rosacmundu a Darling Jillu (oboje se mu povedlo), Darling Jilla chtěla oprcat všechny kromě Ty ty ty, a Rosafrnda taky neví, kde ji sukně stojí. No prostě Merlous Place jako šutr. To vše se odehrává na pozadí velké ekonomické krize, což má být vlastně zápletka a poselství celé knihy, že tehdá lidi neměli peníze na Plajstašon a jídlo, ale jaksi mě to minulo, protože jsem pořád musel myslet na to, jak úchylná ta rodina je.
Bohužel tedy musím hodnotit pouze 7/10, ale možná 6/10. To si musím promyslet a 14.4.2025 to sem napíšu
Zase jsem se trošku přiučil. Když něco nevim, tak si v televizi pustim pořad kostičky a hned mám jasno. Jenže kostkáče jsem v bedně dlouho neviděl, tak nevim, co mám dělat.
Vždycky jsem si myslel, že Pluto byl jenom kreslenej pes podle kterýho pojmenovali planetu a že zlatá horečka řádila jenom na Klondajku, ale tahle knížka mě vyvedla z omylu. Horečkou se nakazil jižanskej buran, hlava velký rodiny. Místo aby pěstoval bavlnu a něco k jídlu, tak na všech pozemcích kope jámy a zlatý žíly. A Pluto je mimo jiné i tlustej chlap.
Starej pomatenej Ty Ty tytátá tytyty skočí na špek dalšímu. Tlustej nekňuba Pluto co se chce stát šerifem, aby nemusel nic dělat a chce se pářit s tytyho nejmladší dcerou, což asi neni možný bez asistence. Pluto nakuká starýmu, že zlatou žílu určí nejlíp celobílej chlap, kterýho někde zahlídli. Tytouš ho chytí, ale nakonec se ukáže, že jedinou žílu celobělec našel pod sukní nejmladší dcery a hned ho tam fouknul, protože dcerka je trošku do větru a má mnohem radši jiný věci, než mejt nádobí, kopat, uklízet...
Tlusťoch vždycky když mu někdo obdělává boží políčko jeho vyvolený, tak jenom vykřikne "I saprlot, a to je fakt", nebo fucked?
Je to docela jízda, já čekal na to zlato, ale místo toho jsem zjistil, že je úplně bežný v buranský rodině provozovat veřejný výměny manželek, haldoprcy, nebo se vzájemně vraždit. Navíc jsem byl zvědavej, jestli si tlustej Pluto koupil ultrafitandslim, aby mu ta kurvička konečně dala.
Z celýho toho napětí jsem byl prochcanej, jak stará matrace, takže to hodnotim celkem dobře.
Novela o skalních vidlácích z amerického Jihu. Trochu mi trvalo, než jsem se začetl ale od příjezdu do průmyslového městečka dostal děj spád. Jediný z rodiny, kdo si zachoval zdravý rozum a nadhled, byla krásná Griselda. Kniha je o vášni, posedlosti, umanutosti a má i sociální rozměr o boji dělníků za lepší pracovní podmínky.
Pěkné vykreslení opravdu nechutně primitivní zdegenerované rodiny. Až na tu Darling Jillu mi tam navíc přišly všechny ostatní ženské postavy jako strašné pipky, no ta Jilla byla aspoň od přírody nymfomanka, takže se jí to spíše dalo věřit.
Zajímalo by mě, jestli se v té době opravdu točilo všechno tak strašně kolem sexu, jestli bylo opravdu normální, aby chtěl tatík pozorovat, jak jeho dcera s někým souloží, jestli si bratři vždy chtěli navzájem "ojíždět" své ženy a vůbec tak nějak podobně.
Odcházím od tohoto příběhu s pocitem smutku a odporu, ale musím za to autorovi přiřknout aspoň ty tři hvězdičky, protože ve mně rozhodně citovou odezvu vyvolal, a já jsem to díky tomu musela přečíst celé, abych se dozvěděla, jestli je někdo všechny na konci konečně propleskl. A nepropleskl. Škoda.
Autor výborně vykreslil postavy ve celé jejich prostotě a jednoduchosti, tak jak je materiální nedostatek způsobený hospodářskou krizí nutí živořit a středobodem života se pro mnohé stává pouze ukojení nejzákladnějších pudů.
Pěkné čtení.
Pane Caldwelle, hluboce smekám. Nacpat do románu tolik postav a všechny je udělat v jejich prostotě, jednoduchosti, lidskosti tak živé, obsažné, zajímavé a v mnoha asměrech až miloučké, to se jen tak nevidí. Boží políčko je román o prostých lidech, jednoduchých, svým způsobem nekomplikovaných, z jednoduchým, přímým a rozumově nekomplikovaným přístupem k životu. jaká nádhera. Táta Ty Ty mi sice nebyl (nebo by mi nebyl , jako člověk) dcakrát sympatický, ale ten jeho pohled na okolí (kromě tedy jeho zlatého zápalu) byl tak jednoduše prostý, jednoduchý, bezkonfliktní a přímý, až to byla krása. Tohle je prostě román z lidu, o lidech a o tom, že lidi občas věci hrozně hrotí. Hrozně se mi líbilo, jak nikdo nikam nespěchal a jak je to krásně popsané, scény, které by jste čekali, že proběhnou během dvou minut na půlce stránky, se odehrávají i několik hodin na několika stránkách a ono to nenudí, je to zábavné. Někdo se někam vydává autem a prostě trvá dvě hodiny, než vůbec odjede. A scéna popisování odchytu celobílého člověka je prostě unikátní. Dlouho jsem se takhle nezasmál. Stejně tak jsem již dlouho nečetl tak citlivý, trefný a uchvacující překlad, používající spoustu zajímavých slov. Velmi zábavná kniha.
Štítky knihy
americká literaturaAutorovy další knížky
1974 | Svět je krásné místo |
1946 | Tabáková cesta |
1966 | Tabáková cesta / Boží políčko / Trápení v červenci |
1980 | Střecha nad hlavou |
1948 | Boží políčko |
Dnes už klasické svěží dílko Erskine Caldwella. Občas neuškodí poohlédnout se i za knihami, které byly vydány před mnoha desetiletími. Četba mě moc bavila.