Božia tvár
Roger Scruton
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/530755/bmid_bozia-tvar-65b003483ad90.png
4
6
6
Roger Scruton skúma, aké miesto má Boh v odčarovanom svete. Jeho argumentácia je reakciou na ateistickú kultúru, ktorá dnes vyrastá okolo nás, a obranou ľudskej jedinečnosti. Vyvracia tvrdenie, že prírodný svet nemá žiadny zmysel či cieľ, a dokazuje, že posvätno a transcendentno predstavujú „reálnu prítomnosť“, vďaka ktorej ľudia prichádzajú k sebapoznaniu a nachádzajú slobodu a vykúpenie. Vzor zmyslu nachádzame v ľudskej tvári. A Scruton dokazuje, že z tohto zážitku konštruujeme tvár sveta a oslovujeme aj Božiu tvár. V tvári nachádzame dôkaz vlastnej slobody a znak sebauvedomenia. Jednou z motivácií ateistickej kultúry je ujsť pred okom súdu. Pred okom súdu človek utečie tak, že vymaže tvár: a Scruton dokazuje, že toto je najznepokojivejší aspekt čias, v ktorých žijeme. V rámci svojho rozsiahleho argumentu Scruton vysvetľuje stále silnejší pocit skazy, ktorý zažívame, keď návyky hľadania slasti a konzumizmu zbavujú svet tváre.... celý text
Náboženství Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2024 , Kolégium Antona NeuwirthaOriginální název:
The Face of God, 2012
více info...
Přidat komentář
Výborná kniha filosofických esejů. Asi bych úplně nesouhlasil s tím konceptem, že obětovat se znamená ocitnout se v boží společnosti. Někdo to tak ale může vnímat. Také to srovnání sexuální touhy jako touhy po tváři toho druhého, po konkrétním subjektu působí tak nějak starosvětsky. Jsou to tedy často takové příjemně konzervativní koncepty a pěkně se to čte, ale nejsem si jist, jestli to právě není často jen v rovině těch "krásných" úvah. V lecčems má Scruton pravdu, třeba ta polemika s neurovědou je zajímavá, ale někdy jsou to jen krásná slova, zatímco "život je jinde". Občas tak Scruton působí až příliš akademicky, kdy jeden žasne nad těmi myšlenkovými katedrálami, které ale přes svou urputnou snahu přiblížit se člověku a Bohu působí venkoncem dost odtažitě a chladně. Svět podle Scrutona, to je úcta ke svobodě, ke druhému (podobně jako v Levinasově pojetí) a altruismus, ale je to taky svět velmi kritický k postmoderně, který na člověka klade někdy snad až příliš velké morální nároky. Ale jinak je to inspirativní, hluboká a místy až meditativní četba. Doporučuji.
Měl jsem možnost přečíst pouze první dvě kapitoly/přednášky. Působily na mne poněkud akademicky, ale možno se domnívat, že ten dojem je dán jen nedočtením. Snad se k tomu ještě někdy dostanu...