Město mečů
Robert Jackson Bennett
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/322075/bmid_mesto-mecu-Ie7-322075.jpg
4
206
206
Božská města série
< 2. díl >
Před několika generacemi bylo město Voortyaštan baštou bohyně války a smrti, rodištěm hrůzostrašných nadpřirozených bojovníků, kteří zabíjeli a podrobili si miliony. Dnes je bohyně mrtvá a město leží v troskách. Dává dokonalý smysl, že je tam generálka Turyin Mulagheshová - prostořeká hrdinka bitvy v Bulikově, údajná válečná zločinka - vyhoštěna, aby počítala dny do důchodu a byla zapomenuta. Přinejmenším je to dokonalá krycí historka. Pravda je taková, že generálka byla naposled povolána do služby a poslána prošetřit objev, který má potenciál změnit svět - nebo ho zničit. Problém je v tom, že tahle stará vojačka si není jistá, jestli ještě má na to být hrdinkou.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
City of Blades, 2016
více info...
Přidat komentář
Tak předchozí díl jsem nečetl a ani tak učinit nehodlám.Číst knihu,kde má hlavní hrdinka neskutečně "blbé" jméno,je skoro za trest.A to se v knize opakuje zoufale často(kniha by měla tak o 50 stran méně).Přitom kniha není špatná,za den jsem přečetl i přes 130 stran,jenže blbý konec,kdy je vše napraveno pouhým máchnutím mečem.....k smíchu.30%.
Město mečů se četlo samo, stejně jako předchozí díl. Přesto pro mě byl trošku zklamaním. Žádný dějový zvrat mě tentokrát nepřekvapil...napsané hezky, ale příliš předvídatelné...
Druhý díl byl snad ještě lepší než ten první! Rychlí spád, super postavy, napětí, akce! Opravdu jsem si tuto knihu užila od začátku do konce. Děj byl opravdu skvěle promyšlený, seznámili jsme se zase s dalším božským městem a přibylo pár nových postav. Můj nej je Sigrud ;-)
I když zápletka v mnoha ohledech připomíná koncepci předchozího Města schodů, v základu mě Město mečů stejně bavilo o chlup víc. Možná proto, že už se čtenář nemusí probírat zákonitostmi kolem mrtvých bohů a autor se tak směle může soustředit na dobrodružnost samotného příběhu. Navíc Turyin je daleko zábavnější a cyničtější hrdinka než Shara, přičemž největší kápo ze všech je samozřejmě Sigrud, který naštěstí i zde dostane svůj řádně krvavý prostor.
Co však na Bennettovi oceňuji nejvíc, je, že udržel detektivní atmosféru, přestože k tomu neměl důvod. Pátrání po zmizelé agentce, rozšířené o vyšetřování brutálních vražd, dává událostem stylový šmrc, který umocňuje atraktivitu celého vyprávění. Stále mám sice problém zařadit si svět božských měst do konkrétního období, protože vedle chladných zbraní a zakázané magie, tu ke slovu přicházejí automobily či rovnou elektřina, ale autorova imaginace mě pořád umí fascinovat dostatečně silně, že praktickou logiku věci jednoduše házím za hlavu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2020 |  Čaropisci |
| 2015 | Město schodů |
| 2017 | Město mečů |
| 2021 | Světatvůrci |
| 2018 | Město zázraků |
Ze začátku mě trochu otrávilo to opakující se schéma. Vyšetřovatelka přijíždí do nepřátelsky naladěného města hledat ztraceného agenta. Hej zápletko, neviděli jsme se už někde? Jenže Turyin není Shara a město mečů není město schodů. Jakmile člověku dojde, že to vážně není jeden z případů Jessicy Fletcherové, ale že jedeme dál tam, kde jsme posledně skončili, je to paráda. Mám ráda neotřelost tohohle světa, mám ráda divná jména, která si vyslovuju, jak mi přijdou do pusy, protože je to asi fuk. Člověk by jim hned pořídil roztomilé přezdívky. Oceňuju už jen ten realismus, že ony slavné převraty končí v nejlepším případě silnou kocovinou a mezi hrdinou a masovým vrahem je dost tenká hranice. A postavy stárnou, vážení. A taky mají hranice. Nekřepčí po světě jen ve dvaceti a pak si pořídí chatku na Javranu. Mám dál vyjmenovávat, co dělá z téhle ságy kvalitní literaturu?