Bradla v šuplíku
Ivan Kandl
Kniha, kterou právě otevíráte, je zcela určitě nevšední svým zpracováním i obsahem. Byla napsána, aby čtenáře na jedné straně pobavila, ale na straně druhé donutila k zamyšlení nad naší historií i současností. Autor v ní vypráví formou černého humoru o své dvanáctileté profesní kariéře učitele na jedné pražské střední škole. Bourá zaběhnutá klišé o učitelích jako nudných krvelačných bestiích, které se vyžívají v psaní poznámek a v rozdávání pětek. Jak společnost postupně hrubne, tak i v této knize se plně autentickou formou čtenář seznámí s verbálními vulgarismy studentské obce. Objevují se zde i autorovy vzpomínky na dobu normalizační, ve které se stal předlohou neoblíbeného matikáře Hamáška v autobiografickém románu Ireny Douskové „Oněgin byl Rusák“. Toto jeho povídkové vyprávění je také o celebritách, se kterými se v životě setkal – například s Karlem Krylem. V neposlední řadě je nutné také zmínit, že mnohému z nás může tato autorova literární prvotina mluvit z duše, neboť si bere na paškál i některé naše současné či bývalé politiky v čele s Václavem Klausem.... celý text
Přidat komentář
Přečetla, ale nenadchla. Být pedagogem, možná bych se i zasmála. Kniha mne však spíš vyděsila. Že by byla tak špatná úroveň dnešních studentů?
Tak, zpočátku mě to moc nebavilo. Přišlo mi, že je to poskládané jako střípky ze školních lavic. Ale nakonec jsem se začetla a zjistila trošku hlubší souvislosti.
Kniha, která by si zasloužila tak poloviční délku. Možná třetinovou. Myslím, že zúčastněné postavy můžou zmíněné příběhy pobavit, zavzpomínají. Pro cizího čtenáře je to zdlouhavé, ničím nepřekvapující, možná až trochu nudné. Prostě změť zážitků pedagoga z dob jeho působení na učňáku.