Brána do Európy: Dejiny Ukrajiny

12.10.2023

„Ze sovětské Ukrajiny, kdysi prezentované jako komunistický Piemont, se staly komunistické Pompeje: naděje, které budovatelé ukrajinského národa ve spojení s revolučním režimem v Moskvě kdysi chovali, obrátila erupce stalinistické sopky v popel.“

Stejně jako mnozí jiní jsem i já s hrůzou sledoval, když Rusko v únoru 2022, zcela nevyprovokováno, zcela v rozporu s mezinárodním právem, zcela v rozporu s prostou sousedskou slušností, zaútočilo na Ukrajinu a rozdmýchalo největší evropský konflikt za posledních několik desítek let. Konflikt však doutnal přinejmenším již od roku 2014, od obsazení Krymu Ruskem. To jsem v tu dobu ještě vůbec nevnímal. A protože se domnívám, že můj morální kompas je snad dosud nezakalený, s nemenším obdivem jsem sledoval hrdinnou ukrajinskou obranu v prvních okamžicích aktuální fáze konfliktu. S postupujícím konfliktem se člověk chtě nechtě začal dozvídat stále víc a víc informací o regionu, jeho lidech, historii, kultuře. Zároveň se začalo objevovat množství názorů, řekněme, z opačné strany, některé zjevně trolící, některé nesmyslné a hloupé, další vyloženě zlé a se zlým úmyslem. Hlavním motivem pro přečtení knihy byla snaha alespoň částečně zprůhlednit mlhu propagandy, poznat historii regionu, původ kultury, etnika, historické dělící linie a minulé skutečné či domnělé křivdy a být tak alespoň trochu schopný prohlédnout skrze tu enormní záplavu protichůdných informací. Kniha v mnoha ohledech výše uvedená splnila, leckdy i předčila. Níže několik dojmů.

„Moskva, to jest národ velkoruský, byla vždy plná nenávisti vůči našemu národu maloruskému; ve svých podlých záměrech odedávna usilovala přivést národ náš do záhuby.“
-- Ivan Mazepa, 1708, poslední kozácký hetman.

Kniha má obrovský časový rozsah, pokrývá historii od starověku po současnost, od černomořských antických kolonií, po současné události, Oranžové revoluce, Majdan, apod. Z toho důvodu je text jako takový mimořádně informačně zahuštěný, což přidává na složitosti a poněkud ubírá na čtivosti. Již z prvních stránek je zřejmé, že historie regionu je nesmírně složitá a propletená. Přibližně první polovina knihy se věnuje dějinám od antiky do začátku 20. stol. Druhá polovina knihy je pak věnována období od začátku 20. stol. do současnosti.

Autor čtenáře provádí nejprve antikou, řeckými a římskými koloniemi na pobřeží Černého moře, příchodem slovanských kmenů, turbulentním obdobím stěhování národů, formováním Kyjevské Rusi, dějinných událostí kolem zásadní osoby knížete Vladimíra a rodu Rurikovců. Pokračuje přes další formativní období - mongolskou nadvládu ve východní části Evropy, Zlatá horda, mongolské chanáty. Detailně vysvětluje pojmy velkoruský a maloruský a jejich spojitost s rozdělením patriarchátu východní církve. Dále Polsko-Litevská unie. Paralelně kozácká historie boje za nezávislost, Chmelnického povstání, rané snahy o formování národa. Dále ukrajinské národní obrození v 19. stol., ne nepodobné tomu našemu. Z výkladu je zřejmé, že region je z pohledu utváření národa nesmírně komplikovaný, mnoho vlivů, mnoho aktérů.

Polovinu knihy tvoří události 20. stol., natolik zásadní a natolik tragické, že si nic menšího nezaslouží. Ukazuje postupné stěhování etnických Rusů na ukrajinské území, šílenství kolem bolševické revoluce, ještě větší šílenství Stalinovy hrůzovlády, pogromy, ukrutné hladomory 30. let, velký teror, miliony odvlečených do gulagu, hrůzy druhé světové války a vyvraždění ukrajinských židů. Nevynechá komentář k dnes tolik kontroverznímu Stepanu Banderovi. Detailně vysvětluje poválečné uspořádání, důvody „darování“ Krymu Ukrajině. Mapuje snahy Ukrajiny od 90. let po současnost o přimknutí k Západu, odhození imperiální minulosti v roli vazala a hledání skutečné nezávislosti. Nevynechá nešťastné období od Oranžové revoluce po anexi Krymu vč. kontroverze kolem čelních představitelů státu a v neposlední řadě objektivně značný problém s korupcí. V poslední části pak mapuje aktuálně známá fakta o snaze Ruska o destabilizaci východních regionů, Krymu a Podněsteří.

Kniha je rozhodně obtížná, historie je to pro Středoevropana téměř neznámá. O to víc si cením možnosti do ní nahlédnout, alespoň takto „z rychlíku“. Ukrajina je nesmírně složité území, multinárodnostní, multietnické, multikulturní - ve smyslu klasickém, tj. mnoho odlišných kultur sdílejících společný prostor. Území rozdělené mnoha liniemi, od východu k západu, od severu k jihu. Autor ukazuje složitou a pohnutou historii regionu, odvěké snahy jeho obyvatel o ustavení nezávislosti, snahy o vybudování národa, a stejně odvěké snahy okolních mocností - ano, nejen Ruska, byť to hraje jednoznačný prim - tuto nezávislost a tento národ zadusit a zadupat v počátcích. Jasně ukazuje, kde je původ vší té současné ruské protiukrajinské rétoriky a odvěké snahy zabránit Ukrajincům v konsolidaci národního povědomí.

Zájemcům o historii doporučuji. Ostatním pak taktéž, minimálně jako protilátku proti blábolům ruských trollů.