Legenda o Rovenu
Jindřich Rohlík
Brány Skeldalu série
1. díl >
Brány Skeldalu jsou bez debaty nejslavnější počítačovou fantasy sérií, která byla vytvořena na územích České a Slovenské republiky. Na prvním dílu vyrůstala ke konci devadesátých let celá generace hráčů a kniha, kterou právě držíte v ruce, je prvním svazkem velkolepé čtyřdílné ságy napsané podle této kultovní předlohy. Je to román plný nadlidské síly, nezkrocené magie a žalostné zbabělosti. Pokud navíc věříte tomu, že zemřít se dá zábavným způsobem, pak také i humoru.... celý text
Přidat komentář
Poslouchána audiokniha - hezky namluveno, občas dobré hlášky, zajímavý příběh, bohužel takový neuzavřený.
Už z dětství si pamatuju Brány Skeldalu. Sice jsem na ně v té době byl tenkrát moc mladej, ale neobvyklý svět mě stihl natolik fascinovat, že jsem se do něj po mnoha letech rád vrátil v podobě této knižní série.
Je zajímavé, že hned první díl této tetralogie na to nejde úplně libivou formou. Cestu k němu si čtenář totiž musí vydobýt tak trošku sám. Začátek seznamuje s hlavními postavami, pravda, místy trošku nudí, protože děj se vůbec nehýbe. Pak přijde svět Skeldalu, na který je třeba si trošičku zvyknout. Hlavně na samotné dění v něm. Ve druhé části knihy se totiž hlavní postavy úplně vytratí a celý ten knižní koncept se převrátí směrem, že čtenář neví, co si o tom myslet.
Ke konci knihy se ale začíná pomalu rodit i samotný děj a i v tu chvíli kniha začíná opravdu bavit. Jenže v tom samotném momentě jste na konci knihy a tak nezbývá, než celý knižní svět Skeldalu buď zavrhnout pro svojí nevybíravou nepřístupnost čtenářovi a nebo se s chutí pustit do druhého dílu a doufat, že se pojede v podobném duchu jako zde, ve finále. Pro jeho originalitu a místy i povedený vtip jsem zhodnotil, že si to zaslouží a tak se k němu v budoucnu rád vrátím.
Má to strašně moc neduhů a hrozně moc super hlášek, ale nejvíc ze všeho je, že na ni myslím ještě měsíc po jejím přečtení, respektive poslechu. Zažere se pod nehty a nejde ven!
Ač mám žánr fantasy rád a jsem docela kovaný hráč videoher, tato kniha podle počítačové hry mne nějak míjí. Stručně řečeno, přečteno a brzy bude zapomenuto. Pratchett to vskutku není, i když leckteré vtípky byly povedené. A protože jsem knihu vlastně poslouchal, musím pochválit alespoň autorův příjemný hlas a dobré načtení vlastní knihy.
Mě se kniha celkem líbila i když bych preferoval, kdyby autor netlačil tak na pilu s humorem. Knížka je v podstatě pouze úvod a jako takový je zbytečně dlouhý a má zbytečně moc postav. Ale těším se na další díl.
Hodnocení 70% je pro tuto knihu celkem trefné. Kvalita knihy jest kolísavá (50-70%). I to jak vás dokáže překvapit. Co je dobré jsou charaktery a humor. Možná že kdyby se to trochu ořezalo, ptž třeba čtvrtka začátku knihy by se klidně mohla smrsknout na půlku, tak by se nic nestalo. Mno máme tu ještě další 3 díly této tetralogie :-)
Legenda o Rovenu je slabší než další díly, což ale berte spíš jako chválu dalších dílů.
Filip mi ze všech tří hrdinů připadal nejsympatičtější, i když ze všeho nejvíc k němu čtenář v tomto díle cítí prostou lítost.
Dalším postavám jsem přišla na chuť až v dalším díle.
Nejprve mě trochu rozhodilo, když jsem zjistila, že se v druhé polovině knihy na delší čas rozloučíme s trojicí "hrdinů", ale Vlaherův příběh mě brzy vtáhl a já se hodně bavila.
"My tady zachraňujeme svět, ale oni budou trvat na tom, že budou pracovat jen do dvou!"
Celkově mě druhá polovina knihy bavila o moc víc.
Líbily se mi občasné herní narážky, ale klidně bych jich snesla i víc :)
Tak, konečně dočteno. A nyní mohu knihu s klidným srdcem ohodnotit. A výsledkem je, že bych dokázal napsat esej o všem, co toto dílo dělá špatně. Od příšerných postav, přes zbytečný děj bez konce, po trapný pubertální humor, který se až moc snaží. Je to literární vtělení dvou náctiletých, které jste přeslechli v MHD, nebo hry na hrdiny hrané v zaplivané putyce. Když jediná pozitivní věc, kterou o knize dokážete říct, je skutečnost, že ilustrace a zpracování obálky jsou celkem hezké a kvalitní, tak je něco opravdu špatné. S hrou to má pramálo společného, zejména atmosférou, a jestli si autor takto představoval úvod do své několikadílné série, dovoluji si tvrdit že fatálně selhal.
Nečekal jsem že kdy takové hodnocení nějaké knize dám, a o to víc mě mrzí že je to kniha od českého autora, ale Legenda o Rovanu je první kniha, u které si upřímně myslím, že nikdy neměla být napsána.
Hru jsem zatím nehrál, ale to ani trochu nevadilo. Příběh není moc složitý, dějové linky se protínají celkem logicky, ale hlavně...tohle není konec...:)
Parta bezcharakterních postav (Česko se nezapře, jaká společnost, takoví hrdinové) a nepříliš souvislý děj. Možná člověk musí hrát hru, aby to ocenil, ale já se jen ptám: proč to čtu?
(I když to vlastně vím, čtu si to na základě domluvy, díky níž si spolužák přečte evangelium podle Matouše)
Po dlhej dobe zase nieco slabsie. V prvej polovici sa clovek nic nedozvie, dlho sa to rozbieha. Zaujimave to zacalo byt az ked sa pribeh dostal na ostrov Roven a ked som sa konecne zacital tak zrazu koniec. Vela veci sa tam dalo vynechat. Uvidem co prinesie druhy diel snad to bude o nieco viac zaujimavejsie. U mna za 3.
Jsem ovlivněný tím, že počítačové hry Brány Skeldalu mě bavily a byl jsem zvědavý jak dopadne psaný příběh z tohoto světa. Musím říct, že jsem se u knihy dobře bavil. Jsem tolerantní vůči podobnostem scén z her a filmů - to beru spíš jako odkazy, nebo pocty. Při čtení si vybavím nejrůznější momenty z mládí a hraní Dračího doupěte nebo Dungeon her nebo dokonce Lárpů. Trošku mi osobně vadí přiliš velká vulgarita. Dialogy a rozhovory postav jsou příliš "dnešní" .To mi malinko kazí atmosféru, naproti tomu styl vypravění příběhu samotného si zachovává fantasy charakter. Ale přesně tak je tomu i v Jindřichově počítačové hře. Kniha je jednoznačně cílena na hrami odchované dospěláky a kvůli některým lechtivým scénám bych ji svým dětem dal přečíst až tak v 15ti. Jak už zde bylo v jiných recenzích psáno - první kniha ze čtyř příběh rozjiždí, takže má pomalejší tempo. Již jsem četl pokračování a bavilo mne zase o chloupek víc. Těžko hodnotit, dokud si nepřečtu všechny 4 díly ale velice se na další dva těším.
Hmm... 3 hviezdičky. Knihu beriem niečo ako Tolkienovské dodatky k celému jeho svetu. Všetci sa zhodujeme na nudnejšej prvej časti - tu by sa dali niektoré pasáže skryť a vlastnosti postáv vyjavovať postupne.. klidne retrospektívou. Ale ak k tomu pristupujeme ako k úvodu do ságy, tak dajme tomu... bohužiaľ kniha sa utne v najlepšom. Čo ale veľmi oceňujem je výber postáv. Žiadna heroická fantasy - ale srab, hajzel a nymfomanka. Konečne mi niekto naservíroval hrdinu, ktorý je proste hajzlík a so žiadnym zábleskom heroizmu. Neznášate ho proste od začiatku po koniec :-D
Ten začátek je vyloženě k nepřežití. První třetinu až polovinu se totiž prakticky nic nestane a já jsem měl snad poprvé v životě při čtení knihy pocit naprosté zbytečnosti. Mnohokrát jsem si říkal, že tenhle odstavec by šel vyjádřit jedinou větou nebo že tahle pasáž by tam vůbec nemusela být. Tady měl prostě zapracovat redaktor a nemilosrdně škrtat a škrtat. Chápu, že autor chtěl na úvod své rozsáhlé ságy pečlivě představit hlavní hrdiny, ale co je moc, to je moc a tohle bylo vážně utrpení a mnohokrát jsem bojoval s nutkáním knihu odložit. Naštěstí! S příchodem na Roven to konečně chytne dech, příběh začne odsýpat a hlavně ta Rovenská linie s mágy je mnohem zábavnější než první polovina se třemi hlavními hrdiny. Na konci už jsem se nemohl odtrhnout a okamžitě bych si dal druhý díl. Takže řečí čísel: začíná to nepříjemně blízko „odpadu“ a končí na velmi silných čtyřech hvězdách s náběhem na pět. Nu což, pořád lepší než kdyby to bylo naopak :)
Po příběhově tragickém románu Země bez zákona, kterému navíc zlomil vaz i autorův slohový styl, jsem měl trošku obavy z připravované ságy Brány Skeldalu. Výsledek je nakonec, abych tak upřímně řekl, uspokojující. Jindra se v psaní neskonale zlepšil, i když samozřejmě naleznete v knize nějaké ty podivnosti, ale již nepůsobí jako pěst na oko, jako tomu bylo v předchozím románu. Celou knihou se nese lehký humor, který vám místy připomene Prattchetovu Zeměplochu, což kvituji s nadšením. Ovšem co už tak bezva není, je absence silného příběhu, který by měl být u ságy (zvláště takhle populární) povinnost. Kapitoly, kdy se vůbec nic neděje, střídají kapitoly, kde se sice něco málo děje, ale čtenáře se to nikterak nedotýká. Kupříkladu celé první dějství jsem těžce bojoval s nudou a občasnými touhami knihu odložit nedočtenou. Naštěstí se tento nešvar skutečně týkal jen oné první části. Taktéž, když už si vymyslíte vlastní svět, měli byste ho čtenáři trošku více přiblížit, to mi tu chybělo. Také víme, že Brány Skeldalu jsou velice populární počítačová trilogie s prvky RPG, kde to jiskří boji, magií a zrůdami. V celé knize byla jediná potvora, ale hlavně minimum soubojů a magie. Doufám, že to následující díly napraví. Naopak překvapením byla poslední kapitola knihy, která naopak vysoce zvedá čtenářův zájem o pokračování příběhu. Takže ano, nakonec i já přijímám pozvání k druhému dílu knihy (snad nebudou vycházet s ročními odstupy).
Dle mého názoru, se jedná o jednu z lepších kni vycházejících z herního světa. O proti nejrůznějším knihám jako je Warcraft, Starcraf, Mass Effect, je na první pohled poznat, že ji psal ten co zároveň vytvořil hru jako takovou. Tzn. nejedná se o knihu psanou na zakázku externími autory jako právě Warcraft či Starcraft (a to je rozhodně dobře).
Jak už zde někdo psal, kniha opravdu trpí tím, že se jedná o první díl série, takže chvílemi ztrácí tempo. Uvidíme jak se příběh rozvine v dalších dílech, třeba nakonec získá i tu pátou hvězdičku.
Jinak se, ale kniha čte dobře a nudnější pasáže, jsou plně vyváženy stránkami plnými dost osobitého humoru, jako je například džin, co se chová jako emailová stránka, od které jste zapomněli heslo a marně se snažíte ho získat zpět přes všechny možné i nemožné otázky, které jste při jeho zakládání nastavili.
Takže prozatím 4* a sem s dalším dílem.
kniha, jejíž největší slabinou a nevýhodou je, že se jedná teprve o první díl. Takže se jedná vlastně o rozjezd. Jinak se ale pod tou parádní obálkou ukrývá fantasy, která by vám neměla chybět v knihovně anebo minimálně na vašem nočním stolku. Je tu zajímavý svět, zajímavá magie, ale taky dost nepěkný věci. A konec je takový lehce depresivní. A není to jen kvůli tomu, že nevíte, co se bude dít dál.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2016 | Legenda o Rovenu |
2014 | Země bez zákona |
2021 | Skeldal |
2017 | Bílá věž |
2018 | Led, oheň a fůra větru |
Roven si mne docela získal, navzdory drobným detailům, které mi dojem kazí. Bavilo mě ale více vyprávění z pohledu Filipa a Elvíry než Vlahera, který vstoupil na scénu asi v polovině knihy. Ne, že by to byla nuda, ale najednou to byl úplně jiný svět a bylo to trochu dlouhé. Konec to však vylepšil, když se perspektivy hlavních postav častěji střídaly.
Více než příběh samotný se mi líbí autorův styl, neotřelé obraty a hra se slovy. Objevují se zde výborné nápady (mluvící žáby, přezdívky Vlaherových kolegů, šatrová loď, narážky na soudobé záležitosti (porady) a mnohé jiné). Celkově je kniha více vtipná než vážná.
Každopádně jako úvod pro partu 3 hrdinů, která se evidentně v dalším díle vydá na vlastní dobrodružství obstojný začátek. A navíc je svět Roven tak zvláštní, že se kniha řadí mezi ty, které jen tak nezapomenete.
Zasloužené 3 a půl hvězdy.
"Dlouho jsi tu nebyl."
"Dlouho jsem nebyl nikde. Nestálo to za to."
( a taky trenýrky s motivem maličkých dryád mne pobavily :) )