Bratr Žak
Ivan Olbracht (p)
Podtitul: román komediantského osudu, lásky a zrady Jedna z povídek, která vyšla už v knize "O zlých samotářích", 1919, ale dále na této povídce pracoval a vydal ji samostatně v roce 1938. V 50. letech 20. století byla též zfilmována. V povídce je zobrazeny dva typy protispolečenské revolty. Anarchistická vzpoura vrcholí vraždou sveřepého synka, "jednoho za všechny, kterou spáchal mladší bratr z komediantské rodiny Fricek. Starší Žak se bouří silou svého umění a opovržením ke všem, kdo člověka ponižují a zbavují ho práva na svobodu.... celý text
Přidat komentář
!!!SPOILERY !!!
přečteno v rámci knihy "O zlých samotářích"... tak co, kdo byl zlý samotář ?? Žak ? Fricek ? Olga ? trio sourozenců bojující s opovržením společnosti na jedné straě a s obdivem ke svému umění na druhé....já obdivjuji jejich schopnost a touhu přežít, protlouct se těžkým životem...chápu rostoucí vzdor, když člověk mrzne s prázdným žaludkem, a za pár haléřů prodává sám sebe, své dovednosti...protože tak ho to naučili rodiče...matka brzy zmírá nemocná a nešťastná, otec se upíjí, až jednoho dne jako alkoholik troska zmírá na komplikace přivozené pitím....
a nadějné trio sourozenců se rozpadá...
Intelektuál Žak, který svoji nenávist vůči všem přetvořil v touhu vyniknout, touhu ženoucí ho k dokonalým výkonům, Olga, přehlížená "žába", schopnější, než se mohlo zdát, která touží po teplém a klidném domově a dle toho taky jedná a pak Fricek...živoucí svojí pomstou...a když už jí má nadosah, zastane..zvažuje...pak jedá pudově a primitivně, v afektu..aby dál pokračoval životem jako chladnokrevný vrah a lhář...z šikovného komedianta lidská zrůda. Příběh snad nejvíc ze všech odpudivý...ale Olbrachtovi se ty postavy tak povedly, že musím ocenit jeho mistrovství pera, a svoji antipatii vůči hrdinům povídky přetavuji do 4*
Štítky knihy
Část díla
- Bratr Žak 1913
Autorovy další knížky
1991 | Biblické příběhy |
2005 | Nikola Šuhaj loupežník |
1937 | Golet v údolí |
1982 | O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách |
1963 | Žalář nejtemnější |
"Kde jsi, Žaku?" (str. 229 ve sbírce O zlých samotářích), tak zní poslední věta celé povídky. Chtěl by se svému uznávanému bratru Fricek svěřit? Hledat u něj pochopení? Pochlubit se svou dokonanou pomstou za všechna příkoří? Možná i za příkoří, které mu způsobil sám bratr Žak, když mu nedovolil prožít si snové dobrodružství s Luisou...? Ostatně nebyla to jediná Žakova zrada... "Kde jsi, Žaku?"