Bratři Bělští
Peter Duffy
„Až umřu, budu slavný.“ To jsou slova Tuvji Bělského, jednoho ze tří bratrů, stojících v čele největší a nejúspěšnější židovské partyzánské a zároveň záchranné organizace. Jejich dobře organizovaný oddíl nejenže zabil stovky nepřátelských vojáků, ale především umožnil velkému množství Židů uniknout nacistickému vyhlazení. Pro oněch dvanáct set Židů, kteří v červenci 1944 vyšli z běloruských lesů, a pro generace jejich potomků se Tuvja, Asael a Zus Bělští stali legendami, uctívanými hrdiny. Hrdinství Bělských by však bylo nemyslitelné bez houževnatosti, odhodlání, stejně tak i utrpení a oběti mnoha dalších mužů i žen okolo nich.... celý text
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 2014 , JotaOriginální název:
The Bielski Brothers, 2003
více info...
Přidat komentář
Kniha podává celkový obraz o tehdejších událostech na území dnešního Běloruska, a to zhruba od začátku dvacátého století do konce druhé světové války. Bělorusko přecházelo z ruky do ruky, i po částech mezi Polskem a Ruskem, či nástupnickým Sovětským svazem - a během světových válek bylo ovládáno Němci. Do toho přichází konečné řešení židovské otázky nacisty - a boj o holý život začal a je pěkně popsán v knize.
Mám velmi rád film Odpor, proto jsem si knihu přečetl s velkým zájmem. Dozvěděl jsem se, že vše bylo o dost jinak, než jak zobrazuje film. Bělští začali s ozbrojeným odporem až v září 1942, roztržka mezi bratry Tuvijou a Zusem nebyla tak velká (jako ve filmu), posloupnost jednotlivých akcí byla jiná, pomocník Kozlovskij (ve filmu Koščik) přežil válku apod. Čtenář se v krátkosti dozví o dalších osudech Tuviji, Zuse a Arona (Asael padl v únoru 1945 v řadách Rudé armády). První třetina knihy se věnuje hrůzostrašným událostem, kdy Němci zahájili na východní frontě holocaust Židů.
Výborná a poučná kniha pojednávající o záchraně lidí, které VŠICHNI (včetně místních obyvatel a ruských partyzánů) okolo nenáviděli a nikdo jim nechtěl pomoci - proto židovští bratři Bělští vzali věci do svých rukou a museli si pomoci sami.
Vytvořili lesní židovský tábor s ozbrojenou ochranou pro své blízké, následně chtěli rozšířit ozbrojenou stráž a pak jak stoupala jejich popularita a lidé se dozvídali o zvěrstvech nacistů na židech už pouze přijímali nové členy. Líbilo se mi, že kniha je napsána pravdivě - největší zápřah a starost byla o potraviny a o to, nevyprovokovat nepřátele (všechny ostatní) k nějaké akci proti židům. Jak říkal Tuvja Bělský - bojovali jsme na více frontách - museli jsme sehnat potraviny od lidí, kteří nám je dobrovolně dát nechtěli protože jsme židé, museli jsme se chránit před němci, museli jsem se chránit před místními obyvateli a udavači a museli jsme se chránit před komunistickou ideologií. Aktivní boj proti fašistům nebyl prioritou - což bylo samozřejmně v rozporu s vedením ruských partyzánů - líbílo se mi jak velitel Tuvja Bělský dokázal s komunistickými partyzány vyjít - chytře s nimi manipuloval tak, aby měli co nejmenší možnost jejich židovskému oddílu uškodit. Určitou varovnou stopu vyvolává fakt, že zbylý židé v ghetech o popravách věděli, ale prostě tomu nemohli uvěřit a hazardovali tak se svými životy - což bratři komentovali slovy: my jsme je chápali, kdo by chtěl alespoň z nuzného příbytku odcházet do lesa kde není nic..., navíc když hrozí zimní období....řada z nich to ale zaplatila životy.
Kniha je velmi dobře a kvalitně zpracována - mimo hlavní příběh popisuje hlavní válečné události II. světové války a dává je do souvislosti s chováním němců, místních obyvatel a ruských partizánů. Velmi podrobně také popisuje vývoj židovských ghet v nejbližších městech a jak nacisté postupně přebírali a popravovali jejich obyvatele...
Takže abych to shrnul: aby mohli židé v těchto výše popsaných podmínkách přežít museli mít jednotné a neohrožené velení, udržet kázeň i za cenu zabití jednotlivých členů skupiny kteří porušili rozkazy, zabíjet němce, místní obyvatele-udavače, vyhrožovat a okrádat místní obyvatele o potraviny a kvůli prevenci proti udavačům a hádat se s komunistickými partyzány, kteří by je samozřejmě nejraději obětovali za své vítězství (Stalinova doktrína nás mnogo - nehleďte na životy a bijte Němce). Tuvjovi se podařilo minimalizovat vliv komunistů ve svém táboře, a o přínosu svého tábora přesvědčil vrchního velitele partyzánů - což bylo zřejmě klíčové. Oddíl přežil se štěstím a s minimálními ztrátami pár německých protipartyzánských zátahů. V roce 1944 již měl oddíl cca 900 členů a vybudováno lesní město v rozsáhlém lese včetně továren a nezbytného příslušenství.
Jak již zasvěcení ví - po "osvobození" rudou armádou přišlo prošetřování činů jejich skupiny členy NKVD, kterým i přes podané zprávy o protiněmecké činnosti, ujišťování ostatních partyzánských velitelů a hlavně vrchního velitele (který byl Tuvjovi nakloněn) o účinnosti a pomoci židovské skupiny v boji proti němcům, se toto nehodilo do krámu a tvrdě proti židům a hlavně proti jejich velitelům šli. Takže opět útěk - někteří do vysněného Izrele, kde však zjistili, že musí opět o svoji existenci bojovat s arabskými sousedy, takže pak do Ameriky.
Doporučuji přečíst tuto knihu všem, velmi poučné čtení, které odhaluje pravdu o lidech: - nezáleží v co věříš, jakou stranu vyznáváš, jaké barvy pleti nebo vzdělání jseš - záleží pouze na tom, jaký jsi člověk.
Literaturu faktu příliš nesleduji, ale jsem rád, že jsem si tento úžasný příběh přečetl. Co všechno a za jakých pro nás už nepředstavitelných podmínek bratři Bělští dokázali! V podmínkách holokaustu a stalinské ideologie, obklopeni židobijci všech národností na území dnešního Běloruska, vybudovali v lese fungující město, partyzánskou základnu, jako důležitou součást protifašistického odboje a zachránili přitom stovky souvěrců, prostých mužů, žen a dětí. Napsáno naprosto skvěle bez ideologických brýlí pouze na základě pro nás neznámých, ale ověřených a výborně odzdrojovaných informací.
Není co vytknout, v rámci žánru velmi dobrá práce. Strhující, deziluzivní příběh. Uvítal bych více fotografií z míst dění ze současnosti, ale to je samozřejmě otázka kompromisu mezi výpravností a cenou knihy.
Zoufalá doba si vyžaduje velké skutky! Tito bratři se k situaci postavili čelem a zlu se postavili.
Fotografická příloha přidala textu na hodnotě. Příběh byl i zfilmován ale kniha byla tisíckrát lepší, poutavější.
Úžasný příběh. Až to téhle doby jsem o těchto hrdinech, kteří zachránili mnoho Židů, nic nevěděla. To, jak vytvořili vlastní vesnici uprostřed lesů a později pojmenovali lesní Jeruzalém, je něco úžasného. Je rozhodně skvělé, že se dokázali ubránit a raději žili uprostřed lesů než aby umírali v ghettech. Ten autor si s tím rozhodně dal práci. Je tam popsána historie i životy Bělských a úryvky rozhovorů lidí, které sám autor vyslechl. Rozhodně se mi líbil Tuvja, který prosadil motto:
Raději zachráním jednu starou židovskou ženu, než abych zabil deset německých vojáků.
Líbilo se mi doplnění o dobové fotografie. Díky těmto bratrům přežilo 1200 Židů a dnes určitě existuje ještě víc potomků. Určitě důležitý příběh o hrdinech, o jejichž odvaze až doteď nikdo nevěděl. :)
Krásná knížka. Viděla jsem film a byla tedy zvědavá, jak bude tento příběh vypadat v knižní podobě. Příběh je postavený na vzpomínkách a rozhovorech s pamětníky, využívá i dokumenty z archivů a dobové fotografie. V knize je detailně popsán život bratrů Bělských, od narození, po okupaci jejich země Němci, až k osvobození. Seznamuje nás s životem židovských partyzánů, kterým se povedlo v běloruských lesích vystavět vesnici určenou pro židovské uprchlíky, nejen bojovníky, ale i ženy, děti a starce. Vesnici se říkalo "lesní Jeruzalém". V této obci založili i školu, jesle, nemocnici a velké množství dílen. Podařilo se jim spolupracovat s ruskými partyzány a tím zabránit napadání židů z této strany. Konce války se díky neuvěřitelné odvaze bratrů Bělských dožilo kolem 1200 židovských osob.
Opakovala bych to, co přede mnou pěkně napsali ostatní. Jde o příběh tří mužů, Tuvji, Asaela a Zuse, kteří se postavili proti nacistům, vybudovali tábor v lese a díky nesmírné odvaze zachránili na 1200 Židů, což je podobné, jako se podařilo Oskaru Schindlerovi, ovšem za naprosto jiných podmínek. Vytvořili také partyzánskou skupinu, která zabila množství nepřátelských vojáků.
Stali se legendami pro židovské občany, ale i pro ostatní, třeba pro mě, která si přečetla tuto knihu.