Bratři Grimmové - kniha pohádek
Gillian Doherty , Ruth Brocklehurst
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/170072/bmid_bratri-grimmove-kniha-pohadek-grr-170072.jpg
5
11
11
Sněhurka a Růženka, Červená karkulka, Locika, Šípková Růženka, Žabí princ, Brémští muzikanti, Rumplcimprcampr, Paleček, Jeníček a Mařenka, Dvanáct tančících princezen, Medvěd a střízlík, Král Drozdí brada, Husopaska, Skřítkové a švec, Sněhurka a sedm trpaslíků - v této bohatě ilustrované pohádkové knížce najdete 15 klasických příběhů od této známé "pohádkářské" dvojice bratří Grimmů. Kromě toho se zde dočtete i něco o životě této autorské dvojice. Protože bylo nebylo, před dvěma sty lety žili dva bratři, kteří nadevše milovali pohádky... Malí čtenáři jistě uvítají velká písmena.... celý text
Přidat komentář
V pohádkách končí vše šťastně? Ne v mých.
Pohádky jsou stále prima, stále skvělé, ale už to nebylo ono prostě. Nebo byly čteny v nevhodnou dobu. Přesto jsem si jejich čtení víceméně užíval a žádné trpění (mé) u nich nehrozilo. Musím se také přiznat, že jsem po pohádkové knize sáhl jen z důvodu plnění čtenářské výzvy pro letošní rok, ale co už. Bratři Grimmové jsou moji velcí oblíbenci v tomhle žánru a film s jejich pohádkami přímo zbožňuju a většinou se na něj dívám v televizi, pokud tedy zrovna mohu. Teď už však přejděme k samotným pohádkám.
V knize najdeme 15 klasických pohádek těchto bratří. Jmenovitě třeba Sněhurku, Růženku, Červenou karkulku, Lociku, Šípkovou Růženku, Žabího prince, Husopasku, Krále drozdí bradu, Jeníčka a Mařenku atd. Nechybí ani bohaté a hezké ilustrace a velké písmo. Díky němu jsem si připadal chvílemi jako stařeček co naštěstí ještě nepotřebuje brýle na čtení, ale velká písmena už mít v textu musí. Jak jsem psal, tak tyto pohádky jsem si vybral záměrně a to i protože jsou místy takové temnější a to já můžu. Stejně však na mě byly temné jen málo. Už jsem definitivně a asi doživotně deformován svou láskou ke kriminálkám, jelikož jsem si tu vraždil postavy jak na běžícím pásmu. Má deformita či smutnění po nějaké té hezké kriminálce dospěla až do bodu, že jsem si vypsal na papírky postavy a na další papírky způsob jejich smrti. A pak začalo to pravé tóčo aneb tahání z misek postavu a způsob její smrti. Pak jsem ještě přidal misku s papírky na kterém byl napsán vrah či vrahové. Takže Růženka skončila otrávená plynovým jedem, Červená karkulka gilotinou usekla hlavu Husopasce, ze skály byl shozen Jeníček Mařenkou, Locika ukřižovala Žabího prince atd. No prostě odklon od pohádky jak jen může být. Nicméně stále jsem četl pohádkovou knihu, takže pár slov opravdu k pohádkám. Samozřejmě vše končí šťastně a o to přece jde. Kniha jinak nabízí už ikonické pohádkové postavy, děj svižně ubíhá, nenudí, ilustrace jsou velice povedené. Samotná kniha je pak přečtena velice rychle a dá se číst v jakémkoliv věku. Grimmové jsou prostě klasika. Na závěr musím dodat, že nejsem nějaký nemilovník pohádek. Naopak pohádky mám rád, občas na ně i kouknu, některé i pochválím. Můj milovaný žánr už to však není a rád ho přenechám mladším. Ti třeba ještě nemají zkažený pohled na svět a třeba si myslí, že vše opravdu šťastně končí. Tyto pohádky pak hodnotím 80 %.
Grimmové vždycky otevírají temnou stránku mojí duše. Tak nemám pohádka vypadat, chce se křičet, a přesto čtu dál, vracím se, obydluji tento pohádkový svět.