Bratři Karamazovi
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Kniha Bratři Karamazovi je příběhem tří sourozenců, spojených stejnou otcovou krví – v žilách i ve společném podezření z otcovraždy. Kdo zabil, když ne někdo z nich? Příběh se koncentruje na rozháraném nitru i rozdílných pohnutkách jednotlivých hlavních hrdinů a na jejich pozadí rozebírá i univerzální témata, jakými je svobodná vůle, existence Boha, široká ruská duše či láska. Jedná se o poslední, literárně mistrovské a zároveň čtenářsky neobyčejně poutavé dílo slavného ruského spisovatele Fjodora Michajloviče Dostojevského. Kniha je často označována za jeden z nejvýznamnějších románů, které kdy vznikly. Tato slova mimo jiné použily takové autority, jako Albert Einstein, Zikmund Freud či Masaryk.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , OmegaOriginální název:
Братья Карамазовы (Braťja Karamazovy), 1880
více info...
Přidat komentář
Pěkná kniha, čtivá. Spousta myšlenek, různé postavy o různých osudech a různém charakteru, konec měl díky zápletce o smrti otce pekelné tempo a přinesl šokující závěr. Doporučuji přečíst.
Pětice postav, otec; Ivan; Aljoša; Míťa a šedá eminence Smeďakov je geniálním obrazem světa. Každý z nich je extrémem průměrnosti a zároveň průměrem extrémnosti. Každý je jiný, každý symbolizuje odlišný pohled a každý z nich zastává jiný přístup, ale přesto jsou všichni Karamazovi. "Ivane, je bůh, nebo bůh není?" "Bůh není!" "Aljoško, je bůh, nebo bůh není?" "Bůh je!" Zásadnost otázek a myšlenek je úžasná, stejně jako nástroje a metody které je zprostředkovávají!
Tady není co dodat, dokážu i citovat zpaměti. Jedna z mých nejoblíbenějších. Tragická freska o ruské společnosti devatenáctého století, kde každý z členů Karamazovy rodiny je naprosto jiným a osobitým a každý z nich reprezentuje jiný přístup ke světu. Dostojevský zde syntetizuje svou předchozí tvorbu - Raskolnikov (Zločin a trest) se stává Ivanem Karamazovem, Myškin (Idiot) se stává Alexejem. Pro mě naprostý vrchol jeho tvorby a zároveň i realistické literatury.
Autorovy další knížky
2004 | Zločin a trest |
2004 | Bratři Karamazovi |
2008 | Běsi |
1958 | Bílé noci |
2020 | Idiot |
Dlouho jsem tuto knihu odkládal s myšlenkou: ,,Jednou si ji vezmu, jednou ji konečně přečtu." a taky jsem to udělal.
Ono chodit v knihovně kolem toho regálu s Dostojevským a neustále Karamazovce odkládat, to je peklo.
Bylo mi řečeno: ,,Podívej se na film s Trojanem, ať se líp dostaneš do hlavního děje a těch věcí kolem..."
Takže jsem se na film podíval a i podle kritiky mnoha lidí, která byla občas až moc přísná, jsem byl opravdu nadšenej. A co jen nadšenej, byl jsem unešenej a toužil jsem po knize víc než kdy předtím. Popad jsem jí a hned doma knihu otevřel a začal. Nakonec mi to čtení zabralo zhruba 5 dní, když nepočítám ty denní mezery ve čtení.
Fjodor Pavlovič - notorický ale přesto hlubokomyslný člověk, který si zahrává s city svých synů.
Míťa - ,,Jsem vinen opilstvím, prostopášností a lenivostí, ale na smrti svého otce vinu nemám!"
Ivan - Inteligentní a studovanej člověk, kterej vás sebou ponoří do hlubokých myšlenek. Jak už napsal Parník, prolila se do něj průběhem děje povaha, kterou nesl v Zločinu a Trestu Raskolnikov, když si uvědomoval svůj zločin a svědomí ho uhryzalo až na kost. To samé se předá na Ivana a i přes návštěvu čerta se dostává až do části, kdy u soudu všechno řekne.
Aljoša - hodný a plný pochopení, ale ze všeho nejvíc také Karamazov, což sebou nese i jiné věci.
Směrďakov - v hloubi duše Pavel Karamazov, který je sice na dně rodiny, ale čím dál víc se ukazuje na světle.
Kdybych měl závěrem této dokonalé, úžasné a naprosto strhující knihy pronést citát, bylo by to:
,,Jestliže neexistuje nesmrtelnost duše, neexistuje ani ctnost. Všechno je tedy dovoleno." (Ivan Fjodorovič Karamazov)