Bratři Sesterové
Patrick DeWitt
Prospektora Hermanna Warma čeká násilná smrt – nařídil ji záhadný a mocný muž známý pouze jako Komodor a mají se o ni postarat jeho neblaze proslulí zabijáci Eli a Charlie Sesterové. Hloubavý a citově založený Eli sice nesdílí bratrovu zálibu v alkoholu a zabíjení, nic jiného však nikdy nepoznal. Za oběť však tentokrát nedostali snadný cíl a Eli si cestou z Oregon City na Warmův zlatokopecký zábor v Kalifornii na hřbetě svého churavého koně začne klást otázky, jaké si vlastně zvolil živobytí – a jakému muži slouží. V žánrově originálním pikareskním westernu Bratři Sesterové nás Patrick deWitt přenáší do časů kalifornské zlaté horečky – a činí tak pozoruhodným jazykem a strhujícím vypravěčským stylem, v němž těsně pod povrchem zdánlivě vážného líčení mohutně bublá brilantní humor. V jeho dramatické odyseji plné nástrah, svodů a pochybných i fantaskních figurek se mísí absurdita, melancholie i drsnost Divokého západu a dvou pistolnických sourozenců, které spojuje pouto krve, násilí i bratrské lásky.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
The Sisters Brothers, 2011
více info...
Přidat komentář
Přestože tomuto žánru moc neholduji, s chutí jsem se začetla a výběru nelituji. Zase jsem si trochu rozšířila obzory. :)
!!! SPOILERY !!!
"Podal som jej dvadsaťdolárovú mincu."A toto je pre teba." Šupla mincu do vrecka. Potom sa zahľadela smerom, ktorým šiel Charlie, a povedala : "Predpokladám, že váš brat mi stovku nedá." "myslím že nie." "vy máte romantickej krvi za oboch, však ? " "Krv máme rovnakú, ale používame ju každý inak."....
taká že haluz knižka..najskôr som čítala pochvalné recenzie, čierny humor, kovbojka, treba veru prečítať...a po prečítaní - vari by som to prirovnala najskôr k Tarantinovi...živo mi pripomínala jeho filmy...scény, ktoré priam volajú po filme - už ho mám stiahnutý, tak budem musieť zhliadnuť ...
mestami až nechutný cynizmus, miestami magické prvky (intermezzo so "snom" a dievčatkom, čarodejnica a jej chatrč...), miestami pasáže, ktoré by som vidieť asi ani nechcela (medveď a kôň, Bucova očná "operácia", horiace mŕtvoly, koniec Hermana Warma...)
knižka naozaj nezvyčajná, zábavná a desivá zároveň, čítala sa veľmi dobre (naviac paperback mal dosť hrubé strany), takže dávam poctivé 4* a jeden pekný citát na záver :
"Odišiel som do našej bývalej detskej izby a ľahol som si na matrac na zemi. Bola to útulná a čistá miestnosť, aj keď dosť malá, a vedel som, že načas nám bude stačiť a je v podstate dokonalá. Ani neviem, kedy som bol napoesly na mieste, kde som skutočne chcel byť, a tá myšlienka ma napĺňala pokojom."
Pokud se filmové zpracování Bratrů Sesterových bude držet předlohy, mohlo by jít o nejvtipnější film Jacquese Audiarda a současně další krásně divný pomalý western (Mrtvý muž, Slow West, z literatury tvorba Cormaca McCarthyho).
DeWitt pracuje s klasickým motivem existenciálního putování, které by mělo završit setkání se smrtí, ale víc než drama ho zajímají záměrně natahované pauzy, během nichž bratři řeší dentální hygienu, zdravou výživu nebo samotný smysl svého konání. Surreálná setkání s různými zvířaty a westernovými archetypy dovedenými do krajnosti jsou ovšem uzemňována náhlými vpády násilí a naturalistickými popisy ustřelených hlav, mokvajících ran a rozšlapávaných lebek, které svou groteskní přehnaností vyvolávají podobně jako ve filmech bratrů Coenových pobavení i znechucení zároveň.
Nebude snadné převést poetiku téhle pikareskní westernové variace do filmové podoby (hodně se na ní totiž podílí atypicky kultivovaný způsob vyjadřování jednoho z bratrů, který je zároveň vypravěčem), každopádně jsem teď na film ještě zvědavější a zároveň mám chuť si od deWitta přečíst něco dalšího.
Ja som sa taaak bavil!! :) Na tuto knihu som uz davno mal "tusaka" ze to bude moja krvna skupina, a veru ano. V zivote som precital asi 3 westerny a aj to asi len od K. Maya. Keby ste o nejakom podobnom vedeli, dajte mi vediet. Vtipne, putavo napisane, postavy tak zive, ze si ich proste musite oblubit. V skratke, dvaja bratia, povahovo odlisni ale vlastne rovnaki na ceste za pracou. Popri cestovani ale stretnu klasicke postavicky zapadu a niektore tak mimochodom zbavia umorneho utrapeneho zivota aj bez kontraktu. :) Tak svizne napisanu vec som davno necital. Na vyber som mal aj slovensky aj cesky preklad,ale po skusenostiach poslednych desatroci radsej siaham po ceskom. A Argo ma tuto knizku krasne urobenu, aj stylovo graficky. Skoda ze to tak rychlo ubehlo... VIAC DeWITTA by bolo... naciim treba. PS: Vzdaaalene mi pripomenulo Deset rad najemneho vraha.... Hallgrimura Helgasona, vonou chutou radostou, ich formou, sarkazmom, drsnostou postav.
Zprvu jsem si zvykal na styl, kterým je kniha napsána, ale postupně jsem jej začal více a více oceňovat a vychutnávat si ho. Ve spojení s tímto žánrem je styl neobvyklý, ale právě to je jedna z věcí, kterou si budete pamatovat i dlouho po dočtení knihy. K tomuto přispívá i dobře zvládnutý překlad.
Tempo vyprávění není velké, ale autorovi se výborně podařilo vystihnout atmosféru jednotlivých scén a vnímání hlavního hrdiny, takže i při pomalejším tempu vyprávění vás to nutí rychle hltat stránky s napětím, jak tyto scény dopadnou.
Vše je pak doprovázeno škálou postav spějících k tragickému konci a popisem špinavého a bezútěšného prostředí zlaté horečky, kde lidský život neměl skoro žádnou cenu.
Vzletná dobrozdání novinových gigantů nebo kolegů spisovatelů, publikovaná s oblibou na zadních deskách knih (takové to "Jedinečné, ohromující dílo" - Springfield Shopper), většinou nejsou k ničemu. Tentokrát je ale přirovnání ke Cormacu McCarthymu, pokud by tento oplýval smyslem pro humor, velmi trefné. Nakonec i zdejší komentáře tohle jméno často a právem zmiňují. Jen dodávám, že by McCarthy navíc musel být i optimista, protože jeho hrdinové většinou končí podstatně hůř než DeWittovi bratři Sesterové. Jinak se ztotožňuji s těmi komentáři, které tento moderní western chválí, ale nepřekypují nadšením.
Netradiční kovbojka Patricka deWitta je syrová, úderná, velmi vtipná, místy melancholická a rozhodně je to nádherné počtení. Autor má dar slovy vytvářet ve vaší mysli dokonalé scény, charaktery, pohnutky, strachy, chvástání i upřímnost hlavních postav. Prostředí divokého západu v časech zlaté horečky na stránkách knihy ožívá a vy se ocitáte přímo v té špíně, krutosti, trapnosti, penězích a humoru. Knížka, kterou jsem si po dlouhé době doopravdy vychutnala. Velmi doporučuji.
Přiznám se, že mi barokně kudrlinková stylistika Patricka deWitta do kulis Divokého Západu příliš nesedla. V rámci toho, mezi jakou smetánkou se v příběhu pohybujeme - děvky, farmáři, zabijáci, trapeři, zlatokopové -, mluví postavy vesměs jazykem hodným divadelních prken Shakespearova Globu. Naopak prostředí je sympaticky špinavé, drsné a realistické, pročež mi jedno s druhým moc neštymovalo.
Na druhou stranu, když na tuhle hru člověk přistoupí, čeká jej vskutku pestrá jízda krajinou zapadajícího slunce, plná pikareskních postav a pitoreskních situací. Morbidní atmosférou to hodně připomíná Mrtvého muže Jima Jarmusche, kdyby se v něm trochu víc mluvilo a byl v barvě. Naneštěstí díky umělecké stylizaci postrádá román významnější dějovou zápletku, která tak začíná a končí u jednoduché road movie o hledání smyslu života, vesmíru a vůbec, okořeněno notnou dávkou absurdního humoru. Autorský záměr jsem pochopil, ale nemohu říci, že ocenil. V tomhle ohledu jsem westernový tradicionalista.
Patrick DeWitt na príbehu dvoch bratov – hoci v podstate slušných (a ohľaduplných) ľudí, no predsa zabijakov (je zvláštne, ako takéto konštatovanie znie) – vykresľuje, aké márne je ľudské pachtenie sa za bohatstvom a mocou.
Charlie je agresívny jedinec, ktorý si svoj hnev, čo v ňom zanechal jeho otec, vybíja v nezmyselných konfrontáciách spravidla končiacich smrťou jeho protivníkov. Eli, jeho mladší brat, sa z lásky a vernosti k Charliemu necháva do týchto konfliktov zatiahnuť. Časom títo dvaja obávaní zabijaci začnú vraždiť za plat. Čitateľ je do deja uvedený v momente, keď sa vydávajú splniť ďalšiu z úloh, ktorými ich poveruje Komodor – ich zamestnávateľ. To ešte netušia, že táto misia bude ich osudnou. Cesta za ich obeťou sa im čoraz viac komplikuje. Eliho, okrem problémov s jeho koňom Bucom, prenasledujú rôzne zdravotné komplikácie, zatiaľ čo Charlie si rád vypije tak, že nasledujúceho dňa nie je schopný ďalšej cesty. Na svojej púti sa stretávajú aj s rôznymi podivnými príhodami, ktoré neraz vyznejú do stratena, pretože, ako to už v reálnom živote neraz býva, sa nedopátrajú žiadnej príčiny ani sa nedočkajú rozuzlenia.
Prečítanie tohto románu rozhodne nepovažujem za stratený čas, veľmi sa mi páčil aj vynikajúci preklad Martina Kubuša a musím tiež oceniť, že kniha obsahuje naozaj minimum chýb (Artforum 2012), čo rozhodne nebýva samozrejmosťou.
Podtrhnuté, sčítané – plný počet.
Černohumorná westernová road movie, jak má být. Nesčetněkrát jsem se pousmála, párkrát i zasmála, přitom si autor nebere servítky a čtenáře nešetří - knížka je jaksepatří drsná a krvavá. V druhé polovině jsem se párkrát zasekla, trochu bych ji možná pokrátila, ale jen jemně. Konec byl příjemně nečekaný. Přemýšlela jsem celou dobu, kam se nakonec budou ubírat kroky obou bratrů a ač bylo vyústění vlastně logické, toto mě nenapadlo.
Čekal jsem víc, to říkám rovnou. Je to vlastně taková westernová road movie, dobře se čte, ale to je málo. Jestli tahle kniha obdržela nejvyšší kanadské literární ocenění, mám obavu o osud kanadské literatury. Nechci ale nikoho odrazovat, není to v žádném případě ztráta času.
Vynikající oddechové počtení, které mi atmosférou připomnělo styl Cormaca McCarthyho a westerny Sergia Leoneho. Ale musím souhlasit s uživatelem Vojtou, že tomu něco chybělo; něco, co by mě doopravdy strhlo a donutilo se s postavami víc sblížit. Jinak se ale příběh čte výborně a musím vyzdvihnout i historickou autentičnost a realističnost, se kterou je zachycena doba první poloviny 19. století na americkém západě. Žádná idealizace lidí a tehdejších poměrů, ale tvrdý direkt na sanici. To je věc, která spoustě podobně laděných knih chybí, a to sice, že neukazují ono pozadí, které není jen o zarputilém pózování s harmonikou či pistolí a zádumčivém civění do dálky, ale je plné všedních, mnohdy ubíjejících a demencí oplývajících situací, kterými se musí postavy takříkajíc probabrat k zajímavému finále a vyústění celého toho marasmu nejrůznějších příhod a nemilých překvapení.
Příjemný western, který má vynikající atmosféru i vtip, a dokonce i pár prvků vzrušujícího nadpřirozena. Kdokoliv má bratra a je bratrem musí také ocenit vztah sourozenecké dvojice, (který mi mimochodem nejvíce připomněl vztah dvou medvíků z animovaného veledíla Pojďte, pane, budeme si hrát). Bohužel ale knize k dokonalosti něco chybí... Chybí jí schopnost strhnout čtenáře, ukrást ho reálnému světu a ponořit ho hluboko do řeky příběhu.
V knize je řada vtipných a neobyčejných nápadů, ale není tam něco, co dooopravdy chytí… Nějaké silně emočně vypjaté momenty, nějaké opravdu neskutečné dobrodružství, nějaký závan tajemna… Náznaků by bylo hodně, ale žádný nemá tu schopnost vyrážet písmenky dech, kterou jsem párkrát zažil díky několika velkým vypravěčům. Tady si vyprávění tak poklidně pluje, často pobaví, zaujme, ale nezasáhne. Uznávám, že to je pouze můj subjektivní názor založený na subjektivním pocitu a že si možná vymrzuju. Ale já to tak vidím.
Nicméně mám-li autorovi jako literární červ radit, tak by měl u žánru i stylu zůstat, poněvadž tam se skrývá potenciál napsat něco bombastického, něco jako filmy Sergia Leoneho v knize, jen to chce lepší konstelaci hvězd nebo tak něco.
Asi nejlepší western, který jsem kdy četl (nezidealizovaný humorný i krutý příběh dvou uvěřitelných pistolníků). Osobně jsem velký fanda westernového žánru, ale vyrostl jsem již z rodokapsových románů a jsem strašně rád, že se našel autor (omlouvám se fanouškům McCartyho, nečetl jsem ho) který se pustil do této tematiky a pojal ji moderně přesto historicky uvěřitelně. U knihy jsem měl velké očekávání a kniha je naprosto splnila, pokud alespoň trochu máte rádi toto období nebo si chcete přečíst něco osvěžujícího tak doporučuji.
Narozdíl třeba od dalšího slavného road romanu, jako je Cesta od C. McCarthyho, který mě vůbec neoslovil se mi Bratři Sesterové moc líbili. Je to takové příjmemné, oddechové čtení v příjemném prostředí divkého západu. Jen hlavní hrdina mi občas lezl na nervy. Každopádně DeWitt by měl zapracovat na psychice postav, která není moc propracovaná, ale u debutového románu se to dá odpustit. Filozofické myšlenky jsou taktéž laciné. Každopádně za skvělý příběh a černý humor. 5/5
27.5. - 30.5. 2013
Je vůbec možné, aby současný mladý autor dokázal napsat dobrý čtivý western, který čtenáři neskřípe mezi zuby, protože je nepřesvědčivý, a jeho hrdinové nedůvěryhodní?? C. McCarthyho nepočítám!))
Jasná věc, panu deWittovi se to podařilo. „On the road“. Nádherný jazyk, úsporný styl, černým humorem kniha blýská se. Drsný svět zabijáků na straně jedné, a láska bratrská docela na jinou notečku hraje zas na té druhé. Suchopárné zdlouhávé popisy tu nenajdete. Každé slovo má smysl, text osekán na dřeň. Vše plyne hladce jako řeka plná zlatých kousků na Divokém západě, což neznamená, že vám při četbě čas od času nebude přejíždět mráz po zádech …..
Kniha sa mi dobre čítala, bolo to "odpočinkové" čítanie...Divoký západ mám rada a bolo zaujímavé si opäť niečo prečítať z tohoto obdobia. Veď aj nájomní zabijaci majú nejaké svedomie.....
Úžasně podivný western. Kdo by to řekl, jak moc může člověk přilnout ke dvěma hrdlořezům, že. Bratři Sesterové na své pouti potkají lekcoho a většinou to jsou neodolatelně černohumorná setkání, ovšem neznamená to, že by knize šlo hlavně o to, aby se čtenář zasmál. Patrick DeWitt (prosím, prosím, vydejte od něj ještě něco) totiž všechny ty situace potřebuje k tom, aby vykreslil povahy Eliho a Charlieho.,Říká nám o nich hezké i méně hezké věci, a stejně jako oni míří za svým úkolem, on směřuje k finále jejich příběhu, které... No prostě je to jedno z těch, co vás dojmou jako blázen. Doporučuji všem, ať máte rádi Divoký západ, nebo ne.