Brazílie - Návod k použití
Pavel Šembera
Humoristická knížka, která je současně užitečnou konverzační příručkou a učebnicí, jak překonat nedorozumění způsobená portugalským jazykem i kulturní odlišností temperamentních Jihoameričanů. Autor je zkušeným cestovatelem, který Brazílii pravidelně navštěvuje jako obchodník, a země a hlavně její obyvatelé mu učarovali. O svých zábavných i trpkých zkušenostech s poznáváním brazilských obyčejů píše několik let.... celý text
Přidat komentář
Knih pozitivně popisujících Brazílii není nikdy dost a tohle je jedna z nich.Mám tuhle knihu doma už poměrně dlouho, ostatně jakožto milovník Brazílie a všeho brazilského nešlo jinak, než si ji pořídit okamžitě jak vyšla. Vždy jsem do ní čas od času nahlédla a přečetla jednu kapitlu, ale nikdy jsem ji vlastně nečetla od začátku do konce. Až teď. Pro mě asi největší její hodnota tkví v tom, že se na Brazilce dívá bez neustálých odkazů na karneval, fotbal nebo drogové gangy. Nejde snad o to, že by byla kniha veskrze pozitivní a nekritická, ale Brazílie a Brazilci jsou naprosto něco jiného než to co vidíme v českých médiích. Moje a autorovy zážitky ze života a cest do Brazílie jsou hodně podobné a proto se i se spoustou zážitků dokážu ztotožnit. Pro kohokoliv kdo do Brazílie jede je to určitě dobrý návod jak poznání země vzít z toho správného konce.
Toto je nejvýstižnější věc, kterou jsem o Brazílii kdy četl. Tohle potřebuje vědět každý, než se tam vydá. Navíc velmi čtivé a vtipné.
Knihu jsem četla v Brazílii asi po dvou dnech, co jsem tam byla. Neuvěřitelně jsem se u ní nasmála a nejlepší bylo, že obsah z prvních kapitol jsem stihla za ty dva zažít! Velice vtipně napsané. Pokud cestujete do Brazílie, mohu jen doporučit.
Knihu Brazílie – Návod k použití doporučuji všem cestovatelům, kteří se do Brazílie chystají a chtějí se na svůj pobyt dobře připravit. Nemáte-li možnost se do Brazílie podívat osobně, pak je kniha úžasný způsob, jak se této jedinečné zemi alespoň částečně přiblížit a pochopit mentalitu a kulturu temperamentních Brazilců. V neposlední řadě doporučuji knihu i těm z Vás, kdo již Brazílii navštívili, cítí stesk (Saudades) a rádi by se do Brazílie vrátili alespoň v myšlenkách.
Autor na základě svých bohatých zkušeností velmi zábavným způsobem dává čtenáři užitečné rady (Co dělat bezprostředně po příletu? Jak to je s elektrickým napětím?), vysvětluje místní zvyklosti (Jak se přivítat s Brazilcem? Proč jsou všude fronty? Jaké místní dobroty si nesmíte nechat ujít?) a představuje slovníček se základními frázemi, které během své cesty po zemi, kde většina obyvatel nemluví jinak než portugalsky, rozhodně oceníte (základní konverzace v běžných situacích, Co to je „kkk“? Jak vyslovit Facebook, Whatsapp či WiFi?).
Lituji, že kniha nevyšla před mou cestou do Brazílie, neboť mé první týdny zde by byly rozhodně jednodušší a mohla jsem si tak ušetřit několik nepříjemných zkušeností a faux pas :-)
Štítky knihy
cestopisy Jižní Amerika Brazílie české cestopisy
Knížka zajímavá, tenká (což je plus, takže stojí za přečtení), ale tak úplně mi nesedla. Již dříve jsem četl autorovu druhou knihu "Obchodníkem po Latinské Americe" a ta se mi líbila více (jde o celkem věcný popis zážitků). Styl této knihy je někde na pomezí cestopisu a zábavy, takže člověk si nemůže být místy jist, co autor myslí vážně, a co již ne. Také jsou v ní sklony generalizovat a srovnávat Brazílii se světem (no fakticky spíše s Čechami). Ono některé v knize uváděné zvyky jsou běžnou realitou i řady jiných zemí - např. úplně stejně se netopí v zimě v Japonsku, protože prostě ty dva měsíce zimě člověk nějak přetrpí, a každý víc řeší půl roku veder a klimatizaci. Obdobně se kniha tváří, že je zcela výjimečné, že Brazilie "jako jediná národ na světe má u světových dopravců" zajištěno že v ceně letenky jsou dvě zavazadla do 32 kilo. Jednak jsou dnes rozhodně i lety do Brazílie, které nezahrnují žádné zavazadlo (např. AirFrance), a obráceně i jinde po světě jsou dálkové lety, které zahrnují hned 2 zavazadla (třeba dálkové mezikontinentální lety z Taiwanu či Japonska (Např. EVA air má také v economy class 2x32 kg)). Toto se sice mohlo měnit, ale dvě zavazadla bývala možná i v roce 2017 i jinde. Pokud se nemýlím, tak někde v knize bylo zmíněno, že do Manaus se dá dostat jen letecky nebo po řece - to také není tak úplně pravda - jde to i po silnici, jen to prostě trvá moc dlouho. Kniha je jistě zajímavá, ale zavání laciným exoticismem a přes roušku zábavy není poznat, jak věci opravdu jsou - proto mě osobně tolik nesedla, proto jen 4*.