Břímě bílého muže: Proč pomoc Západu třetímu světu selhává?
William Easterly
William Easterly, profesor ekonomie na New York University, patří mezi přední světové odborníky na problematiku hospodářského růstu a rozvojové pomoci a spolupráce. Jeho přístup k problematice je neschematický a často i velmi kritický k největším světovým institucím, které pomoc rozvojovým zemím zprostředkovávají. Vychází přitom z vlastních bohatých zkušeností načerpaných zejména v Africe, Latinské Americe a Rusku, kde všude pobýval jako specialista i jako badatel. Jeho kniha Břemeno bílého muže nese výstižný podtitul „Proč usilování Západu pomoci ostatnímu světu přineslo tolik zla a tak málo dobrého“, který nenechává nikoho na pochybách, že Easterly podrobil tradiční schémata západní politiky pomoci rozvojovým zemím tvrdé kritice. Vnímavý český čtenář nepochybně ocení nejen autorův lehký styl, ale i to, nakolik se téma svým způsobem týká i našeho polistopadového vývoje.... celý text
Literatura naučná Ekonomie a obchod Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2010 , AcademiaOriginální název:
The White Man´s Burden: Why the West´s Efforts to Aid the Rest Have Done So Much Ill and So Little Good, 2006
více info...
Přidat komentář
Jedna z knížek, které nutí k zamyšlení. Proč nepomáhá "plošná" pomoc velkých organizací, jako je OSN, zatímco malé projekty, zaměřené na konkrétní lidi, jsou schopné pomoci celé komunitě a následně zlepšit situaci v širokém okolí? Co nás nutí vynakládat miliardy ročně na pomoc, která ve své podstatě celou situaci ještě zhorší? Proč neučíme lidi v rozvojových zemí spíše samostatnosti - a místo toho je učíme závislosti? Vřele mohu knížku doporučit komukoli, koho otázka rozvojové pomoci zajímá.
Jako člověk, který nenávidí ekonomii, stejně musím říci: skvělá kniha.
Hlavní teze:
a) západní investice jsou neefektivní proto, že za účinnost a kvalitu dobročinnosti nikdo nenese odpovědnost a nikdo se nezajímá o zpětnou vazbu; aby efektivní byly, musíme rozvojovou pomoc provozovat tak, jako kdyby přinášela zisk
b) autor dělí lidi na plánovače vs. hledače: plánovač není zodpovědný za výsledky svých vizí, uspokojuje jimi vlastní morální potřeby (konat dobro, kompenzovat svoje bohatství), nezohledňuje nefunkčnost strategie; zato hledač v zájmu vlastního zisku pracuje efektivně – např. přihlíží k místním podmínkám – a sleduje dílčí problémy
c) musíme upřednostňovat dílčí kroky před holistickými plány (malá chyba se napravuje snáze než velká), stále zohledňovat specifika místních poměrů a přistupovat k "chudým" (což je autorův eufemismus pro zaostalé národy) s pokorou
Kniha je psaná populárním stylem a s velkou dávkou smyslu pro humor. Přesto přináší podnětné myšlenky, nad kterými by se čtenář měl vážně zamyslet. Imponuje mi autorova sečtělost (značně vyšší než u většiny Američanů), a hlavně jeho poctivost: nezamlčuje fakta, která oslabují jeho závěry. Nesvaluje všechnu vinu na Západ. Na druhou stranu mi jeho přístup k zaostalým zemím přijde přece jen dost devótní, takže občas nevědomky zkresluje fakta. (Například není tak docela pravda, že by Číňané skočili po evropské vědě, ale blahosklonně pohrdli křesťanstvím. Misie v Číně byla značně úspěšná až do zrušení tzv. malabarských zvyků.)
Pro mě osobně bylo velmi cenné uvědomit si hospodářské aspekty neúspěchu některých národů a dozvěděla jsem se i leccos z ekonomické teorie nebo i z oblastí mimo ni (třeba že Crassus zbohatl tím, že smlouval o ceně za uhašení požáru, až když hořelo). :D