Brisingr
Christopher Paolini
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540573/bmid_brisingr.jpg
4
3667
3667
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 3. díl >
Prešlo len pár mesiacov, odkedy Eragon prvý raz vyslovil slovo "brisingr", ktoré v starodávnom jazyku znamená oheň. Odvtedy sa naučil čarovať a bojovať mečom i celým svojím srdcom. Počas kolosálnej bitky proti vojsku kráľa Galbatorixa na Horiacich pláňach Eragon s dračicou Zafirou len o vlások unikli smrti. Tým sa však ich boj ani zďaleka nekončí. Dračieho jazdca a jeho dračicu čakajú ďalšie ťažké skúšky v boji proti temnému zlu. A osud celého Kráľovstva a jeho obyvateľov je aj naďalej v ich rukách…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , Fragment (SK)Originální název:
Brisingr, 2008
více info...
Přidat komentář
Za mě první polovina knihy trochu slabší, trvalo skoro 300 stran se začíst.. A když víte, že vás čeká ještě dalších 300 stran, tak jsem bojovala i s odložením. Ale ještě, že jsem to neudělala, protože pak se kniha rozjela a moc jsem se bavila a příběh si užívala !
Už je to spoustu let, co jsem tuto sérii naposledy četl. Ale vím, že každou další knihou děj nabíral na obrátkách. Chvíle nudných pasáží střídají mohutné dávky akce a skvělých momentů.
Po přečtení prvních dvou dílů už čtenář ví, na čem je a co ho asi čeká. Bezbřehá fantazie autora při popisech světa a vymýšlení dalších a dalších legend a příběhů vám vžene tolkienovskou nostalgii do srdcí, při akčních scénách přijdete napětím o dech a při vyjednávání politických spojenectví se budete stejně jako hlavní hrdina nudit. Autor se poměrně často vrací k ději dvou prvních dílů, aby něco dovysvětlil a vám to pak začne dávat větší smysl. V porovnání s předchozími díly vás čekají brutálnější a detailnější popisy bojů. První polovina se mi četla trošku hůře než ta druhá, ale ta byla tak dokonalá, že by zasloužila víc než 5 hvězd! Doporučuji také audio knihu (namluvil Martin Stránský). Můžete tak číst prakticky kdykoliv.
Brisingr byl o maličko slabší, než předchozí dva díly. Možná proto, že už celou sérii čtu tak dlouho, a počáteční nadšení trochu opadlo, ale pořád je to napínavé, dobrodružné a skvělé čtení. Všechna překvapení a tajemství jsou snad odhalena. Eragon a Safira už teď mají vše, co potřebují k tomu, aby se mohli postavit tomu největšímu nepříteli. Jsou odhodlaní to dokázat. Tak je přece teď nemůžu opustit :-)
Fantazie autora je nekonečná, stejně jako jeho vypravěčská schopnost. Proč musí být ty knihy ale tak těžké?
Už je to nějaká doba co jsem četla odkaz dračích jezdců (všechny díly), ale stále si pamatuji to nadšení jako dítě (menší než teď :D). Po maturitě se k nim asi zase vrátím. Je zvláštní, že už si moc nepamatuji o čem to je, ale to nadšení z dětství ve mně stále překonává :)
Mně se to líbilo. Četlo se to (až na málo výjimek) úplně samo, pocity postav i dialogy byly moc hezky zpracované. Některá odhalení v knize mě skutečně překvapila, jiná mi přišla trochu jako pěst na oko.
Nerada to říkám, ale knížka mě zklamala. Vlastně jsem pak nepřečetla ani poslední díl, i když jsem si ho koupila.
Pohádka pokračuje. Brisingr mne provázel dlouhé hodiny, nořila jsem se do příběhů a životů elfů, trpaslíků, moudré dračice Safiry, vůdkyně Vardenů Nasuady, Eragona stínovraha, Rorana kladiva a dalších a dalších. Žádná chvíle strávená s trpaslíky a s procesem volby krále trpaslíků či výroby meče pro Eragona pro mne nebyla promarněná. Bavily mne detailní a barvité popisy bitev s Galbatorixovými vojáky chráněnými kouzly i s kouzelníky. Jistě, Paolini by Brisingra mohl v klidu zkrátit o 200-300 stran a ději by to velmi pravděpodobně nijak neubralo. Není totiž nijak složitý či rozvrstvený. Já bych ale přišla o spoustu příjemných chvil ve společnosti těchto zajímavých bytostí z Alagaësie, dračích hor aj. Ano, občas příliš naivní, popisné ač ploché, či přespříliš černobílé. A přece jsem spokojená. Upřímně. Po prvních dvou knihách už Paoliniho styl trochu znám, takže když jsem se do knihy začítala, nečekala jsem žádné kotrmelce. Jedině o něco větší vyspělost s ohledem na věk autora. Já si chvíle s draky, elfy a všemi dalšími i tentokrát užívala.
Stále přetrvává můj názor, že Odkaz Dračích jezdců evidentně čerpá z jiný fantasy děl, ale ono to vlastně vůbec není na škodu, Paolini vystavěl krásný, barvitý svět na osvědčených pilířích nejznámějších fantasy klasik. A díl od dílu je vidět, že se i jako autor lepší.
Troufám si tvrdit, že Brisinger je nejlepší díl celé série. Působí o poznání dospěleji, je z toho cítit, že autor je o něco více vyspaný. Ano, i nadále je v dialozích cítit jistá neohrabanost a naivita, ale věřím, že z Paoliniho bude jednou velmi dobrý autor.
Rozhodně mu musím přičíst k dobru, že nejen celý svět Alagaësie popsal zajímavě, ale zároveň si i velmi pohrál s magií a samotnými draky, které si v jeho podání nejde nezamilovat. Opravdu zde působí krásně a majestátně.
Odkaz Dračích jezdců je čtivá série, ze které se sice na zadek asi neposadíte, ale rozhodně dokáže okouzlit. Mně osobně je velmi sympatické, že Paolini měl dostatek odvahy, píle a odhodlání a pustil se do tak náročné a obsáhlé tetralogie v tak nízkém věku. Za to smekám.
Už jsem se hodně vypsala u předchozích dílů a budu se opakovat, ale tenhle příběh se mi doopravdy hodně líbí. Pomyšlení, že mě čeká již jen jeden díl, je trochu pochmurné, tak si před čtvrtým dílem ještě přečtu něco jiného.
Brisingr bych ohodnotila zatím jako nejlepší díl, bylo tam nejvíce akce a četlo se mi to snadně (jen jsem trochu měla problém u Eragonova pobytu u trpaslíků, tyto kapitoly byly někdy až zbytečně protahované). A nebudu lhát, během příběhu mi i ukápla slza.
Nemůžu se dočkat, až zjistím, jak bude příběh zakončen.
Hodně nových, obohacujících věcí, ale také hodně statických pasáží. Je znát, že si Paolini si ukousl velké sousto a s jeho zpracováním má trochu problémy. Rozvíjí obšírně děj a detaily ve fázi, kdy by vše mělo pomalu začít gradovat. Přes tuto spletitost (nebo možná právě proto) je úctyhodným pokračování série.
(pozor, níže jsou spoilery)
Stále mne fascinuje systém magie v Alagaesii - „starověký jazyk“. Díky němu získává Galbatorix velikou výhodu pro svou armádu díky neporušitelným přísahám vojáků nebo odstranění jejich vnímání bolesti. Eragonův charakter se dále rozvíjí a opět detailněji poznáváme kouzelný svět Alagaesie. Myšlenka „Eldunarí“ je nádherná a autor ji zajímavě rozvíjí.
Neshody mezi trpasličími klany jsou popisovány možná zbytečně obšírně. Některé bitvy a konflikty také mohly být zcela vypuštěny a knize by to prospělo. Politika a mocenské vztahy dál prostupují celou knihou, i Roranovou dějovou linií. Čím vším si ten musí opět musí projít, je téměř neuvěřitelné (například jeho zápas s urgalem o pozici náčelníka…) a v mých očích skoro větší sympatie než Eragon.
Má oblíbená část je vykování nového Eragonova meče, to se Paolinimu opravdu povedlo.
Pro mě asi nejslabší kniha série, ačkoliv se toho tam dělo hodně.
Přinesl toho hodně, ale mě přinášel zklamání. Části, kde byl Eragonův bratr mě nebavili a často jsem je měla chuť přeskočit.
Autor umí velmi dobře vystihnout pocity postav, popsat děj a prostředí, ale nijak se nemohu zbavit pocitu že knihu píše ,,mládě’’. V příběhu jsou trhliny a když autorovy dojde inspirace vymyslí něco co naprosto neodpovídá tomu co napsal v předešlé knize série.
Štítky knihy
draci elfové kouzla trpaslíci americká literatura
Autorovy další knížky
| 2004 |  Eragon |
| 2012 | Inheritance |
| 2006 | Eldest |
| 2020 |  Spát v moři hvězd. Kniha I. |
| 2009 | Brisingr |
První polovina byla slabší než předešlý díl, ale pak to nabralo na obrátkách a nedalo se od knihy odtrhnout. Už se nemůžu dočkat jak to všechno bude pokračovat!