Brodeckova zpráva (adaptace)
Manu Larcenet
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524442/bmid_brodeckova-zprava-adaptace-652d13974f404.jpg
5
29
29
Do horské vesnice krátce po válce přijde záhadný cizinec – a místním se nelíbí, že odhaluje jejich černé svědomí. Když je nato zavražděn, pověří úřady jednoho z místních, Brodecka, navrátilce z koncentračního tábora, aby celou věc vyšetřil. Takový je v nejvyšší stručnosti a největším zjednodušení námět světově proslulého románu Philippa Claudela. Jeden z nejlepších a nejsvéráznějších francouzských komiksových tvůrců Manu Larcenet opatřil tuto předlohu stejně strhující výtvarnou podobou.... celý text
Přidat komentář
Další dost dobrý komiks. Tady vás jednoznačně uchvátí kresba. Ne, že by děj nebyl dobrej. Je. Ale kresba je tady to, co jednoznačně vítězí. Tuhle bichli neučtete v posteli nebo v tramavji, ale vyplatí se sednout si a v klidu přečíst.
Je to fascinující a mrazivé. Až na dřeň to odhaluje hnus, na který lidi chtějí zapomenout. Ukazuje to, co všechno v lidech probouzí válka a strach. A také vzpomínky na ně. Mohl bych klidně dál pokračovat ve výčtu toho, co všechno tento komiks ukazuje, odhaluje, rozjitřuje a připomíná. Je to pro to, že jde opravdu do hloubky. Nic konkrétního nezobrazuje. Vypráví většinou pouze v náznacích a zmínkách, a nechává tak fantazii, aby všechno dokončila a probudila patřičné emoce. Působí proto tak nějak celistvě. Nejde jenom o konkrétní zločiny a hříchy. Jde o atmosféru, která to všechno propojuje. Je to syrové a nutí to člověka přemýšlet. Jsem vděčný za to, že patřím ke generaci, která tady takovým hrůzám a zkouškám vystavena nebyla a snad ani nebude. Stejně tak bych to přál všem, kteří přijdou po nás. Zprávy ze světa nás však denně přesvědčují, že ty hrůzy máme asi v povaze.
Fascinující je i výtvarná stránka komiksu. Nádherná černobílá kresba dává do kontrastu krásnou a nevinou horskou přírodu s urputnými a divokými výrazy zlomených lidí s černým svědomím či s prožitými hrůzami. Diktuje příběhu pozvolné tempo a v sekvencích beze slov nechává působit co bylo vyřčeno anebo to, co má teprve přijít.
Jeden z těch komiksových příběhů na které se nezapomíná. Děj se odehrává před válkou a těsně po ní, a ukazuje jak jedno zlo plodí další zlo, pocit viny a ukázka nepěkné lidské povahy, na vše spáchané zlo zapomenout, ale ne všichni jsou takoví, záblesk lidství lze spatřovat v podobě vypravěče Brodecka. Scény z koncentračního tábora až hororově děsivé, vesnice na konci světa a mysteriózní příchod cizince Anderera, tíživá atmosféra dokonale vykreslena do nejmenších detailů. Larcenetova práce dokazuje, že i pomocí kresby a obrázků, lze zachytit i ty nejniternější myšlenky, pocity a nálady. To vše navíc v neobvyklém širokoúhlém formátu.
Jednoznačně opus magnum Manua Larceneta. Dílo, které je sice adaptací, ale je natolik osobité, že znalost předlohy v tomto případě není podmínkou. Největší síla komiksu totiž spočívá v atmosférické kresbě, která celému vyprávění dává svérázný punc psychologického hororu a plnohodnotné ruské klasiky à la Zločin a trest. Ve svém důsledku by tak příběh mohl zůstat beze slov a stejně by vám svou krásou bral dech. Tím ovšem nijak nesnižuji sílu a hodnotu původního díla Philippe Claudela. Protože Brodeckova zpráva není vůbec jednoduchým čtením, ovšem ani ne tak pro složitost textu, ale pro jeho neoddiskutovatelnou tíhu, jež se jako obří balvan tlačí na lidské svědomí.
Ostatně, s příběhy o důsledcích válečných zvěrstev na civilistech – ať už těch okamžitých nebo naopak dlouhodobých – se to má tak, že zasáhnou na tom nejcitlivějším místě. Člověk si totiž až moc dobře uvědomuje, jak snadno by se mohl podobného vyprávění stát součástí a vůbec by přitom nemusel stát na straně hlavního hrdiny.
Štítky knihy
násilí psychická traumata vesnice poválečná doba komiksové adaptace
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zpátky na zem aneb Opravdový život |
| 2023 |  Brodeckova zpráva (adaptace) |
| 2024 | Cesta |
„Jak píšu ta slova, najednou chápu, že být nevinný mezi viníky je vlastně totéž jako být jediný viník mezi nevinnými.“
Od komiksu člověk obvykle nečeká hlubokou sondu do podstaty lidské morálky, komiksová adaptace Brodeckovy zprávy však přesně tohle nabízí. Je to mimořádný počin. Komiks jde na hranu zla ukrytého v lidech. Příběh je jednoduchý: děj se odehrává v zapadlé a polozapomenuté horské vesničce na okraji světa, těsně po válce. Brodeck, jeden z „místních“, je požádán, aby sepsal podrobnou zprávu o vraždě cizince, ke které ve vesnici nedávno došlo. Při svém pátrání však odkrývá neradostnou minulost, a brzy začne být zřejmé, že tato minulost měla raději zůstat skryta. První, co zaujme je vizuální styl, provedení je výjimečné, zaujal mě i potah desek, zcela v souladu s poválečnou dobou. Neortodoxní provedení si však vybírá jistou daň, byť je to drobnost, nicméně alespoň tedy mně se kniha nedržela úplně dobře. Obsah však plně kompenzuje mírné fyzické nepohodlí. Od prvních stránek je zřejmé, že půjde o mimořádný zážitek. Kresba je bez výjimky černobílá, syrová a nekompromisní. Atmosféra je od začátku do konce depresivní, zima, sníh a led nejsou jen v krajině, nýbrž i v lidských duších. Mrazivé obrazy horské zimní krajiny střídají pohledy na zamračené venkovany, vším probleskuje krutá minulost, vzpomínky plné nejhorší lidské krutosti. Jak děj postupuje a Brodeck odhaluje nehezké věci, celým pátráním začíná prostupovat strach, vyřčené i nevyřčené výhrůžky, čím dál intenzivnější, čím dál vtíravější. Vyprávění se postupně posouvá téměř do hororu. Larcenet má tendenci ke karikatuře, ta je však velmi citlivě zamíchána do celkově temného obrazu. Vojáci jsou zrůdy, nebo zombie, a venkované vlastně také. Styl plně reflektuje slepou oddanost ideologii, jak na straně vojáků a jejich násilnické, nelidské a kruté dobyvačné válečné mašinérii, tak na straně venkovanů a jejich vrozené uzavřenosti, omezenosti, nedůvěry a otevřené nenávisti ke všemu vnějšímu a cizímu. Příběh otevírá motivy ceny za přežití, kterou je jedinec, nebo kolektiv, ochoten zaplatit, a stejně tak hluboká a emočně velmi náročná témata vyloučení, odlišnosti, zrady a naprosto zbytečného násilí. Autor zkoumá hlubiny lidské povahy, traumatické vzpomínky na hrůzy války, morální selhání jednotlivců a celých kolektivů, zbabělost a omezenost lůzy, prázdnotu v duši, zlo skryté v lidech kolem nás. Jsou to obtížné otázky, obtížná morální dilemata, a přestože je na konci jasno, kdo je „dobrý“ a kdo „zlý“, červíček v mysli stále hlodá, nutnost okamžité volby mezi životem a smrtí není nikdy jednoduchá, není černobílá. Každý máme svá tajemství, každý máme svoje démony, každý máme svoje krátery ukryté hluboko v našich zjizvených duších. Příběh i zpracování ve mně zanechalo mimořádný dojem. Doporučuji.