BRRRUM...mot(t)o mého života
Ladislav Smíšek
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391428/bmid_brrrum-mot-t-o-meho-zivota-7dW-391428.jpg
3
16
16
Šli jste někdy městem a museli jste projít kolem drsného chlápka v koženém obleku, opírajícího se o velký, nablýskaný motocykl? Sklopili jste oči a snažili se projít co nejvíce nenápadně, se snahou na sebe neupozorňovat, abyste nedostali na budku? Po přečtení této knihy se vám přístup k těmto lidem zvaným motorkáři radikálně změní. Projdete okolo drsného chlápka v koženém obleku, opírajícího se o velký, nablýskaný motocykl a budete mít slzy v očích a hubu od ucha k uchu. Smát se budete tak dlouho, dokud si vás nevšimne a hubu vám opravdu nerozbije. Pak nasedne na svůj mohutný stroj a s ohlušujícím BRRRUM uraženě odjede. Za to všechno můžete poděkovat autorovi knihy až ho potkáte a tu nakládačku mu vrátit….... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi četla celkem dobře, ačkoliv mi ze začátku trvalo pochopení autorova stylu psaní - je tam velké množství nadsázky, na které jsem si musela zvyknout, abych knihu nebrala "vážně" a zasmála se.
Každopádně se mi kniha líbila, několikrát jsem se u ní od srdce zasmála a mohu doporučit jako vtipné, oddechové čtení (spíše pro motorkáře).
Naprosty luxus. Jsem moc rada ze jsem na Moto veletrhu neodolala a zakoupula. Lamu se u ni jak zbesila. Vitr ve vlasech s vybornym odlehcenym humorem.
Parádní oddechovka. Je lépe ji číst někde v ústraní,protože se člověk často směje a alespoň já se směju docela nahlas.Už se těším na další díly.
BRRRUM...mot(t)o mého života
Ano, přiznávám. Nejsem motorkářka. A ano, přiznávám, knihu jsem zvolila kvůli pruhované obálce, abych nemusela v této trudné době číst holokoust. A prý se v ní budu lámat smíchy, což zní jako výzva. Navíc když je autor s(S)míšek, zábava zaručena. Co říci tedy po přečtení... Být asi motorkářka, užiju si to víc, ale bohužel. Vlastně jsem tím autorovi ne zase tak úplně úmyslně snížila jeho spisovatelské skóre. Ale to zase neznamená, že chci knihu vyloženě hanit. Ono totiž nutno podotknout, že kniha opravdu vtipná byla. Přesněji řečeno, na začátku mi trvalo se do autorova humoru vžít. Přišel mi strašně "na pilu". Pak jsem si zvykla a řadu věcí jsem si fakt docela užila. Jak ale kniha pokračovala, přišlo mi to vlastně pořád stejné, takový dlooooouuuuuuhý monolog na stejné vlně humoru. Za mě tedy tak trošku průměr, ale věřím, že pro milovníky těchto silných strojů může být kniha doslova povinnou literaturou, či dokonce motorkářskou Biblí.
PS: Zajímalo by mě, jak moc autor čerpá ze svého manželského života. Jestli výrazně, pak mu moc gratuluji :).