Bubáci z Pampelic
Olga Hejná
Už jste slyšeli o Pampelické škole? Neslyšeli? Tak dobře poslouchejte. Tahle škola je totiž úplně jiná. Nechodí tam kluci a holky, ale strašidla! Pevnou rukou a silným hlasem zde vládne pan učitel Šumák. Malá strašidla jsou ale stejně neposedná jako děti, takže o legraci není nouze. Pořádné dobrodružství ale začne v okamžiku, kdy strašidýlko Kšandička přijde s nápadem, kterému se nedá odolat. Chcete vědět, jakou kulišárnu strašidýlko vymyslelo? Tak se pusťte do čtení!... celý text
Přidat komentář
Krásná knížka. Četla jsem ji jako dítě a ráda s k ní vracím. Je plná slovních hříček a krásných ilustrací. Rozhodně doporučuji :)
Byla jedna omolitka, molitka jí povídá, když jsi žultá, henká, tebká.... pamatuju si to od dětství, chtěla jsem do knížky vstoupit a prožít to taky a dodnes se mi ten pocit vrací, když do ní nahlédnu. Neznám dítě, kterému by se knížka nelíbila. Obdivuji úžasnou fantazii, se kterou je napsaná. Malinko střelené a dada, krásné!!!
Na první pohled (příp. přečtení) by se mohlo snad i říci: další dětská knížečka s líbeznými ilustracemi Heleny Zmatlíkové, takových už je!! Ale při bližším pohledu se jeví, že tady jde (nenápadně) o něco mnohem většího. Ne snad, že by se ilustrace Zmatlíkové k textu nehodily, nebo snad nebyly dost estetické, ale sama povaha pohádky napovídá, že kdyby autorka žila v jiné době a v jiné zemi, byla by rozhodně stejně slavná jako Astrid Lindgrenová, nebo Tove Janssonová. Obě tyhle autorky to totiž velmi připomíná a to, prosím, jen na kvalitativní úrovni! Obsahově je to dílo zcela původní a autorské a vezmeme-li v úvahu všechny okolnosti vzniku, doby vydání a následného zařazení knížky, jen stěží se můžeme ubránit hořkému pocitu diamantu v blátě. Nu což, první není a poslední zřejmě také ne...
Tuhle knížku jsem v určitém věku milovala, protože byla krásně bláznivá. Ještě teď si v ní s nostalgií listuji a už napořád si budu pamatovat popisky jako třeba " Vlas a Hlad omdleli" nebo povídku o rodině Sedmibloudů, u které jsme se smáli všichni :)
V dětství se mi moc líbila, jsou v ní i krásné obrázky s popisky. Byla to pro mě v dětství kouzelná a zábavná knížka, plná různých bubáků - třeba Zezelice - a legrace. Moc se mi líbila a vzpomínám na ni dodnes.
Autorovy další knížky
1969 | Povídali, že mu hráli |
1973 | Pohádky pro všední dny i pro svátky |
1997 | Bubáci z Pampelic |
1995 | Pohádky pro skřítka Hajaju |
1984 | Jozefínka |
Je marné tu vysledovat nějaký souvislý příběh a ani jedna postavička v knize se nevyskytuje víckrát než na dvou stránkách. Nejzajímavější a nejhezčí jsou pouze ilustrace od Heleny Zmatlíkové.