Bude to bolet, doktore?
Adam Kay
Vítejte ve světě, kde je 97hodinový pracovní týden. Vítejte ve světě, kde se dělají rozhodnutí o životě a smrti. Vítejte ve světě s nepřetržitou tsunami tělesných tekutin. Vítejte ve světě, kde vyděláváte míň než automat na nemocničním parkovišti. Dejte sbohem svým přátelům a vztahům. Vítejte v životě mladého lékaře. Když Adam Kay poprvé vkročil na nemocniční oddělení, rázem si uvědomil, že na medicíně je neučili spoustě věcí… Jeho deníky z první linie státního zdravotnictví – potají nadrápané po dlouhých nočních šichtách, nekonečných dnech a prošvihnutých víkendech – jsou střídavě legrační, děsivé a srdcervoucí. Dočista bez zábran v nich popisuje, jaké oběti přinášel ve své době na oltáři vlasti. V knize se dočtete vše o životě mladého lékaře, a také pár věcí, které byste raději ani vědět nechtěli. A ano, může zanechat jizvy.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2018 , JotaOriginální název:
This is Going to Hurt: Secret Diaries of a Junior Doctor, 2017
více info...
Přidat komentář
Zajímavá kniha, která je pravdivá, občas humorná a zároveň smutná. Lékař gynekologie, který je gay po 6 letech své práce ukončuje působení v nemocnici, důvodem je mrtvé porozené dítě. Po ukončení lékařské dráhy se autor věnuje moderování různých pořadů a akcí.
Ačkoliv je kniha zařazena do žánru humor, tak opravdu není humorná. Ano, občas jsem se pousmála, některé pasáže byly k smíchu, ale celek působil...no spíš dost depresivně.
Důvod napsání koresponduje s obsahem knihy, tzn. občas to je plakáníčko nad nevděčnou prací lékaře. Nebo spíše - nedostatečně vděčnou. Ale je to zábavné a pro mě (jakožto člověka, kterého děsí vše okolo těhotenství a když vidím těhotnou ženu, můj přirozený pud mi nevelí /tak jako většině/ MUSÍM SI SÁHNOUT NA BŘÍŠKO, ale EVO, DÝCHEJ ZHLUBOKA A POMALU SE VZDAL, JINAK SE POBLIJEŠ) navíc i občas děsivé. Ještě děsivější to bude pro lidi se sklony k hypochondrii (v kombinací s plánováním dítěte). Hypochondrové a úzkostliví lidé, tuto knihu si odložte na "až po dětech".
Každopádně to zase o něco více zmenšilo mou touhu po dětech (což však, zcela upřímně, říkám celý život skoro o všem, takže jsem již za těch třicet let v těžkém mínusu) plus jsem se dozvěděla pár nových věcí (spoustu z nich jsem však vědět nechtěla, tak nevím jestli to je PLUS :D)
Ať už to číst budete nebo ne: zaměstnanců ve zdravotnictví si važte.
PS: knihu jsem částečně četla a částečně poslouchala, ale v tomto případě (skrz všechny footnotes) doporučuji spíše čtení očima
První kniha v roce 2020. Čekal jsme trochu více humoru. něco na způsob doktora v domě a... nedočkal jsem se. Je to spíše čtení plné absurdit, nad kterými se člověk směje, protože by jinak brečel. Přesto si kniha ty 4 hvězdy zaslouží. Prostředí britského zdravotnictví není moc nepodobné tomu našemu. A velmi rád bych věřil tomu, že u nás je to lepší.
Čekala jsem větší humor, jak bylo avizováno, ale byla jsem zklamána. Jako náhled do praxe začínajícího lékaře velmi poučná kniha. Nakonec autor zakotvil na gynekologii/porodnictví, což pro mě nebylo až tak zajímavé prostředí. Při čtení bylo hodně vidět anglické prostředí autora a tedy anglické zdravotnictví. Samozřejmě má s naším hodně společného, ale rozdíl poznáte. Snad i proto mě kniha nezaujala dostatečně a odložila jsem ji nedočtenou, proto jen 2 hvězdy. Obálka podle mě velmi povedená.
Sladkohořký (někdy veselý, někdy smutný, někdy až trochu nechutný) pohled do běžného pracovního života lékaře po absolvování lékařské fakulty. Moc děkuji autorovi, že takovou knihu publikoval a překladateli za možnost si ji počíst v českém jazyce.
Závěr mnou hodně otřásl (podobně jako autorem), i přesto, že text obsahuje rozmanitou škálu případů, jež jsou veselé, smutné či až nechutné ( a šok, co některé lidi napadne a nějak pozapomenou domyslet následky svého chování; nemoralizuji neb to mi ani nepřísluší, ale lékařů je mi v těchto případech líto, notabene, když kvůli takovýmto pacientům jejich přesčas denodenně roste).
Jedna z nejlepších knih, co jsem min. za poslední rok četla, ne-li jedna z nejlepších, co jsem kdy četla. Výklad některých pojmů z lékařské terminologie je pomyslnou třešničkou na dortu celé knihy.
Velmi vtipná, ale ze života. Líbí se mi, ze jsou zde vysvětleny lékařské termíny. Doporučuji
Jsem odevzdaná, veselá i smutná a hlavně vděčná za možnost být tím spokojeným pacientem. Znám pár naprosto úžasných lékařů, kteří nezanevřeli, nezhořkli, nevyhořeli a hlavně nepopisovali to, co asi během svého pracovního procesu zažili. Jsem jim neskutečně vděčná a ráda bych jmenovala, ale jakožto jedinec pověrčivý jim raději přinesu bezový likér a mé ódy budou jen mezi čtyřma očima.
Děkuji za české zdravotnictví, i když si nedělám velké iluze, že je to o moc jiné. Veselé i méně veselé příběhy ze života britského doktora a jeho pacientů.
Zákulisí britského NHS popsané s břitkým humorem a zároveň s trochou trpkosti a rozčarováním. Kde končí hranice odpovědnosti přetížených lékařů a sester?
S mnoha komentáři ke knize zde napsanými se naprosto ztotožňuji: kniha je prostě brilantní - jak styl vyprávění, tak příběhy (poznámky pod čarou nevyjímaje), bohužel vědomí toho, že je vše založeno na skutečnosti, nechává ve čtenáři hořkou pachuť. V Čechách koneckonců situace bude asi obdobná - iniciativa 'Děkujeme, odcházíme' asi nebyla jen tak, z rozmaru lékařů, a zrovna tak, když slyšíme v novinách, jaké lékaři mají platy, tak se novináři nějak zapomínají zmínit o těch přesčasech, které jsou dobrovolně nedobrovolné a o té zodpovědnosti začínajících lékařů, kteří kolikrát ani nemají žádného supervizora, který by kontroloval jejich chyby.
Rozhodně jsem rád, že se kniha ke mě dostala a rád jí budu doporučovat i ostatním.
Vesele historky ma velmi bavili, dobre sa to citalo. Smutne na tom je, ze je to realita a podobne je to i u nas...
Souhlasím s komentářem níže, pro mě celá kniha vyzněla dost hořce. I když jsem se některým historkám s chutí a velkou intenzitou zasmála, jako celek ve mně zanechala jakousi beznaděj a smutek. Autor mě zaujal a oceňuji, že šel s kůží na trh a umožnil čtenářům nahlédnout pod pokličku lékařského umu. Skládám všem lidem tohoto oboru velkou poklonu.
Bylo by to zábavné čtení, kdyby to nebyla pravda. Takhle je to dost drsné čtení a pohled do zákulisí britského zdravotnictví. Autor je chytrý člověk, píše velmi inteligentně a vtipně, občas jsem se smála nahlas. Ale po přečtení mi zůstala na patře hořká chuť.
Knihu jsem přečetla jedním dechem a hodně na mne zapůsobila a sdílela s autorem pocity radosti,smutku,frustrace, beznaděje a únavy. A vzpomněla si jak jsem kdysi začínala a to mnohdy bylo taky dost drsné.Občas se člověk po obzvlášť náročné noční službě v nemocnici sám sebe ptá jestli to ještě unese či ho to stále baví ?
Tato kniha patří právem do kolonky humor. Deníky nečtu, nějak mi to nejde, ale tady jsem to zkusila a udělala jsem dobře. Autorův zvláštní smysl pro humor, někdy na hraně a někdy za hranou, vás prostě dostane.
P.s.: Obzvlášť doporučuji všem zdravotníkům - budete se královsky bavit...
Výborná sonda do života lékaře v systému, který se kolem něj přes veškeré snahy neodvratně hroutí. Sám ve zdravotnictví pracuji a to, co se děje v Británii dříve či později nastane i u nás (vizte Mělník 2018), pokud se mnoho věcí urychleně nezmění. Vtipných historek má Adam sice plné kapsy, ovšem ani ty nesetřou pachuť po těch, které nedopadly dobře.
Chyběl mi trochu závěr, rad bych věděl jak dopadl kamarád Simon nebo jak dopadl vztah s H. a zdali tedy řehole stavu lékařského neměla ještě větší následky.
Luxusně jsem se zasmála, občas zhrozila... Některé příhody četla i manželovi... Smáli jsme se oba... Představit si scénku s rozbitou hlavou pri skákaní na balonu byla brnkačka... Zvlášť když máme dvouměsíční miminko ...
Štítky knihy
deníky homosexualita humor vzpomínky nemocnice, špitály lékařství porod gayové LGBT, queer, LGBT+ pacientiAutorovy další knížky
2018 | Bude to bolet, doktore? |
2020 | Už zase sloužím o Vánocích |
2021 | Anatomie od Adama |
2023 | Jak svět přichází o doktory |
2023 | Báječná medicína podle Adama |
Na knížku jsem narazila úplně náhodou v době, kdy jsem byla ujetá do Grey's anatomy. Zařadila jsem ji už do minulé čtenářské výzvy, ale díky Pottera (haha, moc děkuju za dva roky, kdy jsem přečetla pouhých 10 knih a 7 z nich byl Potter) jsem se k tomu dostala až teď.
No za tři dny jsem měla knížku přečtenou. Miluju černý humor, miluju sarkasmus a tady je v plné dávce. Adam je totiž cynik, že by se od něj Gregory House mohl učit.
Za co musím dát obrovský palec nahoru, jsou vysvětlivky pod čarou - ačkoliv já je zas až tak nepotřebovala, díky 16 sériím Grey's anatomy, 3 sériím The Good doctor a 1180 dílům Ordinace v růžové zahradě (to si samozřejmě dělám srandu. Z The Good doctor jsem viděla jenom první sérii.)
"Pondělí 7. července 2008
Urgentně mě volají na porodní sál. Manžel blbnul na porodnickém balonu, spadl a rozbil si hlavu o zem." -
Pravděpodobně nejkratší zápisek z celé knihy, který mě rozesmál až jsem měla slzy v očích. Uznávám, není to žádný výbuch jako tak, jsou tam dokonce asi i vtipnější části, ale mám dost bujnou fantazii a stačilo mi si to představit. :D
Co je trošku děsivé, je ten fakt, že v jednu chvíli stíráte slzy smíchu a odkašláváte si, protože vás ze smíchu lechtá v krku, a o stránku později, o tři zápisky dál, přestáváte dýchat a stíráte slzy kvůli mrtvému dítěti. A to fakt nejsem žádná citlivka.
Tohle k jeho profesi prostě patřilo a patří a bylo by dost hloupé dávat do knihy jen ty veselé a úsměvné historky. Tohle je totiž realita, hodně dobře napsána realita, se vším citem a úctou, co si tahle situace vyžaduje.
Ale radši bych tu knížku snědla, než abych to dala přečíst nějaké těhotné buchtě.
No přesto, kdo má rád černý humor, rád se zasměje a je připraven na velké, ale fakt velké množství nejrůznějších tělních tekutin, směle do toho. Těch opravdu špatných a smutných případů tam zas tak moc není. :)