Přidat komentář
08.03.2017
Nádherná knížka, dostatečně útlá na to, aby se do ní pustil i největší škarohlíd, je kompilací fejetonů dvou významných českých novinářů. Zatímco Rudolf Křesťan představuje "střední proud" české žurnalistiky, František Gel je mezinárodně uznávaná osobnost, zocelená světovou válkou a pobytem v cizině. Pánové se střídají v decentním servírování životních mouder. Věřte, že vám ukápne i slza, až si přečtete, jak Pan Novinář telegrafoval z válkou zničené budovy zprávu z Norimberského procesu. A stejně tak se dojmete, až se dozvíte, jak při cestě k Severnímu moři novinářský učeň sám a bolestně došel k největšímu profesnímu moudru viz můj profil :-)
1
Příjemná kniha, přečtena za den. Je vtipná i poučná. Oceňuji slovníček pojmů, přehled skutečných událostí i fotografie.
"Ve škole není nic nevděčnějšího, než pamatují-li se učitelé na vašeho staršího bratra, který zvláště dobře prospíval."
"Je-li téma větší než autor, má autor mlčet."
"Únava není půvabná ani dojemná. Je ošklivá."
"Nejhorší jsou ti novináři, kteří o jednom tématu dokáží v kavárně vykládat své rozumy po tři večery, místo toho, aby věc napsali a ten zbytečně zmařený čas věnovali posezení s odborníky a posvátně mlčeli."
"Lze říci, že být novinářem není zaměstnání, ale povolání."