Budoucnost je skryta v přítomnosti: Architektura a česká politika 1945–1989
Karolína Jirkalová , Veronika Rollová
Československá architektura po druhé světové válce prošla radikální proměnou. Byly na ni kladeny nové politické a společenské požadavky, došlo k transformaci její institucionální struktury a v architektonických kruzích byla reformulována aktuální témata a problémy. Publikace se soustředí na proměny definice „socialistické architektury“, jejích hlavních úkolů i představ o podobě vystavěného prostředí komunistického „světa zítřka“ v období od poloviny čtyřicátých do konce osmdesátých let. Sleduje, jak se na tomto procesu podíleli političtí reprezentanti, samotní architekti i zástupci dalších institucí včetně stavebních podniků a jak probíhalo jejich vzájemné vyjednávání. V centru zájmu autorů a autorek jednotlivých kapitol nestojí proměny forem či konstrukčních postupů ani osudy konkrétních osobností, ale zaměřují se na způsoby, jakými architekti reagovali na proměnlivé společenské zadání a jakými se je pokoušeli aktivně ovlivňovat. Grafika Tereza Hejmová a Kristýna Žáčková. Kniha vychází v česko-anglické verzi za podpory Ministerstva kultury České republiky v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II).... celý text
Přidat komentář
Tento třetí díl pojednává zejména o bytové výstavbě v době československého socialismu. Od nadšení kolektivní výstavby, přes plánované hospodářství pětiletek a slib výstavby milionu nových bytů do roku 1970, až po typizaci a průmyslovou výrobu paneláků. Doba kolektivního nadšení (50. léta) a postupný přesun od státní a podnikové výstavby k družstevní (60. léta) se silnou pobídkou státu (až polovina rozpočtu), byla vystřídána příchodem individualismu (konec 70. a celá 80. léta) a touhou po uspokojení individuálních potřeb a představ o bydlení. Stát v těžké ekonomické situaci 80. let stále rychleji zaostával, otevřeně se začala kritizovat panelákové sídliště a přitom se projevila závislost na panelárnách. Žádná inovace již nebyla z pohledu národního hospodářství pro 80. léta efektivnější a tak dále paneláky rostly jako houby po dešti. I když už všichni věděli, že nejsou pro nové životní potřeby lidí dostačující a nikdo v nich už nechtěl bydlet.