Budoucnost svobody

12.02.2023

První polovina knihy super. Líbilo se mi, jak autor popsal poměrně stručně historii a rozkvět demokracie, dále otevřel tématu neliberální demokracie celou kapitolu, posléze se snažil popsat "neřešitelný" případ Blízkého východu... Zbytek mě ovšem vůbec nechytl. Fareed Zakaria se celkovou problematiku tématu snaží vysvětlovat na případu USA. A i proto mi ten pohled na věc v závěru přijde až moc americký.

25.04.2022

Nedá mi než súhlasiť s citátom od Kiplinga uvedeným v tejto knihe "Moc bez odpovědnosti je odvěkou výsadou běhny". Kniha bola napísaná pred takmer 20 rokmi,
ale vysvetľuje mnohé z toho čo sa deje dnes.

12.05.2019

V pořadí vydání první, pro mě od autora druhá kniha. Líbila se mi méně než Postamerický svět, ale z valné části to přikládám tomu, že vzhledem k roku vydání (tedy 2003) je kniha již v některých otázkách překonaná. Měl bych se možná opravit. Když říkám překonaná, nemyslím tím, že témata stále nenesou váhu, naopak. Jen již jsem s nimi byl obeznámen před čtením knihy, takže neměla takový dopad, jaký by mohl očekávat nezasvěcený čtenář. Každopádně je na knize mnoho, co chválit. Především autor velice výstižně odhaluje, že problém "postmoderního" světa spočívá v rozdílu mezi růstem demokracie a růstem liberální demokracie. A k této problematice se obšírně vyjadřuje. Tyto pasáže patří rozhodně k nejsilnější části knihy. Jeho analýza neliberálních demokracii (ke které se jistým způsobem vrací v knize Postamerický svět) je také povedená a především velice přínosná pro chápání složitostí politických systému dnešní doby (tedy jak je možné že státy jako Čína a Rusko mají úspěchy a podobné otázky). Vysvětlení vlivu hospodářství na liberální demokracii (na modelu především arabských, ale můžeme říci islámských států) je také kvalitní materiál na zamyšlení. Jen 5. kapitola mi připadala trochu mimo místo. Jako zamyšlení nad demokratizací ekonomie a ekonomiky (čtenář pochopí pejorativní nádech zvoleného slova demokratizace) a z toho vycházející důsledky. Rozhodně mohu doporučit buď jako knihu na začátek studia politiky postmoderního světa/globalizujícího se světa a nebo pro studia neliberálních (autokratických režimů). V tom případě nemá smysl číst kapitoly 5 a 6.

08.02.2018

Tahle kniha je úžasná, nadčasová záležitost, díky které si uvědomíte, že neliberální demokracie existuje, že je ještě větší hrozbou, než by se na první pohled mohlo zdát. Když se mluví o demokracii, svoboda je brána jako její samozřejmá součást - Zakaria ukazuje, že tomu tak nutně být nemusí - přibývá demokracie, ubývá svobody. Rozhodně doporučuji.

01.02.2018

Velice dobrá kniha. Napsána byla sice již v roce 2003 a tak jako většina knih týkajících se politiky samozřejmě ztrácí určité tempo v proudu času a zcela nereflektuje současnost. Například při rozebírání, proč se blízký Východ nalézá se stavu úpadku, ještě Zakaria nemá ani potuchy, že tam bude hůř. Totéž platí o statích o populismu v USA a Evropě. Ale to vůbec nevadí, protože kniha je vlastně jedním velkým varováním, ne rozborem stavu věcí. A jako varování je její poselství platné a nadčasové.
Všímá si a snaží se vysvětlovat, proč se určité části světa nacházejí ve stavu demokracie a jiné jen demokracii imitují, resp. zneužívají některé její principy, zatímco jiné jsou naprosto autoritářské. K hlubšímu průzkumu je myšlenka, "nezaslouženého" bohatství (ačkoliv pro zkušeného demagoga v minulosti, a ani dnes, nebylo nikdy těžké přesvědčit "národy", že jim jejich území bylo svěřeno nějakou mocí, třeba Bohem, tedy že vše zde jim patří po právu). Zajímavé je, že i Isaac Asimov, jeden ze skvělých mozků 20tého století, umístil svoji Nadaci, společnost, která měla vytvořit velkou novou civilizaci, na svět chudý na nerostné suroviny a odkázal ji tak vyvynout se a poradit si zcela svým vlastním úsilím.
Bohatství nenabyté svojí vlastní píly a moudrostí hodnotí Zakaria takřka jako prokletí a brzdu toho státu, který je vlastní.
Nejzajímavější části jsou ovšem věnované populismu, onehdy teprve křičícímu v plenkách, dnes už se roztahujícímu po světě. Zakaria se snaží vysvětlovat, co vlastně znamená pojem být liberárním demokratem a že to v minulosti nebylo vůbec to samé, za co to vydávají ti, kteří tento pojem dnes používají jak nadávku. Vlastně v knize popisuje proces, kdy přemíra demokracie zabíjí demokracii. A určitě není korektní, když tvrdí, že rozhodování o politice státu nepatří do rukou všem. Jednoznačně obhajuje delegovanou demokracii. A vidí-li člověk dnešní stav věcí, rád mu dá za pravdu. Je to jen podezření, nebo jistota, že chce-li nějaká zájmová skupina uskutečnit něco, co by každý kompetentní a rozumný člověk nikdy neodsouhlasil, nechá o tom rozhodnout voliče v referendu?
Mimo jiné, všimli jste si při posledních dvou volbách, že pro některé politiky už nejsme občany, snad ani lidmi, nýbrž jen "voliči"? Voliči, v prvním pádě, kdo, co? Voli.