Bůh a stát
Michail Alexandrovič Bakunin
Michail Bakunin, ruský filozof, revolucionář a anarchista, představil ve svém nejznámějším textu nazvaném Bůh a stát výklad společenského vývoje, podle nějž člověk překonává stadium zvířete a božského otroctví díky své schopnosti vzpoury. Stát a náboženství ve službě kapitálu ničí svobodu a důstojnost člověka. Církev a stát se svým idealismem a národní tradicí jsou vždy založeny na útlaku a stejně jako lidová náboženská praxe jsou vážnou překážkou osvobození lidstva, kterého je třeba dosáhnout uskutečněním revoluce zdola.... celý text
Přidat komentář
Jsem rád, že kniha přistála v mé knihovně...Bakunin už v 19. století předpověl hrůzy a nefunkčnost komunismu. Jeho úvahy o významu a převaze materialismu jsou pro mě coby věřícího a idealisty docela zajímavé a podnětné.
Samotný spis má necelých 150 stran, ale pojednává o spoustě věcí - o náboženství, o státě, o socio-ekonomických vztazích, o idealismu vs. materialismu a dalších. Bakunin je překvapivě rozumný a klidný autor, což jsem u pověstného anarchistického revolucionáře nečekal. Určitě si knihu přečtu ještě důkladněji.
"'Naši otcové mysleli a jednali takto, musíme tedy myslet a jednat jak oni; všichni okolo nás tak myslí a jednají, proč tedy myslet a jednat jinak než všichni ostatní?' Tato slova vyjadřují filosofii, přesvědčení a praxi 99 % lidstva, libovolně rozesetých ve všech třídách společnosti. (...) Právě to je největší překážka rychlejšího pokroku a osvobození lidského rodu."
"(...), se každý jednotlivec, (...), zdá být vykořisťovatelem druhých, protože materiálně všechny potřebuje a nikoho nepotřebuje morálně."
Štítky knihy
filozofie náboženství anarchismus kritika náboženství stát a církev idealismus kritika materialismusAutorovy další knížky
| 2015 |  Bůh a stát |
| 1926 | Zpověď caru Mikuláši I. |
| 1903 |  Výbor z díla Michaila Alexandroviče Bakunina |
| 1903 | Výbor ze spisů |
| 1903 | Vybrané stati |
Viem, že si týmto komentárom nezískam nových priateľov, ale aj tak to sem šprcnem. Bakunin je v konfrontácii s Marxom treťotriedny filozof. Pracuje s filozofickými kategóriami, ako napríklad materializmus, len veľmi nepoučene, akoby ani netušil, že vo svete prebehol nejaký nemecký idealizmus (viem, že tuší, spomína tam minimálne Schellinga). Jeho predpoklady by taký Kant "rozložil na atómy" v priebehu desiatich sekúnd. Súčasne do politickej teórie a kritiky kapitalizmu nevrazil ani zďaleka taký klin ako Marx, ktorého koncepcia odcudzenia napríklad je v tomto kontexte výborná a aktuálna aj dnes, a hoci sa aj jeho historickému materializmu dá vytýkať všeličo, aspoň sa to dá považovať za svojbytnú filozofiu v zmysle svojbytného výkladu sveta. Bakunin mi v tomto pripomenul Ayn Randovú, pri ktorej "originálnej filozofii" sa filozofi taktiež uškŕňajú a dávajú ju za príklad toho ako sa to robiť nemá, pretože absolútne kľúčové, fundamentálne pojmy používa tak, akoby boli samozrejmé a pritom to tak vôbec nie je. Zároveň - zmlátiť takýto abstraktný dalo by sa povedať až vulgárny idealizmus (ktorý občas naberá až formu slameného panáka) je vskutku prosté a nezaujímavé. Oceniť sa tu tak podľa mňa dá len isté prvenstvo.