Bůh chodí po světě vždycky inkognito
Laurent Gounelle
Nová kniha autora mezinárodního bestselleru Muž, který chtěl být šťastný je poutavým a inspirativním příběhem, který otevírá cestu k nejhlubším úvahám o nás samotných: Jak překonat své zábrany, strach a naučené chování a vybočit z nalinkované cesty svého života, když nám nepřináší uspokojení? Jak se vymanit ze stereotypů, které omezují náš život? Jak poznat sebe sama? Představte si, že jste úplně na dně, chcete skoncovat se životem, a v posledním okamžiku se objeví neznámý muž, který vám zachrání život. Vy se mu na oplátku zavážete, že uděláte všechno, co vám řekne, a splníte veškeré příkazy a úkoly, které vám uloží. Nemáte na výběr, na dohodu přistoupíte a ocitnete se v neuvěřitelné situaci, nad kterou nemáte žádnou kontrolu. Ze dne na den přestanete být pánem svého života. Váš život je ale najednou mnohem zajímavější než dřív. Začínáte si klást otázky, které jste si dosud nekladli. Prostřednictvím zkoušek, které podstupujete, začínáte objevovat sebe sama. Postupně se vás však zmocní pochyby. Co má ten muž, který se vám připletl do života, vlastně v úmyslu? Kým doopravdy je? A kdo jsou ty záhadné postavy z jeho okolí? Na povrch vyplouvá čím dál víc podezřelých okolností a váš neklid se stupňuje.... celý text
Duchovní literatura Literatura naučná Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2010 , Rybka PublishersOriginální název:
Dieu voyage toujours incognito, 2010
více info...
Přidat komentář
Poměrně obsáhlejší, ale moc hezký příběh, který obsahuje prvky sebeřízení a duchovní literatury, stejně jako malý nádech krimi a thrilleru, Všechny knihy Gounella kladou velký důraz na příběh a myšlenky předkládá až druhotně, nenásilně a naštěstí příběhy jsou dobré. Tak i zde. pěkné počtení.
Dobře napsaná motivační kniha, s malinko předpokládaným rozuzlením. Četla jsem ji na dvakrát, protože si ji půjčila dcera a ta mi ji vrátila, až si ji přečetla i její kamarádka... :-)
Ani tentokrát příběh od p. Gounella nezklamal, ba naopak. Je to krásný, svěží příběh plný moudrostí, který má každému čtenáři co předat, za což mu tímto srdečně děkuji.
Velmi mě zaujalo uvedení do děje. Kniha je opravdu čtivá, první polovina hodně vyprávěcí, ale bavila mě a inspirovala, potom jsem začala mít vztek na pana Debruileho a tak jsem na chvíli knihu odložila. Chtěla jsem ale vědět jak to dopadne, a tak jsem se ke čtení opět vrátila. Druhá polovina má opravdu rychlý spád. Člověk hltá řádky a nemůže se odtrhnout. Jen projev ke konci knihy mi přišel kýčovitý, jak z amerických filmů.
Konec mě opravdu velmi překvapil i když to působilo jako trochu moc náhod najednou. Jsem ráda, že to skončilo dobře. Je to dobrá kniha k zamyšlení. Celkově se mi velmi líbila!
Kniha je nesmírně čtivá, pro mě od začátku až do konce, nemohla jsem se odtrhnout. Je v ní jakoby poučný psychologický návod, jak se vymanit z pocitů strachu z ostatních lidí, z toho lišit se, říct svůj názor, nesouhlasit, vyjádřit se a být sám sebou, jak překonat z dětství vrytý pocit vlastní méněcennosti, jak získat větší vnitřní svobodu ve vztahu k druhým a tím s nimi nakonec navázat skutečný autentický vztah. Záměr čtenáře psychologicky poučit a předat rady je z knihy pro mě trošičku rušivě a prvoplánověji cítit, ale i přes tuto účelovost je to vynikajícím způsobem vyprávěný román.Jako psychoterapeut mohu říct, že psychologické principy, které jsou do knihy románově zakomponovány tak, aby je každý pochopil a mohl zkusit aplikovat, jsou reálné a v praxi tak fungují. Pro mě sice tyto principy díky mé profesy byly možná až příliš známé a vysvětlovány příliš polopaticky a pro mě již neobjevně, ale tomu, pro koho to není denní chléb to právě může dobře posloužit a inspirovat v řešení vlastních problémů. I přesto mě kniha nesmírně bavila, má spád, napětí, těšíte se na každou další stránku, navíc kniha nepostrádá rozumnou hodnotovou orientaci.Pro mě byl děj možná až příliš předvídatelný, včetně psychologických rad co hlavní hrdina dostával, a včetně konce, který mě napadl již v polovině, ale přesto mě děj velmi bavil, vtáhl, hlavnímu hrdinovi jsem fandila, jeho osobnostní posuny a boje s ním naplno prožívala. Kniha má happyend, řekla bych, že až příliš jednoznačný,trochu pohádkový, což ji v očích některých může snižovat, ale mě se vlastně líbí, že se autor nesnažil o intelektuálně složitý a nejednoznačný konec, kterým by uspokojil své ego, ale nebál se čtenáře prostě potěšit koncem dobrým, byť se tím vystavil riziku, že konec bude některými pokládán za možná trochu kýčovitý. Já myslím, že je prostě pěkné dovolit si v románu potěšit happyendem. V životě máme nedobrých a nepohádkových konců až až.
Tato kniha mi byla moc doporučována, takže jsem ji do ruky brala s velkým očekáváním. Začátek proto byl spíše rozpačitý, kostrbaté věci, trochu strojené vyprávění s nějakým účelem, který z toho člověk cítí ale moc mu nevěří, nicméně když to člověk přestal vnímat jako román a četl to jako knihu osobního rozvoje, tak to přestalo vadit - a nakonec se z toho stal i ten román.
Během knížky jsem pořád nevěděla, co si o tom všem mám myslet, ale závěr byl fantastický a to ovlivnilo moje celkové hodnocení knížky.
Dostala jsem do ruky tuto knihu přesně ve správný čas. Zrovna řeším svou životní situaci a přemýšlím proč mi nic nevychází, kde se ztratilo moje sebevědomí. Jsem takový Alan. Tato kniha mi pomohla najít částečně odpovědi a snad i cestu jak dál. Určitě si přečtu i druhou knihu Muž, který chtěl být šťastný. Nejvíc mě zarazilo, že na druhých člověk vidí, kde je zakopaný pes, ale na sebe sama tak pohlížet neumí. A na rozdíl od ostatních komentářů, mě zajímala první polovina knihy a druhou polovinu jsem dočetla velmi rychle.
Byl jsem příjemně překvapen. Čekal jsem nudnou "učebnici" jako Mnich, který prodal své ferrari, ale tahle knížka má příběh a nějaký děj. Závěr trochu překombinovaný, ale i tak se to dobře četlo a myšlenky byly celkem nenásilně zakomponovány do textu.
Ze začátku trochu zdlouhavé, po první třetině jsem myslela, že to vzdám, ale udělala jsem moc dobře, že jsem to dočetla. Pak už se to četlo samo.
Musím říct, že některé pasáže z knihy jsou poučné i zajímavé, ale z celé knihy si budu spíše pamatovat pouze slova jako "akcie" či "podniková strategie"; Kniha mě nijak extra nezaujala, spíše jsem byla zvědavá, jak to celé dopadne. A ikdyž jsem tušila, jak to celé skončí, tak musím říct, že ten konec byl fakt přitažený za vlasy.
Od této knížky jsem očekával, že se pobavím a přitom se něco dozvím a z tohoto pohledu mě potěšila. Je hezky napsaná, často jsem se zasmál a nakonec vše dobře dopadne. Hlavní hrdina prochází intenzivním osobnostním vývojem formou často extrémních úkolů. Kromě hlavních myšlenek vedoucích k rychlému osobnostnímu rozvoji je zde pospáno peklo současných korporací, jejichž posláním je pouze rychlý růst akcií na burze. Také je zde zachycena atmosféra současné Paříže a v kontrastu s ní i krása francouzského venkova, kde lidé ještě žijí pomalu.
Mě se kniha moc líbila, až na některé pasáže, které mi připadali nudné a to, když se to právě odehrávalo v práci. Jinak ke konci to bylo dost napínavé, pro mě s překvapivým koncem.
Celá kniha mi trochu připomíná Celestýnské proroctví. Taky se tu různá moudra halí do hávu akce a napětí. Jako kdyby autoři hledali cesty, kudy dodat takovéhle věci i lidem, kteří by po nich možná jinak nesáhli.
Všimnu si, komu autor knihu věnuje, a říkám si, jestlipak se něco z toho příběhu tak trochu v bleděmodrém přihodilo přímo jemu – autorovi?
Když se někdo chová jako oběť, moc těžko se mu to říká (většinou takovou klasifikaci odmítne) a moc těžko se mu ukazuje, že existuje i něco jiného, pro něj dosažitelného. Někdy se to dobro k němu musí přistrčit skoro po zlém. To se dělo Alanovi, který se pasoval do role oběti úplně a dokonale. Mnoho lidí chodí po světě a chová se jako on. Moc bych každému přála, aby potkal někoho, kdo by mu řekl: „…musíš si projít určitými zkušenostmi, které změní tvůj pohled na svět a díky nimž překonáš své obavy, pochyby, úzkost…“ a kdo by ho pak po té cestě nových zkušeností ještě doprovázel tak dlouho, až žák začne mít na učitele zlost, osvobodí se od jeho vedení a začne svůj život žít sám – plně a vědomě.
Jestliže se mi tato kniha líbila, asi se můžu těšit, až vezmu do ruky autorovu první knihu, na kterou se v komentářích pějou jakési lepší ódy.
Po Muži, který chtěl být šťastný funguje tahle kniha jako polití kýblem studené vody.
Co mě překvapilo hned, když jsem knihu měla v ruce poprvé, je její tloušťka. V porovnání s předchozí je tohle slušnej macek.
Opět jde o příběh s hlavním hrdinou,Allanem, který je, mám-li to shrnout zoufalec k uzoufání. A díky dost, za vlasy přitažené okolnosti, se nechá jako loutka ovládat cizím člověkem.
Jak už prozrazuje zmníněná objemnost knihy, tak je to plné nezáživných částí. Allan se pasuje do role největšího chudáčka na světě, až má jeden chuť ho chytnout a jednu výchovnou mu vlepit, ať se srovná.
Dostává rady a úkoly, které musí spnit, a které mají sloužit k rozvinutí osobnosti. V porovnání s první knihou autora se de facto jedná jen o opak toho, čeho chcete dosáhnout.
Nechci moc prozrazovat a tak napíšu jen, že konec je FAKT ÚLET. Zakončení děje je tak absurdni, že jsem si musela několikrát promnout oči, jeslti čtu správně. Nevím jestli to autor myslel vážně nebo to tam dal, jen tak na pobavení.
Já jsem teda zírala.
Štítky knihy
duchovno náboženství duchovní život rozvoj osobnosti, osobní rozvoj esoterismus, ezoterika
Autorovy další knížky
2008 | Muž, který chtěl být šťastný |
2015 | Den, kdy jsem se naučil žít |
2010 | Bůh chodí po světě vždycky inkognito |
2013 | Filozof, který nebyl moudrý |
2017 | A objevíš poklad, který v tobě dřímá |
Úžasná kniha, nemohla jsem se od ní odtrhnout a každý den jsem se těšila, až se s ní setkám.
Začátek je poněkud zvláštní, ale poté se to rozjede a zastavit se dá leda jen na poslední stránce.
Hodně mi dala, jedna z nejlepších knih, které jsou!