tulipa profil
Anna
žena · Pardubický kraj · statistiky
Nové knihy v seznamech
Kdo jsem
POPLETOVÉ Na moře vypluli v Cedníku, vcedili na moře: nedbali přátel moudrých rad, v zimní den, za bouře, bez výhrad, vcedili na moře! Když Cedník stáčel se dokola,„Utopíte se!“ řeč zazněla, Zvolali, „Cedník je malá věc, ale nám je to fuk! Jde přece o hec! Vcedíme na moře!“Popletů končin, tu, sotva je, přespoře: zelené hlavičky maj, modré ručičky, vcedili na moře. Odpluli na moře v Cedníku, v Cedníku vpřed, ten kvalt! Hráškový závoj, byť krásný, se dmul co plachta a stuhou byl vázán na kůl,či stonek, co z fajfky tu stál; A kdo jen zíral, jak kol plují, drzí,řek „Beztak to převratně skončí a brzy! Vždyť nebe je temné a daleko spějí, a na pováženou je, když díry zejí v Cedníku, vpřed, ten kvalt!“Popletů končin, tu, sotva je, přespoře: zelené hlavičky maj, modré ručičky, vcedili na moře. Však vnikla voda k nim, cupydup však cupydup vnikla k nim; aby zůstali suší tak schovali nohy v růžový piják, složený, drahý, připnutý špendlíkem. V nádobě z kredence strávili noc, a chválili sebe „Jsme přemoudří moc! Ať nebe je temné a daleko cesta, nesporně nezbrkle neplujem z města, kroužíme s Cedníkem!“Popletů končin, tu, sotva je, přespoře: zelené hlavičky maj, modré ručičky, vcedili na moře. A celou nocí tak pluli pryč;až slunečný za ponor, hvízdali, trylkali píseň luní, ozvěnou měděný gong k níž duní, ve stínu hnědých hor.„Ó Timballó! Jak šťastní jsme, v Cedníku, v nádobě z kredence, celou noc v úplňku bledém hrajem, pod hrachu-plachtou si odsud plujem, ve stínu hnědých hor!“Popletů končin, tu, sotva je, přespoře: zelené hlavičky maj, modré ručičky, vcedili na moře. Až k Oceánu Západu, co k lesnatým břehům spěl, koupili Sovu a Vozík si tam a půl kila Rýže a z Brusinek mňam a úl plný lesklých Včel. A Čuníka a k tomu jakés Žluvy a Opičku praciček lízátkových a čtyřicet lahví Ná-la-děr a Stilton co zaváněl. Popletů končin, tu, sotva je, přespoře: zelené hlavičky maj, modré ručičky, vcedili na moře. Za dvacet let poté dopluli zpět za dvacet let, ne-li víc,„Jak vyrostli!“ všichni si šeptali,„však, do Jezer v Hrůzné se dostali, až do kopců Křápnudnic!“A k připítkům strojili hostinu, s knedlíky kynutých odstínů;a dodali „Dožít se mezníku, taky se vydáme v Cedníku, —až do kopců Křápnudnic!“Popletů končin, tu, sotva je, přespoře: zelené hlavičky maj, modré ručičky, vcedili na moře.EDWARD LEAR
