Bůh chrání milence
Johannes Mario Simmel
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/249265/bmid_buh-chrani-milence-sYW-249265.jpg
4
140
140
Drama invalidního zpravodaje West-Presse-Agentur Paula Hollanda začíná jednoho zimního rána roku 1956 v rozděleném Berlíně. Odlétá na služební cestu do Rio de Janeira a po návratu zjistí, že žena, kterou miluje a s níž se chtěl oženit, beze stopy zmizela. Rozbíhá se vyšetřování, které vynáší na světlo spoustu rozporuplných skutečností a faktů, jejichž kořeny sahají hluboko do nacistické minulosti Německa. Až teď si Paul uvědomuje, že o Sibylle vlastně skoro nic neví. Rozhodne se pustit do pátrání sám, protože musí poznat pravdu o Sibyllině životě a jejím podivném zmizení.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1995 , Ikar (ČR)Originální název:
Gott schützt die Liebenden, 1957
více info...
Přidat komentář
Tato kniha, ostatně jako snad všechny od Simmela, se výborně čte, autorův styl psaní má spád, je poutavý, nutí číst dál a dál. Děj samotný není špatný, ale má své drobné mouchy, které odpouštím. 80%, 28. 12. 2023.
Hodně čtenářů tady píše, že tohle je ještě nedozrálý, méně povedený nebo nenáročný Simmel. Za mě tedy prvotřídní záležitost, takže jsem opravdu zvědav na ty ryzí simmelovky. (Čtyři hvězdy proto, že pět si nechávám na ty opravdu nejnej knihy, které jsem kdy četl.)
Poprvé jsem ji četla kdysi dávno a teď, díky čtenářské výzvě, podruhé. Nějak mám vnitřně pocit, že se mi kdysi líbila víc než teď. A to jsem si většinu nepamatovala.
Paul a Sibylle, pár, který se bezmezně miluje, jenže pak se ohlásí minulost a docela se to zvrtne. Ochrání je nakonec někdo?
P.S. co dělá ten solár nebo co to je na obálce knihy o lásce??
Zajímá, poměrně čtivá kniha, která měl ale vcelku nakonec zklamala. Začátek byl moc pěkný, líbilo se mi popsání velké lásky mezi Pauelm a Sibylle, ale od chvíle kdy začal pátrat potom proč zmizela už to nějak ztratilo jiskru. Především mi přišlo že se autor nějak nepopasoval s tím jaké ty postavy vlastně mají povahu, Sibylle byla nejvíce rozporuplná, jakoby její minulé já k ní nepatřilo, což zmiňoval i Paul po zjištění jejího příběhu- ale pokud to tak autor zamýšlel chybělo vysvětlení proč to vlastně tak bylo. Trochu mě zamrzelo že se vlastně moc nevysvětlilo proč Sibylle ty činy udělala, odbylo se to jen nějakým "zraněním" srdce a zklamáním, ale přišlo mi nedomyšlené nebo nevysvětlené. Třetí část knihy už mi přišla nejvíc rozkročená a knihu jsem dočetla s trochou pachuti. Je to příjemná oddechovka, ale navnadilo mě to na trochu víc než mi to dalo. Je ale pravda, že ponurá nálada z knih na mě v den dočtení dopadla silně, takže něco do sebe má.
Po posledních přečtených, který pro mě nebyly právě to pravý ořechový, mi Simmel spravil chuť. Je úžasný vypravěč a vedle Remarqua ho řadím mezi nejlepší německy píšící autory.
Úžasná atmosféra! Nemilosrdné počasí dokonale prohlubovalo samotný děj. Jako byste tam byli a poryvy větru s vámi smýkaly na všechny strany, promočené nohy zábly až do morku kostí a déšť vám bičoval obličej. Moc se mi líbil příběh jako takový, tak skvěle napínavý; i úvahy o víře a naději - ruku v ruce dokonalé. Závěr mě nakonec ukonejšil. Bůh chrání milence.
Bravo, Simmele! A děkuju. K tomu, že je to jeden z prvních autorových románů, ještě smekám.
***
„Nic netrvá věčně. Ani smutek, ani štěstí.“
„Vznik věcí je bez hranic. Čím vznikají, tím také nutně scházejí, neboť se navzájem odškodňují a splácejí si křivdy podle pořádku času.“
„Každý člověk musí něčemu nebo v něco věřit.“
„Laskavost je důležitější než láska.“
„Zdá se, že láska a nenávist k sobě mají velmi blízko. Ale člověk může milovat i nenávidět jen toho, v koho věří. Nenávist dokonce víru předpokládá.“
„Člověk přijde v životě o hodně věcí, které už nikdy nezíská zpátky.“
***
Líbí se mi, když mezi řádky narazím na knihu, kterou hlavní hrdina čte („...se pustil do románu Než se rozední od Louise Bromfielda.“) a já sama ji mám přečtenou a přesně vím, jakou atmosféru má autor na mysli.
Něco P. Simmelovi povedlo více, něco méně, jako třeba v tomto případě, ale i tak to za přečtení stojí.
Za mě velmi ctiva kniha, četla se mi moc pěkne,konec překvapí i přesto, že od druhé Kapitoly víte jak celý příběh skončí.
Docela stručná, ale pěkná knížka. Vzala jsem si ji k moři a to bylo ideální. Zajímavé téma, rychlý (až moc) spád a ne úplně čekaný konec. Určitě stojí za přečtení. A ví někdo jak to měl Simmel s Bohem? Na toto téma u něj narážím často ? :)
Za mě výborná knížká. Mám ráda když se v knize mísí nějaká zápletka s láskou a ještě se to odehrává v dřívějších dobách pro mě nepoznaných. Za mě určitě plný počet hvězd
Dobře čtivá knížka, sice krátka, ale vše podstatné se člověk dozví. Na konci jsem od Petry W. čekala trochu větší zápletku, než že půjde jen o peníze, ale i tak skvělá kniha, co rozhodně nenudila :-)
Sice stručná, ale přesto výborná kniha. Nikdo neumí psát o lásce, citech, vášni (mnohdy zničující), tak jako Simmel.
Moje první knížka od tohoto autora. Moc se mi líbí styl jeho psaní a to jsem měla z jeho knih strach. Nechám si tento příběh uležet v hlavě a v duši a pustím se do dalších jeho knih. Moc pěkná kniha.
Na prvotinu velice dobrý a skvělě napsaný příběh. Snadno a rychle se četl a zůstal po něm smutek na duši, ale i tohle mám u Simmela ráda.
Muž a žena objavujú po vojne znovu svoju vieru v čistú lásku. Nie však nadlho. Zmiznutie Sybily znovu otvára trinástu komnatu vojny, ktorá dokončuje svoje dielo. Veľmi napínavý romantický príbeh s kriminálnou zápletkou.
Citácie:
"Veril som v Sybilu! Ona bola pre mňa to, čo je pre druhých náboženstvo alebo politické učenie. Som reportér. Odo mňa nikto nemôže žiadať, aby som ešte veril cirkvi alebo politike. Ani kúzelníkov asistent už neverí trikom svojho šéfa. Ale v šéfa možno verí. Každý človek musí v niečo veriť, to som už dávno pochopil. A ja som si na to vybral Sybilu."
"Keď som nad ránom zaspával s ňou v náručí, mal som pocit, akoby som bol práve na spovedi a dostal rozhrešenie za všetky hriechy. U Sybily som bol taký bezpečný, v úplnom bezpečí."
Čtvrtá kniha JMS, kde je už několik typických prvků psaní JMS. Dobrá zápletka, horší vyústění zápletky, které se může zdát až useklé, aby už to bylo napsáno. Můj dojem. Jinak klasický konec hlavního hrdiny.
Autorovy další knížky
| 1976 |  Láska je jen slovo |
| 1998 | Všichni lidé bratry jsou |
| 1992 | Nemusí být vždycky kaviár |
| 2001 | Svůj kalich hořkosti |
| 2007 |  A s klauny přišly slzy |
Ze začátku mi to přišlo nudne,pak to ale dostalo ten ,,simmelovský šmrnc".