Bůh deště pláče nad Mexikem
László Passuth
Neobyčejně plastický portrét největšího conquistadora Hernanda Cortéze a jeho protivníka aztéckého vládce Montezumy na pozadí střetu dvou kultur, dvou světů. Na jedné straně hrstka chatrně vyzbrojených žoldnéřů, proti nim organizovaná moc mohutné indiánské říše, prostírající se mezi dvěma oceány. Nelítostný boj vedený všemi dostupnými prostředky strategie i diplomacie. Zápas plný zvratů, který - i když dnes známe jeho výsledek – nepostrádá napětí. Tento monumentální obraz je doplněn sugestivním popisem přírodních krás, místních zvyků, krvavých náboženských rituálů, starobylé kultury a monumentální architektury. Kniha byla přeložena do celé řady jazyků.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1968 , OdeonOriginální název:
Esöisten siratja Mexikót
více info...
Přidat komentář
Od chvíle, co jsem na vlastní oči spatřil pyramidy v Mexiku a dozvěděl se něco víc o historii dobývání této země, jsem uvažoval o tom, že bych si rád přečetl Cortézův příběh zpracovaný beletristicky. Toto ale nebyla dobrá volba. Kniha je napsaná těžkopádně a nezajímavě. V polovině jsem se mrkl do Wikipedie, abych si ověřil nějaké údaje a zjistil jsem, že je zde vše napsáno mnohem lépe, takže už jsem to na Wiki dorazil až do konce a Boha deště definitivně zaklapl. :o)
Historie dobytí Mexika a rozvrácení aztécké řiše literárně zpracovaná na podkladě sporých písemných pramenů - Cortézových dopisů, knihy Cortézova kaplana de Gomára, a konečně zápisků jednoho z Cortézových vojáků je bezesporu zajímavým tématem pro čtenáře, který má v oblibě historické romány. I když u nás není autor příliš známý, patří v zahraničí k nejčastěji překládaným madarským spisovatelům a proslul zéjména svými historickými a biografickými romány.
Štítky knihy
maďarská literatura Mexiko kolonizace Aztékové dobývání, dobyvatelé historické romány
Autorovy další knížky
1968 | Bůh deště pláče nad Mexikem |
1978 | Lombardský zámek |
1981 | Bohovia mrznú v zlatej hmle |
1979 | Jana Neapolská |
1970 | Lagúny |
Budu-li upřímná, Loukotková by to napsala lépe. Chvílemi jsem se strašně nudila. Téma nepochybně zajímavé, ale kdyby to mělo o 50 stran méně, bylo by to záživnější. Hlavní nevýhoda historických knih je, že člověk ví, jak to dopadne. Takže já, samozřejmě, celou dobu věděla, že Mexiko je odsouzeno k zániku a autor to stále protahoval. Prostě i u knih občas platí, že méně je někdy více. Další knihu autora si již nepřečtu.
(A samozřejmě, že pan Cortéz zničil, celou tu Aztéckou říši, jaksi omylem a pokud vás ve škole učili, že to byl odporný bandita, tak vám lhali. Oni vůbec do té Ameriky jezdili jen milí lidé, kteří to s indiány mysleli dobře, jen se jim to trochu vymklo z rukou.)