Bůh se mnou měl nějaký plán!: Vzpomínky německé Sintky
Zilli Schmidt (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/521828/bmid_buh-se-mnou-mel-nejaky-plan-vzpomin-l2Q-521828.jpg
4
36
36
Cäcilie „Zilli“ Reichmannová, také Zilli Schmidtová (1924–2022), pocházela z rodiny německých Sintů. V „cikánském táboře“ v Osvětimi-Březince se jí v letech 1943–1944 podařilo díky krádežím a kontaktům s kápy chránit své blízké. Avšak v noci na 2. srpna 1944 byla zavražděna její čtyřletá dcera Gretel, její rodiče, sestra se svými šesti dětmi a řada dalších příbuzných. Téhož dne poslaly oddíly SS Zilli na nucenou práci do tábora Ravensbrück. Zilli se však odtamtud podařilo uprchnout. Když válka skončila, shledala se pouze se svými dvěma bratry. O svém příběhu začala hovořit teprve před několika málo lety. Příběh Cäcilie Reichmannové není jen pietním dokumentem vydávaným z úcty k obětem romského holocaustu, ale líčí i život německých Sintů na základě osudů jedné rodiny. Je zároveň ojedinělým seznámením s duší a myšlením výjimečné osobnosti, kterou Cäcilie Reichmannová byla.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2023 , TritonOriginální název:
Gott hat mit mir etwas vorgehabt! Erinnerungen einer deutschen Sinteza, 2020
více info...
Přidat komentář
Zajímavý příběh o životě německé Sintky a její rodiny s válečnou tragédií, bohužel dost rozvlekle vyprávěný a zdůrazňování víry, byť po těch zážitcích pochopitelné. Zaujaly mne spíše předválečné historky o tom, jak žili, samozřejmě válka byla předem jasné smutné téma. Audiokniha ČRo.
Při četbě si člověk vybaví výroky některých našich pánů politiků, kteří bědovali nad zrušeným vepřínem, protože těch 1300 lidí se v Letech učili pracovat a ten vepřín přece tak dobře fungoval.
Je smutné, že na existenci tábora a nedůstojný stav museli upozornit zahraniční novináři (Polansky a Pape). Jsem rád, že zdejší památník navštívil náš současný prezident a situace se v mnohém zlepšila.
V knize mě mimo jiné zaujal jeden paradoxní moment, kdy autorka vyjadřuje svůj obdiv ke spolkovému kancléři Helmutu Schmidtovi. Schmidt byl podle rasových zákonů míšencem, ale navzdory tomu dosáhl v německé armádě důstojnické hodnosti. Sympatie k nacistickému režimu nakonec ztratil a ironicky to byl on, kdo v roce 1982 inicioval uznání romského holocaustu (Porajmos) spolkovou vládou.
Mohlo by se zdát, že se jedná jen o další emotivní příběh někoho, kdo prošel koncentračními tábory. Takových už byly stovky, řeknete si. Ano, všudypřítomná diskriminace, utrpení, ale i naděje na to poukazují. Více než samotný pobyt v táborech však tentokrát mou pozornost upoutalo smýšlení a potažmo celý život Sintů, který se téměř diametrálně liší od toho našeho gádžovského. Ať už se jedná o větší důraz na tradice, zvyky, obřady nebo rodinu a všeobecně rodinné vztahy.
Jenže tyto jejich tradiční hodnoty se evidentně ani po tolika letech nehodí do „našeho“ moderního světa. A jak sama paní Zilli zmiňuje v závěru knihy, většina mladých Romů se v rámci začlenění do společnosti rozhodla své projevy, kulturu i jazyk raději potlačit, jen aby vůči nim lidé neměli předsudky. Vím, že to není jednoduchá otázka, sama nejsem na danou problematiku odborník. Jen si vlastně po dočtení nejsem jistá, zda mě víc pálí minulost nebo přítomnost.
Zilli Schmidtová, německá Sintka ( co ten název znamená, jsem si musela vygooglit, nikdy jsem neslyšela:):))
Narozena roku 1924 a vypráví ve svých 95 letech svůj životní příběh. Ve své autobiografii vzpomíná na celý svůj kočovný život. Od dětství přes Osvětimi, po život podomní obchodnice s textilem a koberci. Největší a nejsilnější vzpomínky jsou na život v koncentračním táboře, kde přišla o celou svoji rodinu a na Mengeleho. A právě Mengele rozhodl o tom, že 2.8. 1944 nastoupila do vlaku , který jel do Ravensbücku a tím ji zachránil život. Navzdory osudu, čím vším prošla tvrdí, že měla krásný život a říká o sobě, že je boží dítě a za to všechno děkuje svému Pánu Bohu
Taky jsem si poslechla na Českém rozhlasu. Vyprávění se mi moc líbilo, i když kruté. Paní Zilly byla velmi odvážná, silná a optimistická žena. Autenticky a citlivě načteno, což vám pomůže ten smutek zvládnout. A paní Zilly pro mě vzor, jak se postavit životní tragédii, nemocem, bolestem, samotě, stesku a stáří čelem. A ten zdravý politický přehled a názor.
Využil jsem možnosti poslechnout si zdarma audioknihu díky mujRozhlas. Trochu jsem měl problém, že jsem se do toho nezabral jako u klasické knihy a tím pádem občas nedával tolik pozor. I tak to byl velice zajímavý poslech a paní Zilli si zažila v životě opravdu hodně.
Jsem vděčná za to, že zůstalo aspoň těch pár, kteří toto etnikum, názor a jazyk můžou přece jen předat dále.
2. srpna 1944 došlo ke zplynování cikánského tábora v Osvětimi. Do té doby si jeho obyvatelé mohli říkat, že třeba... možná... když se "těší" jinému zacházení než zbytek tábora, by mohli léta války zvládnout.
Jenomže tahle kniha je důkazem toho, že tomu tak nebylo.
Autorce přežili ještě dva bratři, a protože měla rozvětvenou rodinu, ještě pár příbuzných.
Vrátila se do maringotky, ze které byla její rodina poslána pryč. Muselo být těžké najít věci lidí, kteří už nežili.
Popisuje svůj život po válce. A jako mnoho lidí žila dlouho, aby mohla i dlouho vzpomínat a truchlit. Ale také milovat, cestovat a věnovat se obchodu.
Působila na mě místy děsně nezodpovědne :), což je asi dáno původem. Ale i prostě pohodově.
Audiokniha. Jeden zajímavý život v kostce. Rozšíření povědomí o německých Sintech. Nahlédnutí pod pokličku romské kultury. Holokaust Romů. Vše velmi jednoduše napsané, bez kudrlinek, pouze fakta. Velice dobře se poslouchá.
Velmi ctive svedectvi o tezkem osudu mlade sintske divky behem 2. sv.v. a celozivotnich nasledcich strasneho traumatu. Kniha je perfektne zpracovana z rozhovoru s pametnici, z textu je dobre patrna jeji energicka a mila osobnost.
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) Romové, cikáni genocida holokaust, holocaust Ravensbrück
Bůh se mnou měl nějaký plán!: Vzpomínky německé Sintky
Příběh Sintky Zilli,která se z důvodu svého původu dostala do tábora v Letech a cikánského tábora v Osvětimy,kde byla zavražděna její rodina i dcerka Gretel.Jak s rodiči žila před válkou,během ní a po ní...to zjistíte po přečtení.