Bůh v renaultu
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/342395/mid_buh-v-renaultu-FJi-342395.jpg
3
147
147
Čtvrtá povídková knížka nejúspěšnějšího českého spisovatele přináší směs pocitů a nálad, jejichž spojnicí je empatie. Mistr silné, mnohdy překvapivé pointy tentokrát nechává svou osvědčenou zbraň často oněmělou. Vzdává se toho, co je bezpečně efektní, ve prospěch toho, co je nebezpečně pravdivé. Hrdinové vieweghovsky svěžích povídek prožívají naše pocity, touhy a strachy — a nabízejí katarzi, která každý takový akt nevyhnutelně doprovází.... celý text
Přidat komentář
Vlastně to nic objeveného není, ale řemeslně dobře napsané. Nejvíc mne pobavila povídka o umírání. Autor dvou románů (Báječná léta pod psa a Výchova dívek v Čechách), který vším ostatním podle mne jen psal parafráze na sebe sama. Nicméně čtivé to je všechno, jenom velmi smutné, že nedokázal najít silné téma. Ono buď to člověk musí prožít (jako Hrabal nebo Velinský) nebo silné fabulovat. A to pokaždé nejde a nejde to každému. Ale zase tak úplně trapné to nebylo.
MV to má těžké. Velice mu rozumím. A má potřebu, zcela logickou TVOŘIT. Více hanět to nebudu...
Autor za to asi nemůže. Přežil tu prasklou aortu, což ho poznamenalo. Neměl by už psát. Ale jméno bývalého úspěšného autora stále prodává.
Ze slušnosti k autorovi jedna hvězda, ale jinak dost ubohý vzorek současné autorovy tvorby. Jinak stále příklad, že autorovo jméno prostě prodává bez ohledu na kvalitu pozdější tvorby.
Po dlouhé době jsem sáhla po Vieweghovi. Kniha na mě působila temným, depresivním dojmem. Bylo to takové povídání životem zlomeného chlápka. Pan autor si něčím prošel a dává to do svých knih.
Mě to nijak nezklamalo, četla jsem to se zájmem.. a to ani není můj oblíbený autor..ano, je to místy sebelítostivé a bolestínské - ale přiznaně, a celkem s vtipem.
Nuda. Ani jsem nedočetla. Svih a lehkost je fuč. Nahrazena sebelitosti a sexem za kazdou cenu.
Je ohromná škoda, že knihy Michala Viewegha už nejsou, co bývaly, než si prošel, čím si prošel. Určitě je ale budu dál číst a doufat v překvapení.
Tak asi takhle. Jako oddychovka do nemocnice dobrý. Ale marně se snažím najít starého dobrého Viewegha. Jedná se v podstatě o soubor povídek "o ničem" :-D. Jedna povídka o krásném posledním dnu a posledním přání se mi tedy líbila, naopak poslední povídku bych do knihy nezařazovala. Protože kdo si chce číst bez jakékoli navaznosti ofňukají o tom, jak je těžké potkat na akci skorobyvalou manželku
Čekal jsem to horší. Vieweghovi z počátků (Báječná léta pod psa, Účastníci zájezdu, Povídky o lásce...) to v mých očích nesahá ani po vazbu (a kdyby to napsal někdo jiný, nějaký nový mladý autor, jsem zvědav, jestli by mu to vydali) ale špatné to není: z autora-playboye a ironika se stal unavený, kousavý sebeironik. Pro někoho dojemná zpověď (jsem si jistý, že nějaké autobiografické prvky jsou přítomny), a pro někoho jiného fňukání "celebrity" sražené na zem, navíc fňukání průměrně napsané. Povídky často mají slabou nebo žádnou pointu, ale zase jsou krátké a čtivé. Na druhou stranu jsem zde objevil něco, co jsem nemyslel, že někdy uvidím: existenciální otázku v díle Míši "Kurva, kozy, sakra" Viewegha! Zkrátka nám Viewegh trochu vyčpěl, hodně potemněl, zestárl, ztratil pýchu a humor mu trochu zhořkl a vymizel. Chápu lidi, kterým se to líbí, chápu ty, co se jim to nelíbí. Celkově si to po druhé asi nepřečtu (i díky té "čurací" povídce, která mě bude ještě dlouho strašit ve snech), ale četby nelituju (nutno ovšem podotknout, že jsem knihu četl během nemoci a kdybych měl na práci něco lepšího,ale coby kdyby...). Moje pátá knížka od tohoto autora a teď vzhůru na obávanou Muž a žena, která prý značí počátek samého konce české literatury. Už se těším!
Michala mam moc rada. Neni to jeho nejlepsi kniha, ale I tak jsem si ji rada precetla.
Ale jo, bavil jsem se. Autor jaksi nabral ztracený nadhled a opět bravurně popisuje a někdy vyloženě sarkasticky glosuje životní peripetie hrdinů dvanácti povídek, ponejvíce pak Oskara, autorova dobře známého alter ega...Tenhle "post" Viewegh mě docela baví a myslím to upřímně.:-)
Knihu jsem rozečetla a když jsem se k ní po třech dnech vrátila, už jsem nevěděla, o čem to vlastně bylo...takže za mě rozhodně nedoporučuji, sice přečtené za chvilku, ale stále se vám v ději zobrazuje lítostivý muž, který kdysi užíval slávy a nedokázal ocenit drobnosti života. Egoista a namyšlenec, který vlastně sebe neumí brát s nadhledem. Nečtěte to...:-D
"Nejúspěšnější český spisovatel", jak rád sám sebe označuje Viewegh... bejvávalo:( a to mě dříve bavil. Řeknu to stručně, co se mi honí hlavou u jeho nejnovějších knížek - ten to tahá až z paty. A stejně sáhnu po další nové knize s malou nadějí, že je krize překonána - a nic. Asi už bylo napsáno vše, co mělo být, nebo nevím. Promiň.
Nestojí za to číst... a to byly doby, kdy jsem si Viewegha na dovolené ráda přečetla... vulgární, ufňukaná knížka, u které za týden nebudu vědět, o čem byla...
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Další kniha od tohoto autora se mi vůbec nelíbila