Noci čarodějky
Graham Hancock
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/220946/bmid_noci-carodejky-Cq2-220946.jpg
4
15
15
Tento román pojednává o střetu dvou říší, dvou armád a dvou bohů války. Pět set dobrodruhů se bez okolků bezhlavě vrhá proti té nejkrutější z domorodých armád starých amerických kontinentů, která se skládá ze stovek tisíc vojáků. V této válce proti sobě bojují bohové a lidé. Temné síly hýbající dějinami lidstva předvedou svoji moc ve chvíli, kdy příjezd Cortése naplňuje proroctví příchodu boha Quetzalcoatla. Aztécký vládce Montezuma se zoufale snaží uspokojit boha války lačnícího po lidských obětech. A posláním španělské inkvizice je ještě větší krveprolití. Do víru těchto událostí a střetu mezi dvěma bohy války je vržena Tozi, Pepillo a krásná Malinal, otrokyně a kurtizána, která Montezumu nenávidí tak hluboce, že je v zájmu jeho záhuby ochotna zradit svoji zemi a svůj národ.... celý text
Literatura světová Fantasy Historické romány
Vydáno: 2014 , TalpressOriginální název:
Nights of the Witch, 2013
více info...
Přidat komentář
Kniha je velmi zdařilá. Zajímavý je popis politiky Cortéze, kdy mu umožnilo vyjednávání s jednotlivými kmeny sestavit armádu, která mohla dobýt Mexiko. Zajímavé jsou i popisy využití opancéřovaných psů, koní a bezmocnost indiánů, kteří měli pouze zbraně z obsidiánu. Bohové tam vlastně nejsou dva, ale jeden, a to bůh války, který od indiánů žádá lidské oběti a slibuje Montezumovi vítězství, a na straně druhé v podobě sv.Petra nabádá Cortéze k vylodění v Americe. Výsledkem je ještě větší krveprolití. Krásná Malinal se stane milenkou Cortéze a radí mu, jak nejlépe vyjednávat s indiánskými kmeny, čímž mu umožní zničit vlastní národ.
Sice jsem četla napřed druhý díl, protože první v knihovně nebyl, ale ani tak jsem se nepřipravila o čtenářský zážitek. Vychválila jsem díl druhý, první není o nic horší. Naopak - skvělé vyprávění, velmi živé a poutavé. Cortéz coby dobyvatel je zde vykreslen jako čestný, chytrý válečník s relativně dobrým srdcem a smyslem pro fér jednání. Sice to moc dobře neladí s masakrem v Potonchanu, ale tenkrát byly poměry opravdu jiné. Muňózův neslavný konec mě velmi potěšil. Taková bestie nemá na světě co dělat a to, co se mu stalo, si zasloužil, neřád. I jinak jsou všechny postavy zdařilé, žádná se mi nezdá slabá. Trošku možná zpočátku vadí tehdejší indiánská jména, pro nás je to jazykolam, ale i na to lze přivyknout. Výborná, přínosná četba, řekla bych, stálice domácí knihovny.
Zajímavě pojaté dobývání Nové země španělskými konkvistadory, ve kterém se autor nebojí pracovat s dobovými rituály a magií. Nejzajímavějším motivem je obsazení bohů jako aktivních hybatelů dějin. Na jedné straně to je Kolibřík Jihu a na straně druhé Svatý Petr. Jestli však od Petra čekáte ponaučení o křesťanské lásce, můžete na to rychle zapomenout. S heslem „Pokud je Bůh dobrem, nemůže být zlem to, co vykonávají jeho služebníci,“ se dá suše obhájit nejedna malá genocida.
Sympatické je, že příběh nepreferuje ani jednu stranu. Aztécká krutost je efektně bestiální a stejně tak je fascinující španělská představa o nadřazenosti. Postupné formování charakterů rozehrává jednotlivé partie vyprávění a staví hrdiny do ožehavých situací, ze kterých je těžké vyjít s čistým štítem.
Slabinou pro mě ovšem byla nečekaně odbytá autenticita rozdílné kultury. Domorodci Grahama Hancocka by se bez problémů dali zaměnit za kteroukoliv evropskou kulturu, čímž efekt exotického kraje vzal trochu za své.
Autorovy další knížky
| 1998 |  Otisky božích prstů |
| 2014 | Noci čarodějky |
| 1995 |  Velké záhady - mýty a mystéria |
| 2016 | Boží mágové |
| 1998 | Strážce počátků |
Skvělá kniha, i když fantasy moc nečtu, dávám přednost klasickému sci-fi, tak v tomto příběhu mi ani moc nevadila, ono kdyby se zde nevyskytovala mladá čarodějnice Tozi, tak by to byl klasický historický román.
Normálně když čtu knihu kde vystupují indiáni mám tendenci jim fandit, ale v případě Aztéků, nebo spíše Mexiků jak sami sebe nazývali mi to moc nešlo, jejich potřeba obětovat co nejvíc lidí svým bohům nebyla moc sympatická, někde jinde jsem četl že denně obětovali minimálně 40 lidí a jednou když zasvěcovali nový chrám tak zabily za jeden den 80 000. obětí, a to jsem předtím nevěděl že Mexikové byli kanibalové a že posvátné obětiště fungovalo jako lidská jatka.