Búrlivé výšiny
Emily Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143006/burlive-vysiny-143006.jpg
4
4881
4881
Búrlivé výšiny sú strhujúcim románom, v ktorom nás Emily Brontëová zavedie do pustých vresovísk yorkshirského panstva a zoznámi s obyvateľmi dvoch usadlostí a ich až prízračné prepletenými osudmi. Pán Lockwood, nájomca usadlosti Drozdovo, je prinútený jednej noci nájsť prístrešok v neďalekej usadlosti Búrlivé výšiny. Dozvedá sa o búrlivých udalostiach, ktoré sa udiali na panstve pred mnohými rokmi: o vášnivej láske najdúcha, mladého cigána Heathcliffa, a slečny Kataríny Earnshawovej, dcéry pána domu, ktorá ho zradila. Heathcliffova pomsta sa stala kliatbou panstva. Búrlivé výšiny sú napínavým mystickým príbehom plným vášne, zrady a pomsty.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1997 , Media klub (SK)Originální název:
Wuthering Heights, 1847
více info...
Přidat komentář
Mě se kniha líbila zase něco trochu jiného než co se běžně dostane v každém knihkupectví.V knize je láska,zrada no vlastně téměř vše naco si vzpomenete,žene vás to číst dál a dál.
Jak?! Jak se vám povede napsat každou postavu tak, aby byla příjemná asi jako rozhovor s Okam… ehm totiž... s nepříjemným politikem? Chápu, že se to podaří u jedné, či dvou postav, ale u všech? Vážně? Snažím se vzpomenout na jednu jedinou příjemnou postavu a napadá mě nakonec jedna. Pan Liton, ten měl alespoň úroveň (občas). Josefa a jeho hlášky nepočítám.
Ale jinak? Jinak to byla lepší kniha, než jsem čekal. Pravda, chování a emocionální pohyby většiny postav byly logické, asi jako kdyby je psal pan Kafka a ona „láska“ – a vyberte si kterýkoliv z případů – byla také poněkud zvláštní, ale budiž.
Knize nejde odepřít bravurní um, se kterým vás vtáhne do děje a hlavně pak do velice atmosferické krajiny kolem Větrné Hůrky a Drozdova. Příběh je temný, okolí je temné a temné počasí knize nepřidává. Přihoďte k tomu spoustu – jak jinak – temných postav a získáte knihu, která vás na ty dva dny velice dobře zabaví, i přes to, že nad postavami budete sténat.
Po dočtení Jakuba Fatalisty jsem byl poněkud nervózní při zjištění, že kniha je vlastně vyprávěním staré služebné, ale ona na rozdíl od Jakuba neměla neukojitelnou touhu příběh trhat a přerušovat, takže to bylo také příjemné. Autorka navíc psala krásným jazykem, sem tam nějaká archaická forma, nějaká zvláštní věta… A to bylo velice příjemné.
No prostě se jedná o velice atmosferickou knihu, kterou vzato kolem a kolem asi mohu doporučit, sám se k ní však již nejspíš nevrátím. Popis občasného chování žen byl na mě až moc realistický, až moc bolestivý…
P.s. v komentáři níže je zmiňováno slovo „pochmurný“. Ano, to sedí dokonale.
P.p.s. Ohledně kladnosti, nebo zápornosti postav. Někdo zde zmiňoval, že "žádná nebyla zcela kladná". To není přesné vyjádření. Já bych řekl, že: "některé nebyly úplně záporné".
Pochmurné četbě Větrné hůrky jsem se dlouho vyhýbala. Ale větry nad mokřady přinášejí tolik tajemství, lásky a nenávisti, že se kniha skoro nedala odložit. Opravdu to člověka vtáhne do děje. A to i přesto, že jsou zde téměř samí antihrdinové. Pyšní, sprostí a zatrpklí. Jako čtenář toužíte znát proč. A tak čtete a zapadáte více a více do bezútěšného a hořkého příběhu tří rodin spjatých osudem.
Za mě je Větrná hůrka právem mou další oblíbenou klasikou. Velmi ráda ji budu doporučovat dál a rozhodně jsem knihu nečetla naposledy.
Něco tajemného a neidentifikovatelného mě neustále tlačilo dopředu, i když jsem se někdy ocitla v uzlu jmen, ze kterého jsem se nedokázala jen tak vymotat. Zajímavé dílo, vskutku...
Věděla jsem, že romantismus v literatuře nebude úplně to pravé ořechové pro mě, ale chtěla jsem to přeci jen zkusit, abych to mohla říct s jistotou. Teď už tedy můžu.
Uznávám, že tento román musel ve své době vyvolat rozporuplné reakce, natož když ho napsala žena, která, si kvůli tomu musela nechat mužský pseudonym. Toto dílo je jedinečné, ale se svou tajemnou krásou čeká na jiného čtenáře, než jsem já.
Mnohem lepší než Jane Eyre od autorčiny sestry. Žádný happy end a dokonale ctnostná hlavní hrdinka, zato těžko snesitelné, ale vášnivé, uvěřitelné postavy, vzájemné trýznění, nenaplněná touha. Prostě pravá romantická depka. Takto jsem na střední pochopila, co znamená romantická literatura. Žádný idylický kýč.
Knihu mi před lety doporučila moje starší sestra, která ji doslova milovala. I já jsem si tedy knihu přečetla, ale její nadšení jsem sdílet nedokázala. A i když u většiny jiných knih se shodneme, u této se náš vkus rozchází.
Rozhodla jsem se nečekat na důchod :), a už teď se vrátit k pár knihám, které mě před pár lety hodně oslovily.
Na Větrné hůrce, klasika všech klasik, a pokud bych měla jen vzpomínat na dojmy z první četby, nešetřila bych chválou ani hvězdičkami. Ovšem, také bych nikdy nevěřila, že se mi za ta léta až tak moc změnil vkus. Bože, jak mě byly všechny postavy nesympatické a protivné!
Kniha pro mne zůstane i nadále pro své nesporné kvality v knihách, které doporučuji k přečtení. Autorka skvěle propracovala charaktery postav. Postav protivných, namyšlených, pyšných a zraněných, které mě svým, pro dnešní dobu těžko pochopitelným chováním doháněly málem k šílenství. Lásku, nešťastnou, zničující, komplikovanou a až za hrob. No a krajinu, po které bych se chtěla někdy projít.
Příběh je skvělý, ale bude pro další čtenáře čím dál víc složitý a nepochopitelný. Autorka opravdu žila v jiné době a mladší čtenáři uvyklí sociálním sítím už těžko pochopí složité a mnohdy nepochopitelné chování a uvažování hlavních hrdinů.
Říká se, že nikdy nevstoupíš do stejné řeky. Já se o to pokusila a řeka už opravdu nebyla stejná.
Pár soukromých postřehů:
Hareton, chlapec, který si v této knize získal mé srdce a kterému jsem celou dobu fandila ;).
Josef, ten bídák byl po celou dobu pořád stejně protivný, ale ty jeho nadávky mě fakt bavily ;).
Jedna z nejlepších knih své doby. Žádná z postav nebyla vlastně zcela kladná a přesto jsem si je všechny oblíbila.
Jeden z mála románů, kde se mi protivily snad všechny postavy, jejich jednání a pohnutky. Takže mi bylo celkem jedno, jak to s nimi dopadne. Nehledě na ústrky a neradostné dětství by Heathcliff potřeboval občas nakopat a jeho Kateřina studenou sprchu. Přesto nemůžu na knihu zanevřít kvůli popisům krásné přírody blat a čtivému slohu autorky.
Strasne dlouho jsem mela tuhle knizku rozectenou. Ne a ne se do ni zacist, az ted s odstupem casu jsem ji konecne prisla na"chut" . Je to -na me, docela drsna knizka, trochu az strasidelna chvilkama ale pribeh je vazne zajimavy. Driv mi vadily nektere pasaze, ktere me trochu desily. Hlavni hrdina je opravdu zvraceny ale nakonec me pribeh tak pohltil ze mi je lito ze jsem knizku uz docetla ????
Četla jsem již na gymnáziu doslova jedním dechem. Moc se mi líbila temná atmosféra celého příběhu, komplikované vztahy, kam až může člověka dovést nenávist a jak složitá může být láska ...
Kniha mi byla kdysi doporučena a nevěděl jsem do čeho jdu.Nelituji.Moc pěkná kniha.Film ani zdaleka nenavodí pocity obrazotvornosti z knihy.Světová klasika
„Stačí dobré srdce, a budeš krásný, kdybys měl tvář třeba jako uhel černou. Zlé srdce zohyzdí sebekrásnější obličej ještě víc, než kdyby byl od přírody nehezký."
Kniha byla skvělá, přesně tak jak jsem čekala. Ze začátku se mi hůře četla, za chvilku jsem si zvykla a vše šlo jako po másle.
Věřím, že tato kniha a tento styl není pro každého. Já si brzy osvojím každý styl psaní, toť má výhoda.
Příběh skvělý, jen nešťastný. Všechny postavy jsem nesnášela až na Haretona (toho jsem si oblíbila hned), zároveň jsem je zbožňovala. Možná by to byl jiný příběh, kdyby postavy vedl někdo jiný. A kdyby je vedl někdo jiný, možná by to nebyl stejný Heathcliff, stejná Kateřina,.... a to by nám všem chybělo. Jejich chování vytvářelo charakter postav a takhle je všichni milují. Heathcliff je zlý, arogantní, sobecký a hlavně ďábelský!! a jen proto, že nezískal tu dívku. A kvůli tomu, to všechno vznilko.
Knihu jsem četla poprvé, a nevím, zda ještě někdy budu. Ale jen z toho důvodu, že je ta kniha tak smutná až mě bolí srdce.
Mě se kniha moc líbila,příběh je tajemný,plný emocí,nenávisti,ale i lásky.Nenajdete tam úplně kladnou postavu,ale přemýšlíte přoč takoví jsou... .
Tahle knížka si mě nezískala. Docela jsem se na ni těšila, protože ji všichni vychvalovaly a četla jsem na ni i retelling, který byl skvělý. Bohužel mi nesedl styl psaní a četla se mi těžce. Příběh pro mě nebyl nic nového a většinu knihy jsem se nudila. Jsem ráda, že jsem si ji jednou přečetla, ale znovu už ne.
Dokonalé! Skvělé charaktery postav, pochmurná atmosféra, jedinečné vztahy, láska, nenávist,..
Knihu jsem četla před lety spíše ze zvědavosti, proč jsou z ní někteří čtenáři, tak nadšení. Mne kniha nijak extra neoslovila. Četla se mi ztěžka, vše bylo ponuré, jako to v té době bylo asi normální. Ale bohužel wau efekt jsem z ní neměla. Zkusím si ji přečíst i teď, s odstupem času a třeba se mi názor změní.
Román Búrlivé výšiny si buď zamilujete, alebo naopak vás dokáže poriadne deprimovať o čom svedčia aj nižšie uvedené komentáre.
Čítala som ho už viackrát a stále ho vnímam rovnako aj po tomto poslednom prečítaní.
Osobne tento román hodnotím ako veľkolepé literárne dielo, ktoré ukrutným až depresívnym spôsobom odhaľuje silu a podstatu lásky.
Veď iba láska dokáže ušľachtilú dušu zmeniť vplyvom okolností na netvora bez kúska citu, alebo naopak temnú a na prvý pohľad bezcharakternú bytosť môže láska pretvoriť na lepšieho človeka.
Najviac oceňujem, ako sa podarilo autorke zachytiť pochmúrnu a tajomnú atmosféru, ktorá čitateľa neustále drží v napätí a očakávaní ešte temnejších dejových zvratov...
Až zrazu sa na konci začína cez temnotu rozjasňovať niečo žiarivo čisté a krásne v podobe lásky dvoch potomkov jej zatratencov.
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy anglický venkov 18.-19. století pomsta blata panství romance vášeň klasická literaturaAutorovy další knížky
| 2009 |  Na Větrné hůrce |
| 1944 | Búrlivé výšiny I. |
| 1944 | Búrlivé výšiny II. |
Ne zcela typická romantická literatura. Podle jednoho citátu může z velké nenaplněné lásky být pouze velká nenávist, a to můžeme sledovat v této knize. Heathcliff si řekl, že když nemůže být šťastný on, nebude šťastný nikdo jiný, a zasvětil svůj život nenávisti a pomstě vůči lidem ve svém okolí. Poučením pro nás může být, že mu to nepřineslo uspokojení. Děj je dosti popisný, ale díky vybranému jazyku se čte docela dobře. Na rozdíl od některých jiných děl romantické literatury nejsou charaktery postav vyjádřeny pouze v kladných superlativech, naopak se zdůrazňuje jejich zbabělost/povýšenost/vulgárnost/zuřivost apod., což je alespoň realističtější. Ponurá atmosféra skotských vřesovišť je úžasná.