Búrlivé výšiny
Emily Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143006/burlive-vysiny-143006.jpg
4
4831
4831
Búrlivé výšiny sú strhujúcim románom, v ktorom nás Emily Brontëová zavedie do pustých vresovísk yorkshirského panstva a zoznámi s obyvateľmi dvoch usadlostí a ich až prízračné prepletenými osudmi. Pán Lockwood, nájomca usadlosti Drozdovo, je prinútený jednej noci nájsť prístrešok v neďalekej usadlosti Búrlivé výšiny. Dozvedá sa o búrlivých udalostiach, ktoré sa udiali na panstve pred mnohými rokmi: o vášnivej láske najdúcha, mladého cigána Heathcliffa, a slečny Kataríny Earnshawovej, dcéry pána domu, ktorá ho zradila. Heathcliffova pomsta sa stala kliatbou panstva. Búrlivé výšiny sú napínavým mystickým príbehom plným vášne, zrady a pomsty.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1997 , Media klub (SK)Originální název:
Wuthering Heights, 1847
více info...
Přidat komentář
Člověk si říká, co za lidi kolem sebe Emily musela mít, aby napsala takovou knihu. Ponurost, nešťastné povahy a smutné osudy. Ale nic není jen černé nebo bílé, když se dobře podíváme, každý má i své světlé stránky, ač jsou někdy schované hodně hluboko a vykukují jen maličko (až tedy na Josefa, u kterého jsem zatím vždy našla jen zlo a pokrytectví, a stále uvažuju, do čeho u něj to dobro ukryla).
Jde krásně vidět, jak špatná společnost a výchova ovlivní charakter člověka. Zároveň to však není pevně dané, protože dobrá společnost v něm může probudit dobré vlastnosti.
Zkrátka vše je v pohybu, nic není pevně dané a to se mi líbí.
Pořád vlastně nevím, zda se mi to líbilo či nikoliv. Příběh byl super, rozhodně to je něco nového a ani trochu se to nepodobá knihám Jane Austenové, či jak já jsem čekala, že to bude na styl Jane Eyrové. Není to žádný romantický příběh. Romantické tam není vůbec nic, a už vůbec ne ponuré a vlhké vřesoviště. Kniha je to plná msty, zášti a nenávisti. Neměla jsem tam ráda vůbec nikoho. Když ta postava nebyla zlá, tak byla vypočítavá nebo hloupá. U čtení mi z toho bylo akorát smutno. Na druhou stranu musím říct, že mě to bavilo číst a nevyskytují se tam nijak nudné pasáže, které byste měli tendence přeskakovat. Nejsem si ale teda jistá, jestli něco tak depresivního, kde není světlého vůbec nic, budu ještě někdy číst.
Všemi vychvalovaná kniha, pro mě však naprosté zklamání. Příběh mi přišel zmatený a poměrně nezajímavá, díky tomu jsem ji mnohokrát odložila. Nesedl mi ani styl psaní. Možná jsem zkrátka zarytá "Austeňačka". Na její čtení jsem se velmi těšila, nadšení se však změnilo ve zklamání. . Takže: "Už nikdy znovu!"
Rozhodně klobouk dolů za takový příběh napsaný v té době a ještě ženou a stále je to zajímavé čtení i v současnosti, něco jako Shakespeare. Ale rozhodně to nedoporučuji číst v nějakém špatném období čtenáře, protože vás to dostane ještě do větší deprese. Ponuré prostředí, hodně záporných postav a hodně lidské hlouposti a nenávisti. Jsem ráda že jsem si to přečetla, ale určitě se k tomu nevrátím.
Depresivní a pochmurné čtivo, v depresivním a pochmurném prostředí plném negativních vlastností.. Dojem na postavy se mi zde často střídal. Hlavní aktér byl skutečně velmi nesympatický a hnusil se mi ,..nemuselo to tak být, samozřejmě co by kdyby..ale stalo se, proto se na chviličku názor změnil na pochopení a souhlas, zatímco ostatní se báli a dál nenáviděli to, co vlastně stvořili svým odtaživým přístupem (oběť společenských poměrů). Ve finále jsem už ani neměla moc chuť někomu fandit. A přesto se pro každého místo během čtení našlo, snad s výjimkou toho pobožného blázna, který odevzdal svůj život bohu ,,Ať se bůh postará,,
S touto knihou je ta potíž, že si příběh nemůžete doopravdy oblíbit. Je totiž nečekaně temný a plný bolesti a lidské krutosti a jeho aktéři jsou vesměs sobečtí, sebestřední a plní nenávisti. Na druhou stranu ho ale ani nemůžete nesnášet, protože je plný pravdivých myšlenek, skutečných lidských slabostí a nešťastných osudů...
Autorka knihou vykreslila svět takový jaký byl a je, a mnoho jejích myšlenek je stále překvapivě aktuálních. Pro mě vcelku příjemné překvapení.
Temny, depresivni pribeh vryvajici se pod kuzi .. Ctu ho porad dookola ... Tolik emoci, citu, vasni...vetsinu knihy se zmitate v poloseru, jak pocasi, tak osudy hlavnich hrdinu jsou posmourne.. Laska az za hrob, verny Heatcliff, nestala Katerina, sourozenci Lintonovi odpovidajici smetance a vychove deti v slechtickych rodinach - adekvatne uknourani a koledujici si o svuj osud... Laska a vernost zustava, prekryta zasti a nenavisti, ale ten happyend, to jaro, znovuzrozeni muselo prijit.. Katka a Hareton snad lamou prokleti a jdou vstric spolecne budoucnosti ..,
je mi líto, ale kniha šla úplně mimo mě. Vím, že to byl úmysl, nedat tam žádnou sympatickou postavu, ale já při četbě potřebuji aspoň někoho, komu můžu fandit. Tam byli všichni tak na pěst do oka. Asi nechci ztratit víru v lidstvo.
Příběhově je to tak trochu "telenovela", ale ne přeslazená a kýčovitá jako ty jižanské, ale chladná a depresivní, jako je Anglie. Vyprávěná téměř bez emocí - když někdo někomu nožem div neuřízne ucho, autorka to popisuje s takovým klidem, jako by šlo o nákup jablek. Nerad bych tu prozrazoval cokoliv z příběhu, takže se omezím jen na konstatování, že se jedná o vyprávění o jedné zžírající touze po pomstě.
Musím uznat, že je to opravdu silný příběh. Plně souhlasím s Gwendelínou - není to žádný slaďák, ale opravdu silný, poutavý příběh, plný nešťastné lásky a bolesti.
Překvapila mě syrovost, s jakou se autorka ve své době pustila do psaní tohoto pozoruhodného díla. Vůbec to není "slaďák" podobný Jane Austen, ale právě naopak. Příběh ponurý, temný, depresivní, ale který stojí za přečtení. Na svou dobu opravdu zvláštní dílo, kdy máte pocit, že se odehrává spíše v dnešní době, než před sto padesáti lety. Doporučuji!
Snad jedna z nejdepresivnějších knih co jsem četl. Ale při styl jakým je kniha psaná mi nadal jinou možnost než ji hltat jedním dechem a čekat jak to vše dopadne.
Čím častěji tuhle knihu čtu, tím větší kouzlo má. Ač trochu jiná láska, stále je krásná a silná.
Kniha se čte dobře, příběh je zajímavý, ale co mi opravdu vadilo..... je hrozně depresivní, postavy jsou nesympatické a celé je to takové ponuré.
Určitě je to mistrovské dílo, ale už opravdu nechci. Takové panoptikum negativních lidských vlastností... Brr. Ale musím uznat, že na druhou stranu je to velmi strhující příběh.
Kniha síce nedisponuje napínavou akciou, no je veľmi zaujímavé sledovať osudy postáv a striedanie časových ôs. Určite odporúčam.
To bylo teda něco... První polovina jela jako po másle a já se divila, jak je možné, že si všichni stěžují, že je tak negativní. Jistě, BYLO to negativní, ale nic, s čím by se člověk nesetkal i v jiných knihách. A pak to přišlo...
Najednou jsem se do čtení musela nutit, ne snad proto, že by se špatně četla, ale proto, že mě psychicky unavovala. Málem jsem přestala věřit v lidství.
Klobouk dolů před Emily Brontë: nemyslela jsem si, že někdy budu číst něco, kde budu nenávidět snad všechny hlavní postavy. Přesně tak, vždycky, když jsem k někomu byť jen na chvíli přilnula, udělal ten člověk něco, za co jsem ho začala svorně nesnášet.
Takže i přesto, že knížka byla geniálně napsaná a příběh to je legendární a nezapomenutelný, jsem si téměř jistá, že na Větrnou hůrku se už vracet nebudu.
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy anglický venkov 18.-19. století pomsta blata panství romance vášeň klasická literatura
Skrýt reklamy
Jednou jsem si tuto knihu půjčila v knihovně. Vyhrabali ji někde ve skladu celou zaprášenou a já si řekla, že to asi nebude tak skvělá kniha, když ležela zaprášená a zapomenutá ve skladu. Opak byl ale pravdou, příběh plný lásky a překážek mě naprosto uhranul! Knihu jsem měla přečtenou téměř hned, doporučuji přečíst :)